Digitální gramotnost

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?

Digitální technologie jsou často diskutovaným tématem ve školách. Ať už se jedná o mobilní telefony žáků, využívání aplikací ve výuce nebo novou informatiku. Tématem, které se k digitálním technologiím neodmyslitelně váže, je kybernetická bezpečnost, která bývá chápána jako záležitost učitelů informatiky, ICT koordinátorů, případně správců sítí. Svou roli v kybernetické bezpečnosti má však celá škola, a tedy i jednotliví učitelé. V příspěvku si jednotlivé role přiblížíme a řekneme si několik tipů, jak se ke své roli postavit odpovědně.

Centrum kybernetické bezpečnosti si klade tuto otázku již delší dobu a výsledkem úvah tímto směrem byl projekt Kyberpohádek. Na podkladu notoricky známých pohádek vzniklo v první pilotní fázi šest upravených verzí tak, aby dětem připomínaly důležité návyky i ve světě virtuálním, v tom kybernetickém.

Téma umělé inteligence bude v tomto školním roce postupně a stále intenzivněji doléhat i do školní praxe, využívání nástrojů umělé inteligence žáky si budou učitelé stále více všímat a sami se budou s nástroji umělé inteligence učit pracovat. Tento text se formou výkladového slovníčku pokouší toto téma čtenářům přiblížit. Primárně se zaměřuje na aktuální klíčové koncepty generativních jazykových modelů, se kterými dnes pracujeme nejčastěji prostřednictvím chatbotů.

Nestává se často, že by externí vzdělávací program vyvolal nadšení napříč celou školou – žáci si o něm štěbetají o přestávkách, pedagogové zařazují nové poznatky do výuky a rodiče objevují doposud skryté perspektivy, kterými mohou nahlížet na svět svých dětí. O to víc nás těší, že jsme toho díky Digitální výchově pravidelnými svědky. Komplexní, ale nenásilnou formou tak pasujeme digitální wellbeing na běžnou součást školní výuky stejně, jako jsou dnes digitální technologie součástí našich životů.

Ať chceme, nebo ne, digitální technologie dnes výrazně ovlivňují náš každodenní život. Proto se přirozeně k debatám o wellbeingu ve školách přidává diskuse o wellbeingu digitálním. Jak najít zdravý vztah k digitálním technologiím i k sobě samým? Právě na tuto otázku v Replug me pomáháme žákům, rodičům i učitelům najít odpověď.

Už několik let máme k dispozici český překlad Evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu i online nástroj Učitel21, který má pomoci učitelům ohodnotit vlastní digitální kompetence a lépe nasměrovat svůj další rozvoj. Letos vydal Národní pedagogický institut ČR publikaci Michala Černého DigCompEdu: Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi, který tento rámec významně přibližuje každodenní práci pedagogů.

Je konec listopadu a já se jdu podívat do ZŠ Jižní na pražském Spořilově na projektový den Strojové učení pro děti. O umělé inteligenci (AI) je slyšet ze všech stran a je jasné, že dnešní děti se bez znalostí (minimálně) jejích základů neobejdou.

DIGIplovárna je součástí podpory škol při revizích RVP ZV v digitální oblasti. Nejde však o klasickou vzdělávací akci, spíše o přátelský prostor ke sdílení zkušeností v menších skupinkách účastníků. Každá DIGIplovárna má svého „plavčíka“, vyškoleného moderátora z řad pedagogů, a téma. Konkrétní obsahovou náplň si tvoří účastníci sami.

Těžko bychom nacházeli obor, který neprošel proměnou díky digitálním technologiím. Tyto změny je třeba promítnout i do výuky jednotlivých vzdělávacích oborů ve školách. Postupně tak začnou ve všech předmětech přibývat aktivity využívající technologie k řešení dílčích, ale i zásadních oborových úkolů a témat.

Sledujte a ptejte se v živé online debatě  těch, kteří už začali. Tentokrát jsme pozvali zástupkyni ředitelky ZŠ Okružní z Mostu Michaelu Šicovou, která je zároveň aprobovanou učitelkou českého jazyka a výtvarné výchovy, pedagožky Annu Ritzovou ze ZŠ generála Z. Škarvady v Ostravě-Porubě a Hanu Zbořilovou z Reálného gymnázia a ZŠ Prostějov. 

Všechna čtyřletá i víceletá gymnázia musí zahájit výuku podle revidovaného RVP v digitální oblasti nejpozději od 1. září 2025, a to ve všech ročnících. Některé školy ale využily možnost začít dobrovolně už v tomto školním roce. Jakýkoli „předtermín“ s sebou zároveň nese i příležitost pro postupný náběh výuky. Ať se ve svém gymnáziu rozhodnete jakkoli, můžete zdarma čerpat podporu Národního pedagogického institutu ČR.

Dalo by se to rámovat i jako generační střet. Výzkum brněnských odborníků z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ukazuje, že když přijde na využívání technologií, jsou děti často ve srovnání se svými rodiči či učiteli napřed a pracují s nimi efektivněji. Jako generační střet to ale vědci rámovat nechtějí. Různí lidé zkrátka vyrůstají v jiné době. Jak nebýt za tmáře, který dítě zbytečně brzdí v rozvoji, ale zároveň si pohlídat, aby nastupující generace jen neseděla před monitorem?

Od prvního září mají před sebou základní školy poslední rok příprav na výuku nové informatiky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků na prvním stupni. Na druhém stupni je třeba začít učit podle revidovaného RVP ZV v informatické a digitální oblasti o rok později. Víte, jakou nabídku podpory má pro vás Národní pedagogický institut ČR?

Již několik let mám možnost působit jako školní psycholožka v jedné „tradiční“, středně velké základní škole. Na základě této zkušenosti se nebojím konstatovat, že poslední dva roky byly opravdu náročné, ale zároveň také poučné. Ukázalo se, že školy jsou instituce, které se poměrně rychle adaptují na nové situace, a jejich zaměstnanci si zvládli osvojit dovednosti a postupy, které potřebovali k distanční výuce. Budu-li se na pandemii dívat s růžovými brýlemi na nose, tak musím konstatovat, že právě díky pandemii se v krátké době zvedla digitální gramotnost učitelů. Využívání digitálních výukových platforem, aplikace typu Kahoot, prezentace na sociálních sítích apod. nejsou ve školních třídách žádnou výjimkou ani v současném postpandemickém období. Musím ovšem také poznamenat, že digitální technologie nejsou pouze výukovým prostředkem a prostředím, ale mohou být také polem pro nežádoucí rizikové chování.

Zatímco digitální technologie jsou už téměř nepostradatelnou součástí našich profesních i osobních životů, být digitálně kompetentní se postupně učíme. A musíme to učit i naše děti a žáky – fakt, že většina z nich si dokáže pustit pohádku z tabletu dřív, než začne číst a psát, nemá se skutečnou kompetencí moc společného.

Článek přibližuje, kam směřuje Česko v oblasti digitálního vzdělávání, jaké má ambice a jaké plány stát pro další období připravuje.

Jak na nákup digitálních učebních pomůcek a mobilních digitálních zařízení? Ve dnech 7. a 8.3. 2022 se v čase 16:00 – 17:00 uskuteční živě vysílané debaty na YouTube na téma Národního plánu obnovy a jeho finančních intervencí do mateřských, základních a středních škol. Prostor pro dotazy, kde se nemusíte bát zeptat…

Revidované rámcové vzdělávací programy pro základní i střední odborné vzdělávání kladou znatelný důraz na rozvoj digitálních kompetencí žáků. Už žáci prvního stupně základní školy budou nově vedeni k dosahování očekáváných výstupů informatického charakteru. Nesmíme však zapomínat, že ruku v ruce s rozvojem digitálních kompetencí je důležité budovat u žáků také povědomí o kybernetické bezpečnosti.