Zdůrazňovat důležitost plánování pro takovou složitou organizaci, jakou je škola nebo školské zařízení, je jistě zbytečné. Všichni víme, že dobře promyšlený a sestavený plán šetří čas a energii ředitele školy i jeho podřízených. Je jednou z nutných podmínek včasného a kvalitního splnění úkolů.
CÍL PŘÍSPĚVKU
Cíl tohoto příspěvku je výslovně praktický:
1)
Shrnout
do přehledného dokumentu
základní položky ročního plánu z různých oblastí
dané platnými právními předpisy nebo úkoly operativního plánování ověřené praxí.2)
Uvést k jednotlivým položkám právní předpis
daný úkol předepisující.3)
K některým komplikovanějším bodům
uvést komentář.
Pokud lze k jednotlivým položkám (úkolům) přiřadit přesná data, je tak učiněno. V opačném případě jsou úkoly uvedeny na konci tabulky bez data.
Ředitel školy nebo školského zařízení může uvedené shrnutí porovnat se svým (jistě podrobnějším) plánem a případně některé položky do svého plánu doplnit, s předstihem je „přesunout“ do diářů svých podřízených a pak pouze s přehledem kontrolovat úspěšné splnění.
V článku nejsou zapracované položky, které vyplývají ze strategického nebo dlouhodobého plánování. Ani výčet úkolů uvedených pro operativní plánování jistě není vyčerpávající. V níže uvedeném textu jsou
základní údaje společné pro více druhů škol nebo rámcové důležité údaje pro jeden druh školy.
Podrobnější tabulky určené pro střední školy navazující na plán v tomto článku jsou uvedeny ve Speciálu pro SŠ.V následujícím textu jsou zkráceně uvedené některé častěji se opakující právní předpisy:
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění - dále jen
zákon o ochraně osobních údajů
zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění - dále jen zákon o státních svátcích
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění - dále jen
školský zákon
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění - dále jen
zákon o pedagogických pracovnících
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění - dále jen
zákoník práce
zákon č. 317/2011 Sb., o specifických zdravotních službách - dále jen
zákon o specifických zdravotních službách
vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, v platném znění - dále jen
vyhláška o náležitostech výročních zpráv
vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, v platném znění - dále jen
vyhláška o organizaci školního roku
vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění - dále jen
vyhláška o základním vzdělávání
vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), v platném znění - dále jen
vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení
Rozvržení týdenní pracovní doby
V případě
zaměstnanců, kteří nepracují na celý úvazek
a kterým se
pracovní úvazek změnil, je nutné rozvrhnout pracovní dobu do jednotlivých směn
(§ 84 zákoníku práce). Tato povinnost se týká i učitelů. Když pak například v pondělí učitel pracuje 4 hodiny 26 minut, nelze tyto doby zaokrouhlovat (např. na 4 h 30 minut nebo na 4 h 15 minut). Podle zákoníku práce se plat poskytuje i za zlomky hodin (§ 141 odst. 2 zákoníku práce). Je jasné, že tento rozvrh týdenní pracovní doby musí korespondovat s evidencí začátku a konce odpracované směny zaměstnance [§ 96 odst. 1 písm. a) zákoníku práce].Platové výměry
Jestliže dojde ke změně některé složky platu uvedené v platovém výměru, je ředitel školy nebo školského zařízení povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Nejčastěji se bude jednat o
zvláštní přípatek
- příplatek spojený s výkonem práce třídního učitele (viz § 129zákoníku práce, § 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění). V praxi někdy dochází k
záměně koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií a metodika informačních a komunikačních technologií.
Koordinátor pobírá
specializační příplatek
1000 až 2000 Kč [viz § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, v platném znění; § 133 zákoníku práce], metodik
má zkrácenou míru přímé vyučovací povinnosti
v závislosti na počtu žáků školy (viz § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění). V rámci „šetření“ kvůli omezenému rozpočtu by nemělo dojít k tomu, že příplatek bude nižší, než je nejnižší povolená hranice.Jestliže se nepodaří sestavit dostatečně kompaktní rozvrh,
může dojít i v případě učitele k rozdělení směny.
Další pravděpodobnou situací je rozdělení pracovní směny učitele, který kombinuje pracovní dobu na dvou školách: např. odučí ve škole jednu nebo dvě hodiny, pak přechází na „svou“ školu, v odpoledních hodinách opět přichází na první školu, aby odučil jednu hodinu.
Rozdělená směna je taková pracovní směna, ve které přerušení prací nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny.
Příplatek za rozdělenou směnu činí 30 % průměrného hodinového výdělku za každou rozdělenou směnu (§ 130 zákoníku práce).Stanovení počtu dnů samostudia
Každý pedagogický pracovník by měl mít přehled o tom, kolik dnů samostudia mu ředitel stanovuje a kdy je bude čerpat. Při výpočtu celkového počtu dnů samostudia se někdy zapomíná na dvojí krácení uvedené v § 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících.
Jedno krácení je spojeno s délkou pracovního poměru
(1 měsíc = 1 den samostudia),
druhé krácení je spojeno s výší pracovního úvazku.
Jestliže např. zaměstnanec pracuje ve školním roce pouze 10 měsíců a na 0,291 úvazku, náleží mu 10 x 0,291 dnů samostudia, tj. 2,91 dne samostudia. V těchto případech lze stanovit čerpání samostudia, které neodpovídá celým pracovním dnům.Na uvedený výpočet nemá vliv, na kolik pracovních dnů v týdnu je rozvržena pracovní doba pedagogického pracovníka, ani pracovní neschopnost pedagogického pracovníka.
Zákon o pedagogických pracovnících
Novela zákona o pedagogických pracovnících (účinná od 1. 9. 2012) přinesla
rozsáhlé změny v části „získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků“.
Obecně lze říct, že zákon přinesl více „cest“, jak odbornou kvalifikaci získat. Je vhodné si prostudovat pasáže týkající se těch pedagogických pracovníků, kteří pracují ve škole a do 1. 9. 2012 nejsou odborně kvalifikováni. Může se stát, že podle novelizovaného znění zákona odborně kvalifikovaní budou. Z toho by vyplynulo, že při výkonu přímé pedagogické činnosti již nejsou omezeni dobou 10 let, tj. do 31. 12. 2014 [§ 32 odst. 1 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících].Poznámka redakce
Shrnutí změn v ZPP vyvolaných novelou zákona od 1. září 2012 jsme otiskli v Řízení školy 8/2012, strany 3-15.
Vyvěšování státní vlajky
Zdánlivou provozní drobností je vyvěšování státní vlajky v době státních svátků. Ve shonu vyvolaném ostatními úkoly však ředitel může na tuto povinnost vyplývající ze zákona zapomenout (§ 7 odst. 2 zákona o užívání státních symbolů:
vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po státním svátku
). Proto je vhodné ji zapracovat do pracovní náplně např. školníka. Uložení pokuty za správní delikt nevyvěšení státní vlajky je v případě školy nepravděpodobné. Nicméně § 13a odst. 1 a odst. 2 zákona o užívání státních symbolů o ní hovoří.Školní řád, vnitřní řád
V září sice již žáci na
základní a střední škole
(a samozřejmě na dalších školách) podepisují prohlášení o seznámení se s hotovým (nezměněným nebo novým)
školním řádem
, ve
školských zařízeních
s
vnitřním řádem, přesto je vhodné uvést některé obecně
problémové momenty spojené s těmito řády.
Často dochází k vzájemným záměnám kompetencí pedagogické rady a školské rady. S
pedagogickou radou
ředitel školní řád
projednává
(§ 164odst. 2 školského zákona),
školská rada
školní řád schvaluje [§ 168 odst. 1 písm. c) školského zákona].Ve snaze učinit školní nebo vnitřní řád co „nejštíhlejším“ (protože to, co upravují tyto řády, je napsáno v právních předpisech) z nich často zmizí povinné pasáže - např. pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků (včetně pravidel modifikovaných pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami), pravidla udělování pochval na základní a střední škole.
Ve školních řádech se stále objevují
právně neodůvodněné pokusy určovat pravidla chování žáků školy mimo areál školy a mimo dobu trávenou ve škole.
Klasickým je např. zákaz kouření žáků do 100 metrů od školy a přitom těchto 100 metrů prostoru nepatří do areálu školy. Podle jednoho školního řádu žáci dokonce nemají povoleno stopovat auta v okolí školy.Ve školním řádu
často chybí uvedení místa, na kterém si mohou žáci
odložit cennější věci
nebo peníze (nejčastěji mobil, notebook - např. před exkurzí nebo hodinou tělocviku). Další variantou je situace, kdy se ve školním řádu možnost odložení cennějších věcí uvádí, ale ve skutečnosti takové místo (trezor, uzamykatelná skříň) neexistuje.Jestliže neexistují speciální interní směrnice, je vhodné ve školním řádu popsat
postup řešení krádeží.
Není vhodné se omezit na větu typu
„Krádeže je nutné bez prodlení ohlásit na sekretariátu školy.“
V praxi učitelé (a často i vedení školy) nevědí, co dělat dál. Stejné doporučení se týká situací, kdy žák způsobí
škodu na majetku školy.
Se školním řádem jsou seznámeni žáci a pedagogičtí pracovníci, často však s ním nejsou seznámeni
ostatní zaměstnanci školy, i když to stanoví školský zákon (§ 30 odst. 3).
Podle školského zákona je dostačující, když ředitel školy
informuje zákonné zástupce nezletilých žáků o vydání a obsahu školního (vnitřního) řádu
(§ 30 odst. 3).Školní řád (vnitřní řád)
není na přístupném místě
ve škole (školském zařízení), tj. na místě přístupném učitelům a žákům bez jakéhokoli omezení. Sekretariát školy takovým místem není.Školní řád v souvislosti s novelou vyhlášky o základním vzdělávání
Novela vyhlášky o základním vzdělávání
se může od 1. 9. 2012
promítnout
do školního řádu základní školy -zejména
v oblasti dohledu o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, rozvrhu
(počet hodin, délka přestávek),
výuky volitelného nebo nepovinného předmětu a hodnocení žáků.
Vstup a pobyt žáků ve škole o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním již
není časově omezen na dobu nejméně 15 minut před začátkem odpoledního vyučování
(§ 1 odst. 2 vyhlášky o základním vzdělávání). Z toho plyne, že po celou dobu této přestávky, která trvá nejméně 50 minut, resp. nejméně 30 minut (§ 1 odst. 5 vyhlášky o základním vzdělávání), musí ředitel školy zajistit dohled nad žáky.Bez ohledu na to, ve kterém ročníku se žák vzdělává, může mít
v dopoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování také nejvýše 6 vyučovacích hodin
(§ 1 odst. 3 vyhlášky o základním vzdělávání).Nově lze v případech hodných zvláštního zřetele (např. dopravní obslužnost)
zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut
a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut (§ 1 odst. 5 vyhlášky o základním vzdělávání). Z textu vyhlášky lze dovodit, že delší přestávky (např. přestávku v délce 15 minut, která se zpravidla zařazuje po druhé vyučovací hodině) na nejméně 5 minut zkracovat nelze.Záleží na řediteli školy, zda do školního řádu přenese text novelizované vyhlášky týkající se výuky volitelných a nepovinných předmětů, nebo zda se školní řád bude na vyhlášku pouze odkazovat. Nově může škola vyučovat volitelný nebo nepovinný předmět, i když v průběhu výuky klesne počet přihlášených žáků na 6 a méně. Důležité je, aby se k tomuto předmětu při zahájení výuky přihlásilo alespoň 7 žáků (§ 5 odst. 1 vyhlášky o základním vzdělávání).
Stejně tak záleží na řediteli školy, zda se rozhodne pro podrobnější variantu školního řádu a zapracuje do něj novelizovaná pravidla hodnocení žáků [např. byl zrušen § 15 odst. 8 vyhlášky o základním vzdělávání, který stanovoval klasifikaci žáka v zájmových útvarech; § 16 vyhlášky nově upřesňuje zápis na vysvědčení
uvolněn(a), nehodnocen(a)
], nebo se omezí na požadovaná konkretizující pravidla hodnocení žáků (§ 14 odst. 2 vyhlášky o základním vzdělávání).Souhlas s orientační zkouškou na přítomnost alkoholu a návykových látek
Jestliže má škola nebo školské zařízení problémy s tím, že jsou žáci ve výuce pod vlivem drog nebo alkoholu,
je nutné od zákonných zástupců nezletilých žáků a od zletilých žáků předem získat souhlas k orientační zkoušce na přítomnost alkoholu
(dechová zkouška) a
návykových látek
(ze slin) - viz Metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21 291/2010-28,
http://www.msmt.cz/file/20273.
V opačném případě nelze žáky k těmto zjištěním legálně přinutit. Na žáky se nevztahuje zákoník práce [§ 106 odst. 4 písm. i)], který tuto situaci řeší ve vztahu k zaměstnancům, ani žádný jiný právní předpis.Kompletní vyplnění školní matriky
Zejména u nových žáků je potřeba kompletně vyplnit
školní matriku
. U stávajících žáků bychom měli údaje ve školní matrice aktualizovat, případně zjistit, zda se údaje ve školní matrice nezměnily. Položka školní matriky, která zřejmě není často vyplňovaná, a to „sociální znevýhodnění“, se může týkat žáků-cizinců.Jestliže má takový žák např. postavení azylanta nebo požívá doplňkové ochrany, považuje se toto postavení dle školského zákona za sociální znevýhodnění
[§ 16 odst. 4 písm. c)].Pro účely poskytování vyrovnávacích opatření (např. pedagogických, speciálně pedagogických postupů) je žákem se sociálním znevýhodněním i žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (§ 1 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění).
Souhlas se zpracováním osobních údajů, přístup k osobním údajům
Na začátku školního roku je jistě vhodné a z právního pohledu přímo nutné, aby škola nebo školské zařízení
požádala zákonné zástupce nezletilých žáků a zletilé žáky o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů,
které jsou zpracovávány nad rámec školského zákona (tj. údajů obsažených ve školní matrice - § 28 odst. 2 a 3 školského zákona) nebo smlouvy, na základě které se žákovi poskytuje určitá služba.Při pozorném čtení školského zákona např. zjistíme, že školní matrika školy obsahuje telefonické spojení na zákonné zástupce [§ 28 odst. 2 písm. i)], nikoli však na žáka. Zpracování telefonních čísel a emailových adres žáků by se zřejmě dalo vysvětlit „duchem zákona“ a spojit s adresou místa trvalého pobytu. Zpracování fotografií, videozáznamů nebo audiozáznamů však zcela jasně překračuje rámec školského zákona a souhlas zákonného zástupce nebo zletilého žáka je nutný.
V případě udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů musí být tento souhlas svobodným a vědomým projevem vůle [§ 4 písm. n) zákona o ochraně osobních údajů] a je nutné postupovat podle § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů:
Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.
Příklad
UDĚLENÍ SOUHLASU SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ
V souladu s ustanovením § 4 písm. n) a § 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, svobodně a vědomě uděluji Základní škole, Brno, Tyršova 8 (dále jen „škola“) souhlas se zpracováním obrazových záznamů, videozáznamů a audiozáznamů mé dcery Barbory Kvapilové, nar. 7. 8. 2000, bytem Slunná 8, 600 00 Brno, pro účel prezentace školy v budově školy, na webových stránkách školy, prezentačních materiálech školy a masových médiích (noviny, časopisy, televize, rozhlas, internet), a to na období vzdělávání mé dcery ve škole a následně na období 1 roku po ukončení jejího vzdělání ve škole.
Byla jsem poučena o právech podle zákona č. 101/2000 Sb., v platném znění, zejména o svém právu souhlas kdykoli odvolat, a to i bez udání důvodu, o právu přístupu k těmto údajům, právu na jejich opravu.
Potvrzuji, že jsem byla poučena o tom, že pokud zjistím nebo se budu domnívat, že škola provádí zpracování osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, mohu požádat školu o vysvětlení a odstranění takto vzniklého stavu.
Brno 3. 9. 2012
Marie Kvapilová
Jestliže škola od rodičů nezletilých žáků a zletilých žáků souhlas obdrží, je povinna se jako správce těchto údajů (zpracovávaných nad rámec zákona) zaregistrovat na Úřadu pro ochranu osobních údajů, a to ještě před začátkem zpracování těchto osobních údajů (§ 16 zákona o ochraně osobních údajů). Existují školy, které skutečně tuto tzv. oznamovací povinnost již splnily.
Stále se lze v praxi škol nebo školských zařízení setkat s tím, že dokumenty, ve kterých jsou uvedeny osobní údaje, jsou volně přístupné tzv. neoprávněným osobám. V „papírové“ podobě jsou uloženy v otevřených policích, neuzamykatelných skříňkách, dlouhodobě jsou volně položeny na pracovním stole, i v elektronické podobě se k nim může dostat jakýkoli zaměstnanec školy. Pokud škola dosud nemá zpracovanou interní směrnici pro ochranu osobních údajů, měla by takovou vypracovat a zaměřit se na podobné „každodenní“ situace. Měla by přitom vycházet z § 13 zákona o ochraně osobních údajů.
Výroční zpráva
Výroční zprávu povinně zpracovávají pouze některé školy -
základní, střední a vyšší odborné
(§ 10 odst. 3 školského zákona).I v případě výroční zprávy někdy dochází k záměně kompetencí pedagogické rady a školské rady. Ředitel školy výroční zprávu s pedagogickou radou projedná, školská rada ji musí schválit.
Některé body závazné struktury výroční zprávy činí potíže nebo jsou zcela opomíjeny:
údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy by měly být dány do
souvislosti právě s uvedenými cíli ŠVP,
nemělo by se jednat pouze o statistický výčet žáků, kteří prospěli, prospěli s vyznamenáním a neprospěli,základní údaje o hospodaření školy ve výročních zprávách často úplně chybí,
k uvádění jmen a příjmení, fotografií zaměstnanců školy a žáků školy ve výroční zprávě (většinou v souvislosti s úspěchy školy, umístěním v soutěžích) musí mít škola
souhlas
zaměstnanců a žáků (případně jejich zákonných zástupců) s tímto
zpracováním osobních údajů.
Stejně jako školní řád (vnitřní řád) musí být výroční zpráva zveřejněna na přístupném místě ve škole (§ 10 odst. 3 školského zákona).
Vlastní hodnocení (autoevaluace)
Od 1. 1. 2012 školy nejsou povinny zpracovávat zprávu o vlastním hodnocení
[§ 28 odst. 1 písm. e) školského zákona, novelizovaná vyhláška o náležitostech výročních zpráv].Nebyla však zrušena povinnost škol provádět vlastní hodnocení
(viz § 12odst. 1 školského zákona:
hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí
). Škola je zde chápána jako druh školy (mateřská, základní, střední atd., viz § 7 odst. 3 školského zákona). V dnešní době téměř každá škola jako právnická osoba vykonává činnost několika druhů škol, proto je v této souvislosti důležité na autoevaluaci nezapomenout a nevyloučit z vlastního hodnocení např. mateřskou školu, protože máme v paměti zafixováno, že mateřská škola nemusí zpracovávat výroční zprávu.Forma vlastního hodnocení školy v současné době není dána, každá škola si ji může stanovit sama. Na rozdíl od výroční zprávy (ve které se škola samozřejmě hlavně chválí) by
mělo vlastní hodnocení poctivě vyvozovat jak klady, tak i zápory při naplňování cílů školy.
Určení dovolené na konkrétní dny, čerpání samostudia
Podle § 217odst. 1 zákoníku práce
ředitel školy vydává
s předchozím souhlasem odborové organizace
písemný rozvrh čerpání dovolených.
Může vzniknout dojem, že když ředitel splní tuto povinnost, nemusí zaměstnancům oznamovat určenou dobu čerpání dovolené na konkrétní dny (které jsou již uvedeny v rozvrhu čerpání dovolených). Opak je pravdou, a to proto, že rozvrh čerpání dovolených není závazný. Ředitel školy je povinen zaměstnanci oznámit určenou dobu čerpání dovolené (konkrétní dny), a to
písemně a alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době pro určení dovolené (§ 217 odst. 1 zákoníku práce).
Podle § 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících dny samostudia určuje ředitel školy. V zákoně o pedagogických pracovnících není stanoveno, kolik dnů předem má ředitel školy samostudium určit. V praxi se však často kombinuje čerpání dovolené a samostudia. Proto je vhodné určit čerpání samostudia ve stejné lhůtě jako dovolenou, tj. alespoň 14 dnů předem.
Pro úplnost je vhodné dodat, že dny čerpání samostudia jsou dny, kdy pedagogický pracovník má volno k dalšímu vzdělávání, pro školu nepracuje a ředitel školy není oprávněn mu ukládat pracovní úkoly. Pedagogický pracovník se má v tyto dny volna vzdělávat a ředitel školy má právo se informovat na obsah samostudia kvůli sestavení plánu DVPP.
Protože dny samostudia jsou dny volna, nemá pedagogický pracovník v tyto dny nárok na stravenky nebo na zvýhodněné stravování. Případný úraz utrpěný pedagogickým pracovníkem v tyto dny není pracovním úrazem.
Kolektivní smlouva, FKSP
S velkým časovým předstihem (60 dnů před skončením účinnosti stávající smlouvy) je nutné zahájit vyjednávání o nové kolektivní smlouvě následující po smlouvě uzavřené na dobu určitou, změnách kolektivní smlouvy na dobu neurčitou nebo v případě výpovědi kolektivní smlouvy (§ 8 odst. 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění).
Po sloučení škol
se může stát, že ve škole budou působit dvě odborové organizace. Zaměstnavatel (ředitel školy) musí jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi(§ 24odst. 2 zákoníku práce). Stejně tak musí se všemi odborovými organizacemi
spolurozhodovat o přídělu do FKSP a o jeho čerpání
(§ 225 zákoníku práce).Pedagogická rada
Na rozdíl od školské rady
pedagogická rada žádný dokument školy neschvaluje. Z § 164 odst. 2 školského zákona vyplývá, že
jádro činnosti pedagogické rady by mělo spadat zejména do oblasti strategického a dlouhodobého plánování a řízení
(ředitel školy s ní projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se školy).Ze srovnání vyhlášky „o základní škole“ a „o střední škole“ vyplývá, že projednání v pedagogické radě základní školy je důležitější než projednání v pedagogické radě střední školy:
projednání v pedagogické radě základní školy je jednou z podmínek přeřazení žáka ze skupiny žáků nebo třídy s rozšířenou výukou do skupiny žáků nebo třídy bez rozšířené výuky (§ 9 odst. 2 vyhlášky o základním vzdělávání),
ředitel základní školy (na rozdíl od ředitele střední školy) může udělit pochvalu, jiné ocenění, ale i důtku až po projednání v pedagogické radě (§ 17 odst. 1, § 17 odst. 5 vyhlášky o základním vzdělávání).
Rozvrh čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené je další dokument, který vydává ředitel
školy s předchozím souhlasem odborové organizace
(§ 217 odst. 1 zákoníku práce).Nová smlouva o pracovnělékařských službách
Pokud škola nebo školské zařízení dosud neuzavřely novou smlouvu o pracovnělékařských službách, je vhodné ji uzavřít. Preventivní prohlídky lze provádět podle dosavadních právních předpisů nejdéle do 1. 4. 2013 (§ 98 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).
Podrobný rozpis činnností na jednotlivé měsíce naleznete ZDE.