Duševní zdraví

„Je nepozorný, stále zamyšlený, zahleděný, často odchází při vyučování na toaletu, straní se dětí, dlaně si zakrývá mikinou.“ I tak by mohl pedagog hovořit o žákovi, kterého by si dle tohoto popisu mohl zařadit jako „nepozorného, líného školáka“. Ve skutečnosti se může jednat o úzkostné dítě trpící obsedantně kompulzivní poruchou.

Škola je přirozeným prostředím, kde děti a mladí lidé mohou získávat široké spektrum kompetencí, včetně kompetencí k péči o své duševní i fyzické zdraví. Školy jsou tak z mnoha důvodů hlavním dějištěm realizace preventivních programů a programů podpory duševního zdraví. Zahrnují totiž velkou většinu populace, u niž je preventivní působení nejefektivnější, disponují velkou kapacitou kompetentních realizátorů, mohou nabídnout další podporu indikovaným jedincům.

České mateřské a základní školy mají poslední příležitost využít finanční podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Tyto tzv. šablony, které školám poskytují peníze z evropských fondů, představují konkrétní možnost, jak školám pomoci zlepšit výukové procesy a vybavit je potřebnými nástroji pro efektivnější vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Českou školní inspekcí (ČŠI) vytipovalo několik oblastí, kde mohou školy tyto finanční prostředky cíleně využít.

Zapomenout úkol nebo pohořet při písemce může občas i ten nejlepší žák či žákyně. Stejně tak mívají i pohodoví školáci občas smolný den, kdy je rozzlobí či rozlítostní maličkost. Pokud však zhoršení školních výsledků a změny v chování trvají delší čas, je to signál, že dotyčný prochází nějakým psychicky náročným obdobím…

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše sedne. Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou a budou mít o starost méně s vařením. V jídelnách se ale vše chystá a znova dává do chodu, a začíná tak každodenní maraton v přípravě jídel, která uspokojí malé hladovce.

Z výzkumů zabývajících se syndromem vyhoření u vyučujících je prokázáno, že větší profesní spokojenost a menší stres při výkonu povolání zažívají vyučující, kteří mají odborné znalosti a dovednosti, díky nimž lépe rozumí profesním situacím a dokážou je lépe zvládat.

Mezi zásadní témata současného vzdělávacího systému patří prevence školního neúspěchu u žáků se sociálním znevýhodněním a minimalizace předčasných odchodů těchto žáků ze vzdělávání. Se zaměřením na tyto oblasti realizuje Nová škola, o. p. s., projekt, ve kterém ve čtyřech základních školách působí multidisciplinární týmy, zahrnující profese sociálních pracovníků, odborníků na duševní zdraví a psychologů/psychoterapeutů. Zkušenosti z prvních měsíců práce týmů ukazují na řadu příkladů dobré praxe v oblasti podpory žáků, učitelů i škol.

Psychická nepohoda žáků a studentů je téma, kterému se aktuálně věnuje řada odborníků v praxi i výzkumu. Mnoho výzkumů dokládá, jakým způsobem se zhoršuje duševní zdraví adolescentů. Anna a Veronika se rozhodly, že s tím zkusí něco udělat. Založily Endlessly. Jak tato organizace zapadá to systému podpory o adolescenty? Jaké služby nabízí a co má navíc? Všemi těmito a dalšími otázkami nás v rozhovoru provede umělá inteligence, která dotazy pro zakladatelky Endlessly, s. r. o., navrhla.

Pandemie covid-19 změnila mnohé. Sociální izolace, pokles volnočasových aktivit a problémy s motivací a zvládáním distanční výuky se výrazně podepsaly na duševní pohodě a zdraví žáků napříč ročníky. Společně s přibývajícími případy šikany nebo závislostí se proto před školami otevírá řada výzev, jak účinně přistoupit k podpoře wellbeingu i prevenci náročného chování. Řešením může být komplexní buddy program Stand By Me / Stojím při Tobě Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (anglicky The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE).

(Ne)dostatek a kvalita spánku ovlivňuje školní výkon i náladu vašich studentů a studentek. Zahánět je po večerech „na kutě“ sice není ve vašich kompetencích, důležitost spánkového režimu však alespoň můžete společně probrat. Přečtěte si, jak na tom mladí lidé se spaním jsou, jakou roli v tom hrají obrazovky a co dělat jinak a lépe, abychom se vyspali do růžova.

Přinášíme poslední díl seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme se zaměřili na kapitolu, která pojednávala o Romanovi – žákovi, který se potýkal s demotivací. Na konci jsme zmiňovali, že tato situace se zdárně vyřešila, mimo jiné i díky úsilí asistentky pedagoga Anny. Anna odvedla dobrou práci při řešení všech výzev, se kterými se setkala společně s protagonisty prvních tří kapitol, tedy s Daryou, Olenou a s Romanem. Anna se ale dostala do fáze, kdy začala pociťovat příznaky vyhoření, a sama by nyní ocenila pomoc. Jak taková pomoc může vypadat?

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.

Více než polovina žáků má problémy se spánkem, někteří spí v týdnu jen 5–6 hodin. Třetina žákyň se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže. To jsou nová unikátní data, která přinesl rozsáhlý výzkum v Ústeckém kraji.

Za každým vyučujícím může přijít student a svěřit se se svým problémem. Nejen pro mladé lidi, ale i pro samotné vyučující může taková situace představovat velkou výzvu. Vhodně vedeným rozhovorem přitom můžeme napomoci tomu, aby se žáci se svým trápením svěřili a našli způsob, jak z toho ven. Je užitečné, pokud vyučující vědí, jak v dané chvíli reagovat a jak danou situaci řešit v rámci svých kompetencí. Důležitý moment podpůrného rozhovoru přichází ve chvíli, kdy cítíme, že obtíže mladého člověka si vyžadují odbornou pomoc. Pokud vás zajímá, jak citlivě pootevřít dveře k pomoci a zvýšit tím naději na spokojenější život svých žáků, zřejmě jste tím, ke komu mají vaši studující důvěru.

Psychické zdraví dětí a dospívajících se ve veřejných i odborných kruzích skloňuje čím dál častěji. Praxe i výzkumy totiž ukazují, že je situace opravdu alarmující. Jakou roli v tom hrají technologie a jak žákům pomoci, aby se negativním dopadům vyhnuli?

Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Náš pohled při práci ovlivnilo mimo jiné učení J. A. Komenského, kde nás oslovuje myšlenka rozvoje lidskosti, a učení A. Adlera, zejména potřeba porozumět prožívání a posilovat zdroje, dodávat odvahu. Chceme sdílet, jak podporujeme pedagogy, aby uměli s tímto konceptem nakládat, a jaké je naše další směřování.

Žáků závislých 1) na technologiích přibývá, nadměrným užíváním technologií jsou více ohroženy dívky. Žáci se v kyberprostoru setkávají s různými riziky a užívání technologií jim přináší problémy v každodenním životě.

Ve školství často slýcháme, co je zapotřebí změnit, vylepšit, dělat více, nebo naopak nedělat. Učitelé velmi často popisují pocit zahlcení, ptají se, kdy mají ještě tohle či tamto stíhat.

Wellbeing ve škole je poslední dobou poměrně diskutovaným tématem. Slyšíme, jak je důležité, aby se žáci a studenti rozvíjeli v příjemném a podporujícím prostředí, aby byly respektovány jejich potřeby a pracovalo se s jejich emocemi. Wellbeing ale nenáleží pouze žákům a studentům – myslet bychom měli také na učitele a učitelky.

Alkohol se po „covidové“ přestávce vrátil, na vzestupu jsou nové látky a zneužívání léků. Dívky se v užívání návykových látek (včetně alkoholu) vyrovnají chlapcům. V třídních kolektivech se nadále vyskytuje ubližující chování, útoky a šikana. Žáci se s těmito fenomény ale setkávají méně často než dříve.