Kompetence

Odolnost a klima třídy v jednom balíčku. Expedice v přírodě mimo civilizaci umožňuje studentům zažít reálné důsledky jejich jednání a rozhodování. Kvalita jejich života závisí na pár dní jen na nich samých a na schopnosti spolupráce.

České mateřské a základní školy mají poslední příležitost využít finanční podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Tyto tzv. šablony, které školám poskytují peníze z evropských fondů, představují konkrétní možnost, jak školám pomoci zlepšit výukové procesy a vybavit je potřebnými nástroji pro efektivnější vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Českou školní inspekcí (ČŠI) vytipovalo několik oblastí, kde mohou školy tyto finanční prostředky cíleně využít.

Jak zachytit čtyřleté profesní učení v jedné z lokalit projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ), v níž spolupracuje deset základních škol? Kde být podrobnější? A co naopak vzhledem k malému rozsahu článku vynechat či výrazně zjednodušit, když je naše učení tak komplexní, když vše souvisí se vším? Pokusil jsem se to, co děláme při našem společném učení: zformulovat to sr iozumitelně, stručně a tak, aby to bylo pro vás, čtenáře a kolegy učitele, přínosné.

Empatie, schopnost vcítit se do pocitů a perspektiv druhých lidí, je jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou mohou děti během svého vzdělávání získat. Tato vlastnost není jen základem pro dobré mezilidské vztahy, ale také pomáhá rozvíjet schopnost spolupráce, zodpovědnost a citlivost vůči potřebám druhých.

Než dnešní děti vyrostou, náš svět se výrazně změní. Můžeme jen hádat, jaké profese budou žádané – možná to budou zcela nové profese, které zatím ani neexistují. Jak tedy připravovat děti na život v tak rychle se měnícím světě? Jaké klíčové dovednosti budou potřebovat pro úspěšnou práci v budoucnosti a jak mohou rodiče pomoci tyto dovednosti rozvíjet?

Národní zpráva ČŠI PISA 2022

Jak bude vypadat svět, na který děti ve školách připravujeme? To nikdo z nás neví, jedinou jistotou je změna. Aby se dnešní studenti dokázali uplatnit, budou muset změny umět přijímat a využívat. Zásadní tedy bude schopnost všímat si problémů kolem sebe a vnímat je jako příležitosti, nacházet prostředky k jejich řešení a nakonec řešení realizovat. K těmto dovednostem, které souhrnně označujeme jako podnikavost, je třeba vést děti už ve škole.

Může se zástupce zřizovatele (zástupci spolku zřizující školskou právnickou osobu; případně rada školské právnické osoby) pohybovat bez svolení ředitelky školy po škole s cílem hodnotit pedagogické postupy? Je také možné, aby si zřizovatel vynucoval setkání s učiteli za účelem hodnocení vzdělávacího procesu? Je možné toto odmítnout a raději nabídnout nějakou formu zprostředkování informací od vedení? Skola je soukromá, je školskou právnickou osobou a zřizovatelem je zapsaný spolek.

Mohlo by se zdát, že jsme podrobně popsali vše, co dělá učitel ve vyučovací hodině. Jenže to není pravda, protože chybí ještě jedna důležitá věc, která se objevila v souvislosti s rámcovými a následně tedy i se školními vzdělávacími programy. A touto novinkou se staly kompetence, kterým věnujeme dnešní, šťastně sedmičkovou, část našeho seriálu.

S ohledem na rostoucí poptávku škol po nástrojích, které pomáhají rozvíjet klíčové kompetence stanovené v RVP bychom vám rádi představili roční program zaměřený na systematický rozvoj měkkých dovedností žáků na základních školách – Skills Builder Akcelerátor pro školní rok 2024/25. 

Čí je škola a kdo za ni zodpovídá? Podle legislativy především ředitel, ale zřizovatel často cítí, že minimálně politická zodpovědnost za školu jde za ním a často i stížnosti rodičů na školu končí u něj. Jakou roli má tedy zřizovatel hrát? Tato pracovní situace vysvětluje, co může dělat zřizovatel v pedagogické oblasti, aniž by zasahoval do kompetencí ředitele školy. 

Vzdělávací proces ve školách je v rukou ředitelů, mají proto zároveň i značně koncentrovanou odpovědnost. Přesto některá striktně daná oprávnění spadají do kompetence zřizovatele, který může ve vybraných situacích do dění ve škole zasahovat. Specifické kompetence mají zřizovatelé vůči ředitelům, jimž stanovují plat, jmenují je a ve zvlášť stanovených situacích je i odvolávají. Ředitelé však nejsou zaměstnanci zřizovatele, a proto zřizovatelé nemohou řadu věcí ve škole ovlivnit. Článek je součástí série textů a vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Učitelé a učitelky mají na učení dětí ve školách největší vliv. Jejich kvalitní příprava je proto pro naši společnost nutností. Přesto jsme doteď neměli shodu na tom, co kvalitní příprava znamená a jak má učitel na jejím výstupu vlastně vypadat. To významně přispívá k různorodé kvalitě učitelské přípravy, častému odpojení přípravy od učitelské praxe, nedostatku motivovaných zájemců o studium učitelství či předčasným odchodům začínajících učitelů z profese.

Jak bude vypadat svět, na který děti ve školách připravujeme? To nikdo z nás nemůže říct přesně, jedinou jistotou je změna. Aby se dnešní studenti dokázali uplatnit, budou muset změny umět zvládnout a využít. Zásadní tedy bude schopnost všímat si problémů kolem sebe a vnímat je jako příležitosti, najít prostředky k jejich řešení a nakonec řešení realizovat. K těmto dovednostem, které souhrnně označujeme jako podnikavost, můžeme vést děti i při školní výuce.

Na Smíchovské SPŠ a gymnáziu mají všichni studenti všech oborů ve třetím ročníku předmět výchova k podnikání. Jeho úkolem je motivovat studenty založit si živnost, firmu a poskytnout jim k tomu základní znalosti a dovednosti.

Jak bude vypadat svět, do kterého děti ze školy jednou vykročí? Jistotou je, že se od toho současného bude lišit. Zásadní pro kvalitní život bude schopnost všímat si věcí kolem sebe a nevnímat je jako problémy, ale jako příležitosti. Následně v sobě i ve svém okolí najít sílu a zdroje pro jejich řešení a to nakonec realizovat. Je jasné, že všechny tyto dovednosti nelze vyčíst ze skript ani vyhledat na internetu. Je třeba si je průběžně osvojovat a nepolevovat. Tuto sadu zásadních dovedností pro život v 21. století označuje pojem podnikavost.

Ministerstvo školství zveřejnilo k veřejnému připomínkování Kompetenční rámec absolventa učitelství. Ten by měl odpovědět na otázku, jakými kompetencemi by měl být vybaven každý budoucí učitel. Další rozvoj systému přípravy a podpory pedagogických pracovníků je jedním z cílů Strategie 2030+.

Co vlastně znamená spirituální inteligence? Co od člověka vyžaduje a co mu přináší? Jaká je v souvislosti se spiritualitou úloha školy? O tom všem jsem se bavila s Mgr. Jiřím Šmejkalem, lektorem a koučem AKADEMIE Libchavy, který se tímto tématem intenzivně zabývá přes čtyřicet let.

V druhé polovině letošního roku probíhá první výcvik trenérů programu AART v češtině. Jde o dosavadní vyvrcholení několikaleté snahy přinést tuto metodiku do České republiky. V uplynulých letech se neziskové organizaci Aisis, z. ú., podařilo s pomocí podpory EU (Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) a MŠMT, hlavního města Prahy a nadace RSJ metodiku přeložit a vycvičit české školitele. Nyní probíhající výcvik je podpořen MŠMT a realizován v rámci krajského projektu na podporu prevence v Praze. V jeho rámci tři desítky pedagogů základních a středních škol i pracovníků školních poradenských zařízení z Prahy prochází šedesátihodinovým tréninkem práce se skupinou.