Uprchlíci

V první části článku (Řízení školy 11/2023) jsem na praktickém příkladu odděleného zápisu pro ukrajinské válečné uprchlíky popsala, jak je pro nás těžké garantovat každému dítěti rovný přístup ke vzdělání. S rovným přístupem ke vzdělání jsou propojené i rovné podmínky. V případě rovných podmínek při vzdělávání však nejde o ono pověstné poskytnout „všem stejně“, ale vzdělávat každé dítě tak, aby dosáhlo svého vzdělávacího maxima. To není fráze, ale pravidlo podle mezinárodních standardů, a tudíž i podle školského zákona. Z hlediska rovného přístupu pak stojí za pozornost v dobrém smyslu slova mechanismus nalezení školy, která je povinna přijmout ukrajinského válečného uprchlíka. Za pozornost však, bohužel, stojí i to, jak se nám nedaří plnit požadavek Lex Ukrajina na nastavení maximální kapacity školy či odložení zahájení vzdělávání v základní škole.

V září 2023 začal další školní rok, v němž do základních škol nastoupily i děti, které jsou ukrajinskými válečnými uprchlíky. I přes to, že se situace od konce února 2022, kdy do České republiky přicházely týdně tisíce dětí, od dětí školkových až po vysokoškoláky, svým způsobem stabilizovala, zůstal i letos pro ukrajinské válečné uprchlíky zachován pro přijetí do mateřských a základních škol od září 2023 oddělený, tzv. ukrajinský, zápis. Nešlo přitom už o povinnost ředitelů mateřských a základních škol, ale o možnost rozdělit zápis na zápis pro všechny mimo ukrajinské válečné uprchlíky a na zápis pouze pro ně. Statisticky bude jistě zajímavé, kolik ředitelů možnosti odděleného zápisu ukrajinských válečných uprchlíků zvolilo a čeho tím bylo dosaženo. To je však otázka směřující na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „ministerstvo“). Určitě by si na ni měli odpovědět i ředitelé škol, nejlépe společně se zřizovateli, v rámci vyhodnocení zápisu nových dětí s nástupem do mateřských a základních škol od září 2023.

Vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 – Inovace ve vzdělávání poskytuje v Praze pomoc ukrajinským dětem i jejich rodinám. Program nabízí kurzy českého jazyka, interkulturní podporu od specialistů i terapie. Od poloviny července do konce léta se projektu zúčastnilo devadesát dětí a dospívajících. Většina z nich bude chodit do českých škol. Kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu nebo na pražských základních a středních školách. Partnerem projektu je nezisková organizace InBáze, která dlouhodobě pomáhá imigrantům. O tom, co všechno projekt účastníkům nabízí, jsme si povídali s Mgr. Palinou Mahilinou, MA, koordinátorkou kurzů českého jazyka pro ukrajinské děti.

Válečný konflikt na Ukrajině je bezesporu událostí přímo ovlivňující prakticky celou Evropu, která bude mít mnohaleté a dalekosáhlé důsledky pro všechny z nás. Zejména pro každého uprchlíka, vojáka a každé dítě, se kterým se nyní potkáváte a vzájemně poznáváte ve svých školách, třídách, v družině, na kroužku, v klubu nebo ve svém okolí. Abychom vám mohly nabídnout některé ověřené principy a postupy podporující dobré začlenění dětí a mladistvých do komunity, představíme vám základní faktory, které ovlivňují wellbeing a chování dětí (i rodičů) v podobných situacích.

Nekritický rozhovor s doktorem sociologie a protimuslimským aktivistou Petrem Hamplem v Učitelských novinách (UN) vyvolal prudkou diskusi. Zároveň přinesl skvělé postřehy k problematice svobody slova, kritického myšlení, ale třeba i k tomu, jakým způsobem mají být zařazována do výuky kontroverzní a politická témata.