Klima třídy

Důvěra a respekt jsou základními pilíři všech mezilidských vztahů, ať už jde o osobní, pracovní, či společenské. Oba koncepty jsou úzce propojené a vzájemně se posilují, tvoří základ, na kterém mohou jednotlivci i skupiny stavět pevné a stabilní vztahy. Ale co přesně tyto pojmy znamenají a proč jsou tak důležité?

Dítě vracející se do školy po léčbě onkologického onemocnění nebo diabetik, který kvůli svému onemocnění častěji ve třídě chybí. To jsou příklady dětí, které dostaly podporu formou unikátního Školního programu, který nezisková organizace Spolu s odvahou aktuálně úspěšně adaptovala v Česku. Program jedinečně obohacuje stávající nabídku preventivních programů pro školy a je poskytován zdarma.

Na jednom z mnoha seminářů jsem absolvovala aktivitu „Kdo je výš?“, při níž jsme simulovali vztah žáka a učitele. Kolega v roli učitele se měl poklonit druhému kolegovi, který se stal žákem. Připadá vám to jednoduché či zbytečné? Omyl. Nesmírně těžká věc. Nešlo nám to. Zaznělo mnoho více či méně odmítavých slov, argumentů proti, ale nakonec jsme zadání zvládli a jeho myšlenku přijali.

V každé škole by měl být vyhrazený čas pro pravidelné a nerušené setkávání třídního učitele se svou třídou, během kterého se řeší aktuální i obecná témata daného kolektivu. K tomu jsou ve školách využívány třídnické hodiny, které by neměly být vnímány jen jako doplněk k výuce, ale jako bezpečný prostor pro děti k reflexi vlastní zkušenosti se školou.

Děti tráví ve škole velkou část svého raného i dospívajícího života. Díky interakcím s vrstevníky, ostatními žáky ze škol i s pedagogy si dělají představu o tom, jak fungují osobní vztahy, jak funguje společnost mimo rodinu.

Ve stresu a se strachem se nikdo nic moc nenaučí. Již v 50. letech minulého století tvrdil psycholog Abraham Maslow, že kdo nemá naplněnou potřebu bezpečí, přijetí a lásky, jen těžko se může soustředit na kognitivní operace.

Vzpomínám na příběh, kdy byl jeden chlapec na okraji školního kolektivu, bez možného vlivu na skupinu. Tehdy jsem byla studentkou Pražské konzervatoře, hudebně dramatického oboru, a do psychologie jsem měla vhled velmi povrchní. Chlapec během tvorby autorského divadelního představení vytvořil postavu, která v ději dramatického díla mapovala cestu k budování lepší pozice v kolektivu. Vrcholem díla bylo, že se chlapec dostal do kolektivu, který ho začal uznávat jako svého platného člena, s čímž se pojily další důsledky takové změny.

V minulém čísle Učitelského měsíčníku (6/2021) jsme představili několik vybraných faktorů, které ovlivňují vzdělávání a výsledky, kterých žáci ve vzdělávání dosahují. Konkrétně šlo o rodinné zázemí žáků, tzv. wellbeing a třídní klima. Tyto faktory a jejich vliv jsme ilustrovali na konkrétních datech a zjištěních z mezinárodního šetření PISA 2018. V následujícím článku zmíníme další proměnné, které významně ovlivňují průběh i výsledky vzdělávání a jejichž vliv lze také doložit na zjištěních z PISA 2018.