Náhrada mzdy a ušlého výdělku

Odvolaný ředitel školy. Zaměstnavatel pro něj nemá odpobídající pracovní zařazení a následuje výpověď. Překážka na straně zaměstnavatele - zaměstnanec čerpá náhradu platu. Může stanovit nový ředitel školy odměnu tomuto zaměstnanci, který pobírá pouze náhradu platu? Odměna je součástí platu. Ale zaměstnanec plat již nepobírá, nýbrž náhradu platu. 
Vydáno: 15. 11. 2024
Pracuji jako ředitel střední odborné školy. Mám pedagogické vzdělání na úrovni Bc. a k tomu vzdělání Ing. ve svém oboru. Byl jsem přijat ke studiu na Ph.D. v oboru pedagogika, ale na univerzitě v jiném kraji. Lze na moje studium nahlížet jako na prohlubování kvalifikace a může mi škola proplatit jízdné jako u pracovní cesty?
Vydáno: 09. 10. 2024
Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?
Vydáno: 19. 02. 2024
Jsme střední škola, naší zaměstnankyni (učitelce) skončila mateřská dovolená a bezprostředně po ní začala čerpat řádnou dovolenou. Jak je to v tomto případě se státním svátkem 17. 11. 2023? Má se jí proplatit, nebo ne, a na základě jakého předpisu? Jak se v těchto případech postupuje? 
Vydáno: 24. 11. 2023
Zaměstnanec pracuje v pozici školního asistenta při úvazku 6 hodin. Na pracovišti 8:00-14:00 hod. Jela na vyšetření s dcerou do zařízení mimo její bydliště cca 40 km. Zákrok ve zdravotnickém zařízení trval údajně od 9:00 do 14:30. Má nárok na náhradu mzdy za celou dobu? 
Vydáno: 27. 09. 2023
Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě šel na neschopenku, při kontrole dodržování režimu DPN ovšem nebyl dvakrát zastižen v místě hlášeného pobytu. Záznamy o kontrole byly poslané zaměstnanci do vlastních rukou, na OSSZ a lékaři. NA OSSZ mi bylo řečeno, že zaměstnanci nemusím vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschoponosti. Jak dál postupovat, aby to bylo všechno správně právně ošetřené, když mu náhradu vyplatit nechci? 
Vydáno: 15. 06. 2023
Jsme základní škola (příspěvková organizace - zřizovatel město) a dobu školních prázdnin jsou naplánovány rozsáhlejší stavební úpravy přímo v kuchyni školní jídelny. Jelikož se jedná o plánovanou překážku, je zaměstnavatel povinen přidělit zaměstnancům náhradní práci. Jak postupovat, když zaměstnanec tuto práci odmítne?
Vydáno: 17. 02. 2023
Jak se vypočte náhrady mzdy bývalého pana ředitele, který k 31.8.2021 sám odstoupil z funkce? Pan ředitel místo učitele v září odmítl, dala jsem mu výpověď a dopis o překážce na straně zaměstnavatele. Od září do konce listopadu by tedy vykonával práci na pozici učitel. Za měsíce červenec, srpen, září neměl odpracovaných 21 dnů. Naše mzdová účetní mu po konzultaci se správcem našeho mzdového programu, vyplatila mzdu za říjen, která vychází z pravděpodobného výdělku – podle §355 ZP, který by měl při učitelském platu. Problém je, že ten průměr je o dost nižší, než byl v září, kdy se počítal z měsíců duben, květen červen. Pan ředitel se teď začal bránit a poslal naší mzdové účetní toto: „abychom tomu rozuměli stejně, tak se podíváme do výkladu právních předpisů - tím je zákoník práce. Podle §208 mám nárok na náhradu platu ve výši průměrného výdělku. Průměrnému výdělku jsou věnovány další odstavce zákoníku práce. § 352 Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. § 353 (1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodné období § 354: (1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. (2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Jde tedy o to, že zákoník práce uvádí jiný způsob výpočtu průměrného výdělku, než jsi vypočítala. Podle výše uvedeného výkladu zákoníku práce není částka náhrady nějaká částkou z teoretického platového výměru učitele v daném měsíci. Je vypočtena z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období (§353), což je předchozí kalendářní čtvrtletí (§354), tedy v mém konkrétním případě průměrný hrubý plat ve III. čtvrtletí (měsíce červenec-srpen-září). Podle uvedeného je celkem jedno jaký mám teď platový výměr.“ Dále při telefonickém hovoru sdělil, že by mu měl být započítáván i průměr z práce na DPČ. Naše mzdová účetní vypočítala 2 různými způsoby průměrný výdělek.
Vydáno: 24. 11. 2021
S účinností od 1. 10. 2015 došlo ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a to zákonem č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. Tato novela přinesla změny mimo jiné v oblasti pracovních úrazů a nároků z nich.
Vydáno: 12. 12. 2016
  • Článek
Náhrada mzdy Jsme střední průmyslová škola stavební, nejsme plátci DPH. Zaměstnanec dostal výpověď k datu 31. 7. 2010. Od 1. 6. 2010 nastoupil na dovolenou. Měl uzavřený PP a DPČ....
Vydáno: 01. 09. 2010
  • Článek
Zdanitelný příjem zaměstnance, cestovní náhrady, náhrada platu Dvě naše zaměstnankyně se účastní studia k výkonu specializovaných činností podle § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. První zaměstnankyně (učitelka I. stupně) studuje...
Vydáno: 01. 02. 2010
  • Článek
Náhrady za návštěvu u lékaře, doprovod k lékaři ... Prosila bych odpověď, jakou náhradu jsme povinni dát zaměstnanci, když navštíví lékařské zařízení u jiného než smluvního lékaře, protože se jedná...
Vydáno: 01. 12. 2009
  • Článek
Studijní volno v mateřské škole Je v souladu s platnou legislativou podporovat z provozního rozpočtu studium speciální pedagogiky u učitelek MŠ ve speciálních třídách? Pokud ho plně hradíme, může zaměstnanec...
Vydáno: 02. 06. 2009
  • Článek
Náhrada mzdy placená zaměstnavatelem – základní škola Na jaký nákladový účet zaúčtovat náhradu mzdy (za nemoc), kterou platí organizace? Související předpisy: * rozpočtová skladba pro rok 2009 * zákon č....
Vydáno: 01. 04. 2009