Spolupráce

Empatie, schopnost vcítit se do pocitů a perspektiv druhých lidí, je jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou mohou děti během svého vzdělávání získat. Tato vlastnost není jen základem pro dobré mezilidské vztahy, ale také pomáhá rozvíjet schopnost spolupráce, zodpovědnost a citlivost vůči potřebám druhých.

Než dnešní děti vyrostou, náš svět se výrazně změní. Můžeme jen hádat, jaké profese budou žádané – možná to budou zcela nové profese, které zatím ani neexistují. Jak tedy připravovat děti na život v tak rychle se měnícím světě? Jaké klíčové dovednosti budou potřebovat pro úspěšnou práci v budoucnosti a jak mohou rodiče pomoci tyto dovednosti rozvíjet?

Profesní učící se komunita (PUK) je skupina profesionálů, které spojuje zájem o stejnou věc – obor, téma, problém. Pravidelně se scházejí, aby se společně učili tím, že zkoumají vlastní praxi. Usilují o to, aby společně odhalili, co dobře funguje. To nemění. Zjišťují při tom, co nefunguje tak, jak by mohlo. To promyšleně proměňují. Ve školství se to týká pedagogů, kteří se učí s oporou o evidence sledovat dopad své výuky či lídrovské práce na učení a spokojenost žáků či studujících a plánují a ověřují další postupy, které dávají větší naději na úspěch žáků a studentů při učení.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ bylo založeno před čtyřmi lety, v červnu 2020. Jeho cílem je propojovat různorodé autonomní organizace působící ve vzdělávání ke spolupráci na cílech Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Co se od té doby Partnerství 2030+ podařilo? Jaké úkoly a výzvy ho čekají se začátkem nového školního roku?

V globalizovaném světě se stále více ukazuje, že mezinárodní vzdělávání hraje klíčovou roli jak pro žáky, tak pro učitele. Zapojení do mezinárodních projektů přináší pedagogům možnost obohatit své výukové metody, získat nové poznatky a rozvíjet interkulturní kompetence. Jednou z efektivních příležitostí pro mezinárodní partnerství je platforma eTwinning, kterou v Česku spravuje Dům zahraniční spolupráce (DZS). Tento nástroj umožňuje učitelům napříč Evropou propojit třídy a společně pracovat v bezpečném online prostředí na zajímavých projektech.

Česká asociace streetwork (ČAS) sdružuje sociální služby pracující formou kontaktní práce. Kontaktní práce je nástrojem sociální práce zaměřeným na vyhledávání, navázání a udržení kontaktu, a především důvěry v přirozeném prostředí klientů a klientek (ulice, obchodní centra, ubytovny, škola, online, kluby pro děti a mládež…).

Každá škola by s radostí uvítala efektivní praxe pro své studenty a užitečné spolupráce s dalšími institucemi. Na samotnou realizaci podobných vizí ovšem školám často chybí peníze, čas nebo lidské zdroje. K uskutečnění takových nápadů mohou výrazně přispět neziskové organizace, například Rytmus – od klienta k občanovi, z. ú.

Poruchy autistického spektra jsou relativně často řešenou problematikou. Tuto pervazivní vývojovou poruchu poprvé diagnostikoval v roce 1943 v USA Leo Kanner, průkopník dětské psychologie a psychiatrie a doktor na Johns Hopkins Univerzitě. Autismus se projevuje již v ranném dětském věku, v různých formách a tíži podle míry symptomatiky. Dle odborníků dětí s PAS stále přibývá, přičemž příčina není dosud známa a porucha není zcela vyléčitelná. Mnoho rodin ročně si tedy klade otázku, jakým způsobem zajistit svému dítěti trpícímu autismem kvalitní péči a potažmo i celé rodině kvalitní životní úroveň.

Asi málokdo by si dnes uměl představit školu bez spolupráce. Aby totiž škola dobře fungovala, musí na spolupráci stát. A jak se ukazuje dlouhodobě, jak u nás, tak v zahraničí, spolupráce mezi školami může přinášet řadu benefitů.

Na základě webináře, který nese stejný název jako tento text, jsme sepsali jedno desatero a několik dalších tipů o tom, co můžeme ve školách udělat pro to, aby spolupráce učitelů a asistentů pedagoga byla pro všechny z nás, včetně žáků, co nejpřínosnější.

Jak mají školy postupovat při podezření, že je dítěti ubližováno v rodině či je ohroženo špatným zacházením? Co znamená oznamovací povinnost? Co může škola dále očekávat, když své podezření na OSPOD oznámí? A jak má škola psát zprávy pro OSPOD? Poradkyně v oblasti sociálně-právní ochrany dětí Světluše Kotrčová byla hostem podcastu Centra LOCIKA a odpovídala na nejčastější dotazy pedagogických pracovníků.

Nepustí si škola rodiče moc blízko, když jim nabídne spolupráci? Jakými způsoby mohou matky a otcové škole pomoci? Takové a další otázky rozvíjí pátým rokem Unie rodičů. V následujícím rozhovoru s jeho předsedkyní Angelikou Gergelovou navazujeme na první část našeho povídání, která vyšla v předchozím čísle Učitelského měsíčníku.

Unie rodičů pomáhá pátým rokem propojovat školy a rodiče. Dosud působila především na Kutnohorsku jako partner projektu Eduzměna, nyní ale vyráží i do nových vod a hledá aktivní školy a rodiče napříč republikou. „Pokud rodiče škole důvěřují a rozumí tomu, co a proč v ní děje, mohou podpořit své dítě i jeho učitele,“ říká předsedkyně unie Angelika Gergelová.

Problematika pořizování záznamů při jednání mezi školou a rodiči není jednoznačně rozřešena a vyplývá z ní tak plno otázek pro obě strany.

Často slýcháme o nefunkčnosti spolupráce širšího vedení školy nejen s ředitelem a zástupci, ale i s ostatními učiteli. Tito lidé mnohdy nemají potřebné dovednosti v oblasti komunikace a vedení lidí a zároveň nedostávají odpovídající podporu ze strany vedení. V souvislosti s přípravou nového kurzu v Akademii Libchavy, který si klade za cíl podpořit pracovníky širšího vedení školy, hovoříme s řediteli škol, v nichž se podařilo vytvořit dobře fungující širší vedení, kde nemusí být ředitel se zástupcem na vše sami, ale spolu se širším vedením školy fungují jako sladěný orchestr. Jednou z takových škol je i Základní škola Za Alejí v Uherském Hradišti. S jejím je ředitelem panem Vratislavem Broklem jsme hovořili o tom, jaká byla cesta k tomuto stavu souhry a spolupráce v jejich škole.

Mateřská škola je jediným druhem školy a školského zařízení, kde se učitelé potkávají s rodiči dětí zpravidla 2x denně. Tato skutečnost vytváří podmínky pro úzkou a kvalitní oboustrannou spolupráci. Oblast této spolupráce je velká proměnná, každý rok se sejdou v mateřské škole jiní rodiče se svými specifickými možnostmi i motivací a záleží na ředitelích a učitelích každé konkrétní školy, jakými směry spolupráci s rodiči rozvinou. Prostřednictvím následujícího seriálu nabízíme inspiraci, jakým způsobem můžeme ke spolupráci využít různé profese a zájmy rodičů.

Pedagogové a rodiče jsou partnery při výchově a vzdělávání dětí a jejich součinnost má pozitivní vliv na dítě a přispívá k jeho zdárnému rozvoji. K tomu, abychom této efektivní součinnosti dosáhli, je nutné nejen vytvořit, ale také dále neustále udržovat kvalitní a vstřícnou spolupráci a komunikaci učitelů s rodiči v rámci vzdělávání dětí v mateřské škole.

Už třetím školním rokem v Síti škol Paměti národa pořádáme vzdělávací semináře, workshopy a exkurze pro učitele společenskovědních předmětů ze základních a středních škol. Začali jsme v Praze a postupně jsme přidali další místa v Česku. Aktuálně semináře probíhají kromě Prahy také v Brně, na Jihlavsku, Karlovarsku, Kolínsku, Olomoucku a Těšínsku.

V květnu 2022 jsme započali interkulturní, jazykový a hudební výměnný projekt české a německé mládeže společným koncertem na HAMU v Praze. Naším cílem je zapojit do tohoto projektu co nejvíce hudebních škol.

Často vyobrazujeme učitele samostatně stojícího před tabulí, což je velký omyl. Učitel je v současnosti totiž významným týmovým hráčem. Nepracuje tedy sám, ale spolupracuje s mnoha různými lidmi, kteří naplňují společně s ním stejný cíl. Klíčovými spoluhráči jsou pro něj rodiče, kolegové a další odborníci ve vzdělávání.