Téma smrti do škol patří, říká Vendula Bednářová z Cesty domů

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje odborné zdravotní i sociální služby nevyléčitelně nemocným a umírajícím v jejich domácím prostředí. Nabízíme poradenství a podporu pečujícím a také pozůstalostní péči v době po úmrtí. Svoje zkušenosti proměňujeme v publikace, kurzy i weby. Snažíme se zlepšit informovanost o tématu smrti a umírání mezi odborníky i u veřejnosti. Učitelům a všem, kdo chtějí otevřít téma smrti a umírání s dětmi, nabízíme řadu materiálů. To jsou otázky, se kterými můžeme pomoct.

Pořádáme zážitkové workshopy v našem vzdělávacím centru a ředitelům a pedagogům nabízíme i online vzdělávání. Pro učitele pořádáme zážitkový seminář a interaktivní webinář . Pro ty, kterým by nevyhovoval žádný termín, jsme připravili e-learningovou lekci, díky které mohou do tématu vstoupit, získat informace, zamyslet se nad modelovou situací a mít k dispozici odkazy na další materiály. Vedení školy může absolvovat webinář . Ten je zaměřený na preventivní práci s obtížnými tématy, komunikaci a posilování rozhodovacích kompetencí.

Pro žáky základních a středních škol pořádáme dva různé zážitkové workshopy. Adekvátně věku se při nich dozvědí, co to je a jak funguje domácí hospic a seznámí se se specifiky péče o umírajícího. Můžou si také vyzkoušet různé známé i méně známé kompenzační pomůcky, které ulehčují manipulaci s málo pohyblivým pacientem nebo jeho krmení. Mají také prostor si povídat o různých tématech spojených s umíráním.

Pro studenty SŠ, VOŠ a VŠ s obory sociální práce a příbuznými obory nabízíme specializovanou přednášku s exkurzí, na které se dozvědí, v čem je práce v oboru paliativní péče přínosná, smysluplná i lákavá, jaké dovednosti a znalosti jsou třeba pro práci s umírajícími lidmi a jejich blízkými. Zmíníme se o hlavních nástrojích a technikách, které při práci používáme (např. otevřená komunikace, aktivní naslouchání, krizová intervence).

Určitě to není tak, že budete jen sedět v lavici a tři hodiny poslouchat výklad. Snažíme se, aby byl seminář pro učitele inspirativní zážitek, a proto kombinujeme teoretickou průpravu a společné aktivity. Podle zpětných vazeb se to daří. Přestože sama pokládám i teoretickou část za zajímavou, účastníci v komentářích chválí hlavně práci ve skupinkách a společné sdílení. Cílem semináře je, aby učitelé dokázali děti obtížnými tématy bezpečně provést. Účastníci by měli vědět, že nenabízíme krizovou intervenci.

V zásadě si skoro tři čtvrtiny učitelů myslí, že by se o smrti a umírání mělo mluvit i v rámci školní výuky. Víc než polovina se už v praxi s tímto tématem setkala, když umíral někdo v rodině žáka nebo umřel někdo v rámci školy, ať už učitel, nebo žák. Shodují se na tom, že toto téma do školy patří a že se mu nedokážou vyhnout, i kdyby chtěli. Zároveň se ale necítí být dobře připraveni o smrti a umírání s žáky mluvit.

Téma smrti a konečnosti do školy patří, protože je součástí života, ale může být i významným stresorem. Pokud o smrti a své konečnosti nemluvíme, neumíme se pak vzájemně utěšit, svěřit se s obavami a pochopitelným strachem. Taková osamělost s nesnadnými otázkami je těžká pro děti a zvlášť těžké je to pro dospívající. Je dobré, když se o konci života bavíme s dětmi preventivně, před tím, než se něco stane. Jak zmiňuje v naší nové publikaci terapeutka Tereza Olivová, už v mateřské nebo na základní škole je téma smrti přítomné. Dá se o něm mluvit vzhledem ke koloběhu přírody nebo třeba když umře zvířátko, které třída společně chovala. Zcela otevřeně můžeme mluvit o tom, co to znamená, že už nežije, a jak k tomu došlo. Můžeme také přemýšlet o tom, zda pro naše morče uděláme nějaké rozloučení. Je zkrátka dobré být citlivý a otevřít téma smrti, když se objeví. Pro ty, kdo se chtějí tématu smrti věnovat konstruktivně, připravila Cesta domů i vzorové hodiny.

Dopřejte dětem dostatek potřebných informací, ubezpečte je, že se mohou ptát, protože nejistota situaci jen zhoršuje. Děti mají někdy tendence doplňovat si informace, které od nikoho nedostaly, a jejich fantazie jsou často strašidelnější než realita. Komunikujte s dětmi otevřeně. Vyhněte se eufemismům typu: nebo . Dítě pak může čekat, že tatínek se vzbudí a paní učitelka se vrátí. Je také potřeba, abychom se my dospělí nebáli být autentičtí. Buďte upřímní, nebojte se říct, že na některou otázku nemáte odpověď, nebo přiznat, že je vám smutno. Emoce k tématu patří, není potřeba je za každou cenu skrývat.

Jde o publicisticky laděný sešit, který se věnuje smrti žáka, učitele či blízkého rodinného příslušníka žáka v dětském kolektivu. Je plný rozhovorů a článků od odborníků, kteří radí, jak se na tyto situace připravit, co doporučují psychologové, jak využívat preventivní programy, na koho se obrátit v krizové situaci nebo jak přistupovat k dítěti se závažnou nemocí. Čtenáři v něm najdou i konkrétní zkušenosti a důležité kontakty.

Každý, kdo má o brožuru zájem, může vyplnit registrační formulář a my ji zašleme na adresu školy nebo organizace. Zájemci ji budou moci získat také na debatě, která se uskuteční 19. března od 17 hodin v pražském Biu Oko. Odborníci z praxe budou hovořit o tom, jaká je role učitele a celé školy, když žákovi zemře někdo blízký, i jak s žáky otevírat téma nemoci nebo smrti. Hosty budou Sylvie Stretti z Poradny pro pozůstalé Vigvam, Martina Tesařová z Cesty domů a Tereza Gafna Váňová z Lauderových škol v Praze. Moderovat bude Daniel Pražák, učitel a autor podcastu Hovory z kabinetu. Vstup na akci je zdarma, stejně jako publikace, a to díky podpoře Nadace OSF v programu Active Citizens Fund.

Zakladatelka Cesty domů Martina Špinková mluví o svých zkušenostech ze školních besed i o tom, jak vznikaly její knížky pro děti věnované právě tématům stáří a umírání. Zmiňuje třeba pro leckoho překvapivé zaujetí dětí kompenzačními pomůckami. Psycholožka Veronika Plachá přibližuje, jak s tématem pracuje v přípravě budoucích učitelů, další vysokoškolský pedagog Martin Vaňáč popisuje své zkušenosti ovdovělého otce dvou malých dětí. O životě ovdovělé matky dvou dcer a zároveň učitelky hovoří Tereza Gafna Váňová. Kolegyně z Cesty domů Martina Tesařová sdílí zkušenosti s vedením seminářů pro pedagogy a rozebírá, jak může být pro ně těžké, ale zároveň důležité pracovat s vlastními emocemi. A to, jak velký význam mají pro děti i dospívající pravdivé informace a zároveň opora dospělého, přibližuje rozhovor s terapeutkou a lektorkou Terezou Olivovou z poradny Vigvam. Zájemci najdou v publikaci i metodické listy ke dvěma knížkám nakladatelství Cesta domů, vzorovou hodinu věnovanou významu rituálů pro starší žáky nebo ukázku krizového plánu pro školu v případě úmrtí žáka.

Všechny kurzy, materiály a publikace najdou zájemci na www.cestadomu.cz/pedagogove