Konáme dobro

Lubor Křížek: Trápí ho úbytek vody v krajině a neschopnost půdy vláhu zadržet. Amatérský vodohospodář Lubor Křížek na Sedlčansku buduje tůně a jezírka, díky kterým se do jeho okolí nastěhovali čolci, hmyz a přes 50 druhů ptáků. Nové druhy rostlin i živočichů stále přibývají a místa, která byla ještě nedávno suchá, jsou nyní zarostlá zelení a překypují životem. O tématu šetrného zacházení s vodou šíří osvětu, pořádá přednášky a besedy na školách. Za svou nezištnou iniciativu získal v roce 2019 ocenění #laskavec Nadace Karla Janečka.

Říká o sobě, že se vždy mnohem víc zajímala o svět Dálného východu než ten, ve kterém se narodila. Do Kambodže se Veronika Pospíšilová poprvé vypravila v roce 2012. Od té doby do rozvoje vzdělávání v chudých afrických vesnicích investovala nespočetně energie, o tamní situaci pořádá besedy a přednášky zase u nás. Za svou nezištnou iniciativu a dobré skutky získala etnoložka a lektorka jógy Veronika Pospíšilová v roce 2018 ocenění #laskavec Nadace Karla Janečka.

Rychlebské hory jí před více než deseti lety učarovaly opuštěnou a svým způsobem zapomenutou atmosférou. Tak se Zdeňka Morávková přestěhovala do osady Zálesí na Javornicku, kde dříve běžně žili lidé, dnes jsou tu „jen“ prázdné louky. „Tohle místo má jedinečný genius loci. Z nedalekého Jeseníku navíc pochází můj muž, díky kterému jsem region poznala,“ líčí.

Jako malý kluk Jindřich Hašek záviděl ostatním dětem úplnou rodinu, sourozence a mnohdy i hmotnou situaci. Dnes na Základní škole Krušnohorská 11 v Karlových Varech vyučuje matematiku, fyziku a finanční gramotnost, své žáky se snaží nadchnout, motivovat i podporovat.

Dobrý skutek dokáže udělat člověku radost, vykouzlit mu úsměv na tváři, zlepšit den a pohladit na duši. Uplynulý rok plný omezení, nařízení a lidské samoty ukázal možná ještě víc než ty předchozí, že svět je lepší, když si lidé pomáhají a mohou být spolu. Tak zní ostatně i jedno z mott Nadace Karla Janečka, která se vedle podpory vzdělávání a společensky odpovědných projektů dlouhodobě věnuje také tématu laskavosti.

Letošní školní rok se pomalu chýlí ke konci. Po dlouhých měsících distanční a rotační výuky přicházejí prázdniny. Mnoho žákovských parlamentů přerušilo svou činnost nebo ji provozovalo omezeně. K čemu mohou využít prázdninový čas a jak nejlépe nastartovat parlament v novém školním roce?

Může se zdát, že v téhle době boje s nevyzpytatelnou nemocí musí jít všechno ostatní stranou. Vzdělávání, kultura, mimoškolní aktivity. Opak je ale pravdou. Právě tohle všechno je potřeba si nyní, ať už v jakékoliv formě, zachovat. Některé žákovské parlamenty to pochopily a ve své činnosti neustaly.

Děti a mladí lidé mají často pocit, že jim starší generace nerozumí, a přestanou s ní komunikovat. Je toho však hodně, co si mohou vzájemně předat a o co všechno se dokážou vzájemně obohatit. Mezigeneračních projektů se na školách objevuje hodně. Žákovské parlamenty stále přicházejí s novými nápady.

  Fungující žákovský parlament v sociálně vyloučené lokalitě Ing. Veronika Pevná Centrum pro demokratické učení, o. p. s., Komunikace a fundraising Základní škola Zlatnická v Chanově má svůj žákovský parlament...

Rok 2020 obrátil všechno naruby. Změny se nevyhnuly ani schůzkám žákovských parlamentů. Na některých školách dětská zastupitelstva přerušila v době karantény svou činnost, jinde hledala, jak dále pracovat na svých projektech.

V prosinci oslavili dobrovolníci po celém světě svůj den. Mezinárodní den dobrovolníků, který již před 35 lety vyhlásila Organizace spojených národů, nám připomíná, jak je dobrovolnická činnost důležitá a prospěšná pro společnost.

Nejistota, rušení plánovaných akcí a změny na poslední chvíli provázejí celý letošní rok. Protiepidemická opatření související se šířením koronaviru se nevyhnula ani udílení Ceny Gratias Tibi (z latiny Děkuji Ti). Původně jsme ji plánovali předávat již květnu 2020. Kvůli tehdy platnému omezení realizace hromadných akcí se však konat nemohla. Přeložili jsme ji tedy na září, přemístili z tradičního místa konání v kinosále Lucerny pod širé nebe a do poslední chvíle se přimlouvali u vyšších sil nad námi, aby slavnostní předávání nakonec skutečně proběhlo.

Na alarmující situaci v Běloruské republice, která eskaluje od srpnových prezidentských voleb, obratem zareagovala brněnská „Masaryčka“, jež se rozhodla pomoci běloruským studentům a vědcům.

Je vědecky podloženo, že laskavost prodlužuje život, činí nás šťastnějšími a vytváří kvalitnější mezilidské vztahy. Abychom ale začali laskavost skutečně vnímat jako vlastnost, která je potřebná pro naše zdraví a spokojenost, musíme si uvědomit její přítomnost v našem každodenním životě.

30 000 soutěžících ze stovek škol po celé republice se zapojilo do celostátního projektu pro dětské týmy Srdce s láskou darované. Právě se rozjíždí jeho sedmý ročník. Chcete se přidat a rozšířit tak řady srdcařů?

Konáme dobro - proslov úvodem Tomáš Hanák divadelní a filmový herec, člen a autor divadla Sklep, zpěvák orchestru MTO Univerzál, moderátor, hospodský, milovník a restaurátor železničních vagónů a ten,...

V závěrečném roce projektu Klíče pro život (řešil systémové uchopení neformálního vzdělávání v naší zemi) vznikla soutěž Brána k druhým. Jejím smyslem bylo poukázat na to, že děti a mladí lidé, pokud mají dobrou podporu od dospělých, jsou schopní účinně pomáhat svému okolí a někdy i daleko mimo něj. A inspirovat další party, aby se o něco takového taky pokusily.

Dobročinnost, nezištnost, nesobeckost, altruismus – to jsou různá označení pro postoje a jednání, které spojuje týž princip: mají na zřeteli prospěch druhého člověka. Z hlediska ctností představují ryzí podstatu lidské povahy. Učitel ve škole může takové jednání žáků podněcovat řadou pozitivních nástrojů sociálního učení, kladnými podněty a příkladem své vlastní osobnosti. Rozvoji prosociálního jednání může dále účinně napomáhat tím, že bude ve třídě a škole společně se žáky organizovat různé formy dobročinných projektů. V tomto textu si některé ukážeme.