Školské poradenské zařízení

Poradenství bylo v Československu bylo před více než šedesáti roky zřizováno proto, aby přímo pomáhalo dětem s výukovými a výchovnými problémy (a také, aby řešilo volbu povolání). Některé formální úřední aktivity byly zakotveny v jeho činnosti od začátku – vyjádření ke školní zralosti, posudky k přeřazení do zvláštní školy. A je pravda, že školství poměrně brzy začalo zatěžovat poradny formálními úkony víc a víc – vedle neustále narůstajících počtů školních zralostí a vcelku neměnného počtu výrazných poruch učení s následným přeřazením do zvláštní školy rozšířila se pozvolna tato problematika mj. o specifické poruchy učení a chování. I s profesní volbou byla spojena administrativní agenda. Byť jistě ne přesně ve stejné podobě, jako je tomu dnes. Nicméně tehdy šlo školství stále o pomoc dítěti, aby nedocházelo k neodborným rozhodnutím (např. právě při přeřazení do zvláštní školy).

Zákonní zástupci často řeší otázku, jak mají naložit se zprávou z poradenského zařízení. Mají ji předložit škole, když je na ní uvedeno, že je pro potřeby rodičů? Potřebuje vůbec škola informace v ní obsažené? Jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit?

V předešlých textech jsem často zdůrazňovala prioritu požadavku zajistit kvalitní dostupnou logopedickou péči dětem a žákům docházejícím do mateřských a základních škol hlavního vzdělávacího proudu, potažmo všem potřebným dětem a žákům s narušenou komunikační schopností. Ano, samozřejmě je třeba pokrýt veškeré potřeby současné praxe, tedy zajistit včasnou a dostupnou logopedickou péči plošně všem klientům bez rozdílu věku, a to jak ze strany školských logopedů, tak logopedů klinických. O tom (doufejme) již není pochyb. Nicméně z této velmi rozsáhlé a různorodé skupiny bych se v tomto příspěvku ráda více zaměřila na sektor školství v kontextu výchovně vzdělávací soustavy a poradenského systému.

Individuální vzdělávací plán (IVP) je jedno z podpůrných opatření, která doporučují a specifikují podle konkrétních potřeb žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jednotlivá školská poradenská zařízení (ŠPZ – PPP nebo SPC).

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

Informace MŠMT Zdroj: www.msmt.cz MŠMT zveřejnilo několik metodických materiálů, příručku a komentář zákona: * Metodika k hodnocení žáků v základních školách dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022 ,...

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

… jde o rozhodnutí ředitele základní školy, kterým uděluje předškolákovi výjimku ze zahájení školního vzdělávání bez posuzování jeho speciálních vzdělávacích potřeb   Od podzimu 2016 se občas setkám s názorem, že „pokud má dítě odklad, tak potřebuje nějakou míru podpůrných opatření, aby za rok už určitě mohlo do školy nastoupit“. Je zvláštní, že ačkoli došlo ke změně právní úpravy speciálních vzdělávacích potřeb dětí, diskutují se změny v těch oblastech, kterých se netýkají. To je i případ posuzování vhodnosti zahájení školního vzdělávání (dále jen „vhodnost odkladu“1)). Je zjevné, že nejde primárně o odlišnost či jinakost vzdělávacích potřeb dítěte, ale o záležitost individuálního tempa vývoje lidského organismu jako celku. To, že příčiny speciálních vzdělávacích potřeb (dále jen „SVP“) mohou mít projevy odpovídající potřebě odkladu, je věc jiná. S ohledem na účel článku nevěnuji pozornost dodatečnému odkladu, tedy odkladu po nástupu dítěte do základní školy.

Cílem pracovní situace je popsat změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, účinné od 1. 1. 2020, a to se zaměřením na doporučení školského poradenského zařízení, pomůcky dle přílohy č. 1 a zvláštní ustanovení o vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona (zařazování žáků do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona; převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální; přezkoumání podmínek; víceoborové třídy; počet žáků ve skupině odborného výcviku a ostatních součástech praktického vyučování).

Zákonem, který se zabývá ochranou osobních údajů, je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“).