Zřizovatel a ředitel

V českém decentralizovaném systému je nejdůležitější osobou každé školy její ředitel. Na kvalitě vzájemné komunikace mezi ním a zřizovatelem velmi závisí jeho výkon a odráží se i v atmosféře ve škole s výrazným dopadem na její kvalitu.

Ředitel školy je v decentralizovaném českém školství naprosto klíčovou postavou, která má zásadní vliv na podobu a kvalitu vyučování. Ač učí jednotliví pedagogové, je to ředitel, kdo vydává školní vzdělávací program, kdo pedagogy vybírá a následně řídí či motivuje a určuje jejich další profesní vzdělávání.

Existují dvě extrémní polohy. Jedna má za to, že zřizovatel žádnou pedagogickou vizi mít nemá a ani ji nepotřebuje. Druhá, že škola „patří“ zřizovateli, a proto může určovat, kterým směrem škola půjde. Nepříliš jasno v tom mohou mít například rodiče. Do čeho tedy může zřizovatel mluvit a jak má naložit s vlastní pedagogickou vizí? Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Čí je škola a kdo za ni zodpovídá? Podle legislativy především ředitel, ale zřizovatel často cítí, že minimálně politická zodpovědnost za školu jde za ním a často i stížnosti rodičů na školu končí u něj. Jakou roli má tedy zřizovatel hrát? Tato pracovní situace vysvětluje, co může dělat zřizovatel v pedagogické oblasti, aniž by zasahoval do kompetencí ředitele školy. 

Vzdělávací proces ve školách je v rukou ředitelů, mají proto zároveň i značně koncentrovanou odpovědnost. Přesto některá striktně daná oprávnění spadají do kompetence zřizovatele, který může ve vybraných situacích do dění ve škole zasahovat. Specifické kompetence mají zřizovatelé vůči ředitelům, jimž stanovují plat, jmenují je a ve zvlášť stanovených situacích je i odvolávají. Ředitelé však nejsou zaměstnanci zřizovatele, a proto zřizovatelé nemohou řadu věcí ve škole ovlivnit. Článek je součástí série textů a vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Zájmem zřizovatelů by mělo být, aby jimi spravované školy nabízely vzdělávací portfolio, které bude odpovídat jejich představám a potřebám společnosti. Možnosti, jak to realizovat, jsou dvě – buď provést aktualizaci obsahu školního vzdělávacího programu (ŠVP), nebo (v případě středních škol) změnit jejich oborovou nabídku. V obou případech je pak důležitá součinnost ředitelů škol a zřizovatelů na tom, jaké inovace vzdělávacího portfolia realizovat.

Hlavním cílem této metodicko-výkladové příručky je poskytnout přehledný návod pro administrativně správnou a odborně fundovanou realizaci konkurzních řízení. Naleznete zde i odpovědi na četnější otázky týkající se organizace konkurzních řízení...