Lidská práva

Článek přibližuje téma vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Popisuje právní úpravu, její principy i východiska, nastiňuje problematiku diskriminace i činnost veřejného ochránce práv a představuje jeho zkušenosti s některými typy podpůrných a jiných přiměřených opatření pro děti se zdravotním postižením: financování asistenta pedagoga, tlumočení do českého znakového jazyka, individuální vzdělávací plán a přístup asistenčního psa do výuky.

Nedávno uplynulo už 74 let od chvíle, kdy OSN schválila Všeobecnou deklaraci lidských práv. Na její neustálou důležitost odkazuje nová kniha Deklarace. Autory jsou manželé Zuzana a Andrej Novikovi. Kniha podle nich může sloužit jako odrazový můstek k úvahám nad lidskými právy. Nevnímají ji jako učebnici, ale jako umělecky hodnotnou publikaci, která zároveň vzdělává dospívající i dospělé čtenáře. Přizvali téměř pět desítek autorů a ti vytvořili příběhy k jednotlivým článkům Deklarace. Ten stejný Andrej Novik se mnou shodou okolností několik let sdílel i společný pracovní stůl ve společnosti Scio. S čistým svědomím mohu říci, že byl jeden z nejlaskavějších kolegů. A jsem si jistá, že jeho kniha bude stejná.

Hongkong, Bělorusko, Afghánistán, Mexiko, Venezuela, Tibet, Čína, Rusko, Sýrie… Vzdálená místa, kde docházelo a stále i ve 21. století, v roce 2021, dochází k zásadnímu porušování lidských práv, a to těch, která jsou pro většinu z nás už samozřejmostí. Jsou jimi přitom právě taková elementární práva jako například „právo na život“, „právo na svobodu myšlení, svědomí, slova a náboženského vyznání“, „zákaz mučení, otroctví a nucených prací“, „právo na vzdělání“, „právo na spravedlivý soudní proces“ či na „nedotknutelnost osobního vlastnictví“… Zvláště mladí lidé a děti, vyrůstající ve svobodné zemi, si jiný stav – tedy porušování těchto základních lidských práv – nedokáží sami většinou ani představit. A není přitom třeba chodit do dalekých krajů. Ti, kdo ještě pamatují předchozí totalitární režimy (komunismus či nacismus), z vlastních zkušeností dobře vědí, že k omezování základních práv a svobod lidí docházelo před pár desítkami let i na území naší vlastní země. Současná situace s celosvětovou pandemií, šířícími se dezinformacemi ze všech stran a fanatismus do diskuse o lidských právech navíc vnáší ještě další aktuální rozměry. A o to více je v dnešní době třeba, aby mezi námi bylo více lidí, kteří rozumějí daným pojmům, chápou, co to jsou lidská práva, čím je podmíněno jejich dodržování, co je a není možné porušovat. A aby více lidí vědělo, jaké mají jako jednotlivci možnosti ovlivňovat příběhy a situace, kdy jsou lidská práva porušována. Praktický vhled do problematiky lidských práv tak přináší workshop společnosti Post Bellum s názvem „Lidská práva – chraňme je!“, který byl nyní upraven i do online podoby.

V Učitelských novinách 1/2020 byl publikován rozhovor se sociologem Petrem Hamplem, který poukazuje na údajnou islamizaci společnosti v Evropě. Tento článek rezonoval v naší společnosti i s ohledem na nedávný rozsudek Nejvyššího soudu týkající se diskriminace somálské dívky Ayan Jamaal Ahmednuur.

V květnovém vydání časopisu Řízení školy byl představen zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Následující vydání časopisu provedlo čtenáře procesem při vyřízení žádosti o informace. Tento poslední článek vyčleňuje z celé problematiky jeden aspekt, a to poskytování údajů o platech a odměnách zaměstnanců podle informačního zákona.