Mediální gramotnost

Kateřina Přidalová se před lety vydala na náročnou misi. Rozhodla se usilovat o rozvoj vizuální gramotnosti jakožto stěžejní kompetence pro kritické myšlení. Publikuje, vyučuje, spolupracuje s učiteli v mnoha regionech a je zakladatelkou oceňované vzdělávací organizace Designeři dětem. Nyní připravila edukační program pro výstavu Identita – příběh českého grafického designu, která mapuje dějiny české vizuální kultury. V rozhovoru si povídáme o významném nárůstu obrazové komunikace i o tom, jak mohou školy pomoci žákům s jejím kritickým vnímáním.

V České republice je již nejméně 10 let aktivní nové náboženské hnutí 1) Sinčchondži. V posledních několika letech se ve veřejném prostoru začínají objevovat i organizace, jejichž předsedou je zakladatel Sinčchondži Lee Man-hee, ale tuto spojitost nikde neuvádějí a vystupují jako lidskoprávní, dobrovolnické či studentské iniciativy. Článek ve zkratce shrnuje v současné době známé informace o činnosti Sinčchondži a organizací HWPL a IPYG, zejména se zabývá možnostmi rozvoje mediální a informační gramotnosti ve výuce a zařazení problematiky rizikovosti nových náboženských hnutí či sekt.

Propojení diagnózy ADHD a médií je do značné míry neprozkoumanou oblastí. Při rešerši tohoto tématu jsme neobjevili žádný odborný článek, který by se specificky zaměřoval na mediální prožitky osob a rodin potýkajících se s ADHD. Navíc i na základě předběžné rešerše a monitoringu (českého) mediálního prostředí a velkého množství článků o tomto tématu lze konstatovat, že je to téma, které si zaslouží více pozornosti.

V České republice je již několik let aktivní nové náboženské hnutí Sinčchondži. Jeho zakladatel Lee Man-hee kromě Sinčchondži založil také několik organizací, které se tváří jako lidskoprávní, dobrovolnické, environmentální či studentské iniciativy, ale ve skutečnosti mohou sloužit k legitimizaci činnosti Sinčchondži a nelze zcela vyloučit, že i k náboru nových členů. Podle dostupných internetových zdrojů některé školy s těmito organizacemi spolupracují.

Minulý týden byla publikována rozsáhlá závěrečná zpráva z výzkumu stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách. Nepřekvapivě potvrzuje dlouhodobě neuspokojivý stav.

Společnost Člověk v tísni zveřejnila při příležitosti Dne bezpečnějšího internetu (7. únor 2023) výsledky průzkumu mediální gramotnosti středoškoláků a žáků osmých a devátých ročníků základních škol (resp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Realizovala jej prostřednictvím svého vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS) na základě dat výzkumné agentury Focus. Jde v pořadí o druhé dotazníkové šetření zjišťující znalosti a dovednosti žáků týkající se médií, používání počítačů a chytrých telefonů, návyky v chování na internetu a v neposlední řadě i postoje žáků a studentů k médiím. Předchozí obsahově srovnatelný průzkum proběhl v roce 2018.  

Vlastní zkušenost je pro osvojení klíčových dovedností a pro zapamatování důležitých poznatků nezbytná. Na učení skrze osobní prožitek neboli learning by doing jsme ve vzdělávacím programu JSNS (Jeden svět na školách) organizace Člověk v tísni postavili i celou sadu lekcí Hledá se novinář. Díky nim a nové praktické příručce si mohou žáci a studenti na čas vyzkoušet roli novinářů a dozvědět se tak podrobnosti o fungování mediálního světa.

Vydává k tématu interaktivní kurzy, seriál a chystá debatu s novináři

Ve světle událostí posledních týdnů si i širší veřejnost začíná uvědomovat sílu propagandy a působení dezinformátorů. Nejlepší ochranou je bezpochyby mediální vzdělávání.

S potřebou mediální gramotnosti se setkáváme prakticky všude. Jaké výzvy přináší do vzdělávání a jak je uchopit – to je téma webináře, který se koná 1. listopadu 2021.

Dovedou si Vaši žáci představit, co prožívá oběť kyberšikany? Uvědomují si, v co může vyústit nevinné video publikované online?

Jak spolu může souviset design a výuka na základní škole a co mohou designéři nabídnout dějepisu, chemii, přírodovědě a dalším předmětům na ZŠ? Design je nakažlivý kreativní obor a má také velký potenciál pro kreativní vzdělávání. Podívejme se na to podrobněji.

Čas věnovaný konzumaci různých mediálních obsahů (internet, televize, filmy, časopisy, počítačové hry atd.) neustále roste. Podle nedávných sociologických průzkumů jí dospělá populace České republiky věnuje víc času než spánku: v průměru více než 8 hodin denně.2)  A ani děti v tomto ohledu nezůstávají pozadu: čím jsou starší, tím více času tráví sledováním nejrůznějších typů médií. 3)  I proto někteří odvážně tvrdí, že média převzala vůdčí úlohu rodiny a školy v procesu socializace. 4)  Je tedy zapotřebí si se vší vážností položit otázku, co z toho vyplývá pro český vzdělávací systém.

V červnovém vydání časopisu Řízení školy (ročník 2018) vyšlo několik podnětných článků k "mediálnímu vzdělávání". Jejich shrnutí naleznete v této Pracovní situaci a v přiloženém PDF souboru. Nesnažme se zastavit digitální revoluci sentimentem ke starým médiím a respektujme mediální kulturu rodičů RVP pro mediální výchovu zestárly, učitel by měl proto sám vyhledávat nová témata a ta pak řešit ve výuce Vzdělávací systém potřebuje řádnou aktualizaci Učíme děti, jak nad problémem přemýšlet, ne co si o něm myslet Malý průvodce informační džunglí hoaxů a konspirací Ukážeme, co je datový stín Není nutné témata mediální výchovy do výuky tlačit násilím, lze je včlenit organicky Od Vybydlova k rezidentsví aneb Uvědomělý život v mediálním světě Na základní škole kombinujeme mediální výchovu s informatikou