Porada

Produktivní porada vyžaduje více než jen požádat přítomné osoby, aby v tichu poslouchaly. Schůzky navržené s větším důrazem na spolupráci, účast a samořízení podněcují účastníky, aby se zapojili do konverzace a sdíleli své cenné nápady. Většina lidí má něco, čím by mohli a chtěli přispět, a nebaví je sedět a pasivně poslouchat. K oživení týmových schůzek, podnícení účasti a zapojení vašich zaměstnanců se můžete inspirovat různými formáty – tedy způsoby, jakými je schůzka organizována a řízena. Ty staví tradičně zažité zkušenosti na hlavu: na poradách se vůbec nemusí sedět, ne vždy probíhá porada v zasedačce, a dokonce je myslitelné, že není stanoven přesný program a řízení je ponecháno na samotných účastnících. V tomto textu uvádíme některé standardní i méně obvyklé, avšak výzkumně podložené formáty porad, které stojí za to vyzkoušet.

Chyba je příležitost! Příležitost poučit se, zlepšit se a následně se jí vyhnout… Takto začínal první díl našeho seriálu o chybách, v němž dnes budeme pokračovat. A tentokrát se zaměříme na porady a poukážeme na chyby, kterých se v rámci porad můžeme velmi snadno dopustit.

Metodická sdružení, předmětové komise, vzdělávací týmy... Ač nejrůznější názvy, vždy se jedná o skupiny pedagogů sdružených podle své aprobace. Někde tyto týmy fungují spíše formálně, jinde prostřednictvím svých aktivit posunují školu vpřed. Pojďme se podívat detailněji na jednu velmi potřebnou aktivitu těchto skupin pedagogů, kterou je vzájemné vzdělávání.

Pracovní porady jsou nezbytnou součástí většiny organizací, tedy i škol. Právě teď se někde na světě odehrávají tisíce porad. Jejich správná organizace a řízení mají velký vliv na efektivitu a produktivitu práce. Téměř všechno důležité, co se v organizaci děje, vzniká na základě rozhodnutí nebo diskuse na poradě. Pracovní porady umožňují sdílet informace a názory, koordinovat práci a projekty, rozhodovat o důležitých záležitostech a plánovat budoucí akce. Jsou klíčovým nástrojem pro efektivní řízení týmu a spolupráci mezi členy týmu. Cílem je dosáhnout koordinace a spolupráce, aby byly splněny stanovené cíle a úkoly.

Brute thinking je metoda, kterou lze použít k řešení problémů a generování nápadů. Jedná se o techniku, která využívá kreativitu a intuici bez omezování racionálními pravidly a konvenčními zvyklostmi. Tento způsob myšlení se v poslední době stává stále populárnějším zejména v oblasti inovací a podnikání. V tomto článku se podrobněji podíváme na to, co metoda BruteThink znamená, jak ji použít a jak se díky ní dobrat k jádru dobré pracovní porady.

Významnou část svého celkového času stráví zaměstnanci na jednáních. Porady jsou pro úspěch každé organizace důležité, paradoxem však je, že s nimi až příliš často nemáme právě pozitivní zkušenost. V mnoha studiích (Rogelberg, 2019) vedoucí pracovníci shodně hodnotili své porady příznivěji, než jak je vnímali účastníci. Zdá se tedy, že perspektiva vedoucích se zásadně liší. Jak je to možné? Pokud na poradě hodně mluvíte, je pravděpodobnější, že budete mít zážitek ze schůzky spíše dobrý. A kdo na schůzkách obvykle nejvíce mluví? Vedoucí.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Pedagogická porada nemusí být jen věcnou záležitostí, kde jsou učitelé seznamováni s dokumenty a dílčí organizací mateřské školy, ale může mít i zábavnější formu – například s využitím workshopu.

Pro zajištění kvalitního chodu a organizace mateřské školy je třeba pružně a účinně reagovat na různé situace, změny a události vyskytující se v běžném provozu školy. K efektivnímu vyhodnocení, rozhodnutí a nastavení pravidel a opatření v režimu školy využíváme porady, na kterých společně řešíme konkrétní záležitosti, plánujeme a radíme se na dalších postupech a řešeních. Následující příspěvek nabízí inspiraci pro realizaci porad v mateřské škole.

je možno konat v době trvání nouzového stavu prezenční pedagogickou radu? domnívám se, že zákaz prezenční výuky (kromě 1. a 2. ročníků) neznamená zákaz přítomnosti pedagogických pracovníků ve škole, tedy v zaměstnání (za dodržení pravidel – rouška, rozestupy) nechci volit videokonferenci, jsme velká škola

O tom, jak děti do školy smí nebo nesmí, máme celkem jasno. Vláda prostřednictvím krizových opatření rozhoduje, které ročníky do školy chodí a které se učí doma. O učitelích a tom, kde mají pracovat, však krizová opatření mlčí. A tak se stává, že porady koná každá škola jinak. Některá pouze distančně obdobně jako online výuku, některá dávají učitelům na výběr, zda chtějí přijít do školy nebo se účastnit na dálku, a některá razí tvrdou linii povinné osobní účasti učitelů na poradě.

Porady jsou nedílnou součástí vedení lidí v každé organizaci, tedy i ve škole a školském zařízení. Porady jsou svolávány s různými cíli, vždy je však nezbytné dodržovat určité zásady, které vedou k efektivitě porady. Kromě zásad je také důležité dodržovat tři základní kroky: přípravu porady, vlastní realizaci porady a vyhodnocení porady.