Výchovná opatření

Matka žáka dala škole plnou moc s poskytováním údajů (prospěch, výchovná opatření apod.) o jejím dítěti pro svého přítele. Stačí to, nebo je potřeba souhlas i druhého zákonného zástupce (otce dítěte)? 

V minulosti byly tělesné tresty součástí výchovy a představovaly jednu z možností, jak učitel dosahoval kázně u žáků. I když existovala řada jiných výchovných prostředků, kantoři běžně tělesné tresty používali. Mezi ty nejznámější patřila facka, rána ukazovátkem či pravítkem, častý byl také pohlavek. V dnešní době je v České republice nepřípustné a nelegální, aby učitel fyzicky trestal žáky, ale bylo tomu tak vždy?

Tento text shrnuje právní pohled na situaci, kdy některý z žáků ve škole veřejně schvaluje agresi Ruské federace proti Ukrajině. Shrnuje především právní aspekty věci. Těžiště působení školy však leží ve výchovném a vzdělávacím působení. Rovněž je třeba dbát na to, aby uplatňováním právních nástrojů nepřispívala v dnešní vyostřené situaci k vytváření prostředí, v němž bude ohrožena fyzická či psychická bezpečnost určitých žáků např. pro jejich příslušnost k ruské národnosti.

Děti žijí převážně v přítomnosti, dospělí mají myslet i na jejich budoucnost. Také jim tuto budoucnost leckdy fakticky připomínají, když je chtějí povzbudit k větší aktivitě, posílit jejich aktuální odpovědnost. Jenže vzdálenější budoucnost zpravidla k motivaci dítěte příliš nepřispívá. Sice ji rozumí, ale je pro ně neskutečná. Přesto na ni rodiče nesmějí zapomenout, protože k ní fakticky směřuje celá socializace. Pravda, občas se stane, že dítě od nejútlejšího věku vcelku systematicky naplňuje vizi budoucího povolání. Ale to jsou spíše výjimky.

Právní předpisy, formuláře, metodické materiály zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví, v platném znění zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, střením, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění

Pod pojmem výchovná opatření se skrývají jak pozitivní, tak negativní opatření výchovného charakteru, které může škola či školské zařízení při poskytování vzdělávání a školských služeb z podmínek stanovených školským zákonem, případně jeho prováděcími právními předpisy, žákům a studentům udělovat. Z formulace § 31 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), vyplývá, že udělení výchovných opatření v tomto smyslu nepřichází v úvahu v případě dětí v mateřské škole, a to s ohledem na jejich věk a volní vyspělost.

Zatímco právní nástroje (či přímo sankce) jsme v případě porušení povinností ze strany rodičů museli hledat v rámci celého právního řádu, opatření sankčního charakteru při protiprávním či jinak nežádoucím chování žáků nalezneme přímo ve školské legislativě. 

Opatření ve výchově jsou negativní nebo pozitivní důsledky určitého chování dítěte. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb. mohou být za prokázané porušení povinností uložena tato negativní výchovná opatření: