Organizace příspěvkové

Navazujeme předposledním příspěvkem na předchozí čísla Speciálu pro školní jídelny, kde jsme vám nabídli informace týkající se provedeného dotazníkového šetření odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje - úvodník, kompilaci dotazníkového šetření, první, druhou, třetí a čtvrtou skupinu otázek.

Navazujeme na předchozí čísla Speciálu pro školní jídelny, kde jsme vám nabídli informace týkající se dotazníkového šetření odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje - úvodník, kompilaci dotazníkového šetření, první, druhou a třetí skupinu otázek.

Nejčastější právní formou základních a středních škol je právní forma příspěvková organizace. Základní pravidla jsou definována v § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a jedním ze zásadních znaků je silně závislý (až podřízený) vztah příspěvkové organizace vůči svému zřizovateli. U základních škol jsou zřizovateli obce, u středních jsou to kraje. Tento článek by měl osvětlit některá pravidla, podle nichž probíhá finanční vztah mezi zřizovatelem (obec nebo kraj) a jím zřízenou příspěvkovou organizací (základní nebo střední škola).

Cílem článku je okomentovat a pomocí příkladů demonstrovat normy právních předpisů, na základě kterých je příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) částečně hrazen peněžitý příspěvek na stravování. Článek je určen příspěvkovým organizacím zřízeným obcí a krajem a „státním“ příspěvkovým organizacím.1)

V minulém čísle Speciálu pro školní jídelny jsme vás informovali o tom, že odbor školství Krajského úřadu Pardubického kraje dotazníkovým šetřením před časem oslovil manažery stopadesáti příspěvkových organizací vykonávajících činnost samostatného školského zařízení působících v systému školního stravování v rámci České republiky. Důvodem oslovení bylo zjištění stavu managementu v těchto specifických organizacích.

V tomto článku se budeme zabývat různými kategoriemi majetku škol, které jsou zřízeny jako příspěvkové organizace, jelikož tato právní forma je u škol nejčastější a zároveň z hlediska kategorií majetku nejkomplikovanější. Kategorie majetku budeme zkoumat primárně z pohledu vztahu mezi školou, jako příspěvkovou organizací, a jejím zřizovatelem, což je v případě základních či mateřských škol v drtivé většině příslušná obec. A v případě středních škol je zřizovatelem převážně příslušný kraj.

Jsou příspěvkové organizace (MŠ, ZŠ) povinným subjektem dle připravovaného zákona o ochraně oznamovatelů?

Můžete mi prosím poradit, jak mám při určení přímé ped. činnosti ředitele a jeho zástupce správně postupovat? Jsem nově ředitelkou       v příspěvkové organizaci, jejíž součástí je ZŠ, ZUŠ, MŠ, školní družina, školní klub a školní jídelna. Nevím, jestli dobře chápu výklad školského zákona - § 2 (4) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol, se stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitele školy a jeho zástupce podle vykonávané činnosti školy, u které je v příloze k tomuto nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší. - znamená to, že se úvazek ředitele a zástupce bude v našem případě počítat jen podle počtu tříd základní školy...? Je pro mne trochu matoucí ustanovení § 4 odst. 1 nařízení vlády...napočítat všechny "třídy, studijní skupiny, oddělení, kursy, výchovné skupiny a speciálně pedagogické centrum," podle písm. a). Předchozí pan ředitel s paní zástupkyní si do přímé činnosti započítávali třídy ZŠ a k tomu ještě oddělení ŠD, takže učili nižší počet hodin, než mi vychází "z tabulky" ve školském zákoně.

Legislativní pohled

Proč my a proč Atény? Když jsem byl paní šéfredaktorkou požádán o článek pro letošní letní speciál na téma spolupráce škol a zřizovatelů, řekl jsem jí doslova: "Tak z toho letos nic nebude. My děláme v Písku jen obyčejné věci. Opravdu nic zvláštního. Občas se potkáme, popovídáme, poradíme se, navštívíme se..." V jejích očích se však objevily jiskřičky... "To je právě to skvělé, určitě o tom napište." Do nadpisu jsem si troufl použít stále živé pojmenování města Písku jako města s bohatými kulturními tradicemi a s velkou koncentrací vzdělávacích institucí. Působilo zde mnoho slavných osobností, které se zapsaly do dějin české kultury. Jen namátkou uvádím několik z nich: Mikoláš Aleš, Adolf Heyduk, August Sedláček, Otakar Ševčík, Fráňa Šrámek... Písek je i dnes kulturním městem a kromě základních a mateřských škol zde sídlí i množství středních a vyšších odborných škol, a dokonce i filmová akademie.

Cílem autorů je pomoci školám a školským zařízením při vytváření smysluplného, konzistentního a obsahově správného systému interních předpisů (např. organizačního řádu, vnitřního platového předpisu, pracovního řádu).  Zaměstnavatelé – příspěvkové organizace v textu naleznou důležité informace, díky kterým zhodnotí plánované uzavření pracovní smlouvy se zaměstnancem nebo jmenování vedoucího zaměstnance z úhlu pohledu organizační struktury zaměstnavatele, druhu práce zaměstnance, povinnosti zaměstnance jmenovat na vedoucí pracovní místo nebo s ním uzavřít pracovní smlouvu.  

Pravidla hospodaření příspěvkové organizace, ať už se jedná o hospodaření se „svěřeným majetkem“, nebo majetkem příspěvkové organizace, jsou pro příspěvkové organizace stále aktuálním tématem.

Obecný předpoklad, že účetní závěrka (dále také „ÚZ“) je vyvrcholením práce účetního, je třeba doplnit o tvrzení, že nejen účetního pracovníka. V jednotlivých etapách zpracování účetní závěrky se obvykle projeví všechny případné nedostatky, kterým účetnictví dané organizace trpí dlouhodobě a v hodnoceném období zvlášť. Pozdě se zjišťuje, že některé své funkce plní špatně nastavený vnitřní kontrolní systém (vlivem nevhodného uspořádání v organizaci) nedostatečně, neúplně nebo v krajním případě neplní vůbec.

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Musíme dávat benzín, který je v nádrži našeho služebního automobilu k datu 31. 12. např. 2010 na sklad? Nemůžeme ho dát přímo do spotřeby?

Úvod Majetek, jeho nabývání a hospodaření s ním je (a jistě i v budoucnu zůstane) jednou z klíčových záležitostí ve vzájemných vztazích mezi zřizovateli a školami i školskými zařízeními, které...

Startovné – příspěvková organizace Na jaký účet má účtovat příspěvková organizace startovné? A z jakých prostředků zda z ONIV nebo z provozu? ODPOVĚĎ: Uhrazené startovné školou za start žáka...

Zápočet mateřské dovolené v příspěvkových organizacích Jak dlouhá MD se započítává do praxe, byla-li čerpána dIe zákona č. 153/1969 Sb. od 1. 1. 1970 až do 30. 6. 1987...

Účetnictví příspěvkových organizací v účetním období 2004 Odst. 5 (§ 27) definuje tržní hodnotu, jako hodnotu, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném trhu.Vymezuje...

Účetnictví příspěvkových organizací v účetním období 2004 Příspěvkové organizace územních samosprávných celků vymezuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů v paragrafech 27...