Řízení

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo 30. října 2023 druhé kolo veřejné konzultace svého „Návrhu na posílení systému vedení a podpory pro mateřské a základní školy“. Diskuse je nyní otevřena pro organizace a profesní asociace, které se věnují tématům vzdělávací politiky a veřejné správy. Článek připomíná hlavní teze návrhu a zaměřuje se zejména na otázku, jaké parametry musí mít místní školská správa v ČR, pokud má být efektivní.

Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.

Zatímco služby a cestovní ruch v posledních dvou letech omezovaly svou činnost, zdravotnictví muselo fungovat na plné obrátky. „Studenti vidí, že zdravotnictví má stálou perspektivu a nabízí široké možnosti uplatnění,“ říká Alžběta Panáková, zástupkyně ředitele AGEL Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické. O tom, že studenti „zdrávku“ považují za atraktivní, svědčí i to, že se působiště Alžběty Panákové neustále rozrůstá – během pěti let o dvě další pobočky a stovky studentů. Za svého působení ve funkci zástupkyně získala Alžběta Panáková cenu za mimořádný počin v soutěži Zlatá karabina.

Hana Flenerová pracuje jako zástupkyně ředitelky ZŠ Rokycanova v Sokolově už třiadvacet let. Paní ředitelka – která je její bývalou žákyní – říká, že na ní už jako dítě obdivovala, že je férová a spravedlivá a na každého si najde čas. Díky ní vše šlape jako hodinky a ve škole panuje dobrá atmosféra. Nejen za to získala v anketě Zlatá karabina ocenění za mimořádný počin.

Téma platů pedagogických pracovníků se v různě silných vlnách prohání českými médii a sociálními sítěmi. A to zpravidla ve chvílích, kdy zintenzivní boj o každé procento navýšení v platových tabulkách či se objeví nová data popisující aktuální stav. Všechny související diskuse spojují silné emoce, ačkoliv mnohdy stojí jen na spekulacích, co a jak bude, či statistikách, o jejichž zdrojových datech víme pramálo.

O kom jiném by mohl být tento Letní speciál než o nich?! Po roce plném výzev se ukázalo, že naši Avangers: ředitelky a ředitelé škol, mají speciální „super“ schopnosti. V jejich roli se snoubí potřeba být efektivními manažery, dobrými hospodáři a provozními řediteli, odborně erudovanými pedagogickými leadery a k tomu osobnostmi přirozeně vůdčími, osvícenými a obdařenými odolností i „šestým smyslem“, který je dokáže nasměrovat na trendy budoucnosti i varovat před (někdy nečekanými) hrozbami. A je jasné, že stejně jako Avengers potřebují mít dobré (hmotné) zázemí, skvělý trénink, vynikající vybavení a aktuální informace. To si vy, ředitelé škol, plně zasloužíte a na tom chceme společně s vašimi zřizovateli pracovat!

Milé kolegyně a kolegové, dostali jsme se na závěr letošní rubriky Mosty mezi ředitelnou a sborovnou, proto dovolte už jen krátké zamyšlení právě na jednu skleničku dobrého vína.

Na vlnách internetu jste mohli 28. dubna narazit na online diskuzi Ředitelé ZŠ: kapitáni českého školství?, kterou pořádal Aspen Institute Central Europe společně s redakcí Řízení školy. K osobě ředitele školy se obrátila pozornost aktérů české vzdělávací politiky i školské veřejnosti.

Distanční výuka se v současné době stala nedílnou součástí pedagogického procesu. Před řediteli škol tak vyvstala nutnost rozšířit své manažerské dovednosti i v této oblasti. Za základní kroky při řízení distanční výuky lze považovat:

Každá školy či školské zařízení je organizací, která se potřebuje neustále rozvíjet a ve své činnosti dosahovat úspěchu. Nestor českého managementu Jiří Plamínek vytvořil teorii vitality, která se dá využít i na oblast školství, ať už pro stávající zařízení analyzující svoji činnost a hledající směr dalšího posunu, nebo pro školy teprve vznikající, která hledají důvody a cíle své existence.

V českých školách je poslední dobou hodně změn a slýcháme od ředitelů, že je potřeba mít trochu klidu na práci. Přesto se odvažujeme přijít s tématem řízení změny a ukázat, že právě v době častých změn a neodhadnutelné budoucnosti je žádoucí se v procesu změny dobře orientovat. Změna má svoje etapy, svoje zákonitosti a jistě v nich najdete inspiraci. Každá škola je samozřejmě v jiné situaci, má jiné okolí, různé zřizovatele, rodiče, žáky. Přesto existují jisté rámce a zákonitosti, o nichž bychom doporučovali řediteli školy přemýšlet a citlivě je aplikovat na prostředí své vlastní školy. To, co je pro nějakou školu samozřejmostí, může být pro jinou školu poměrně velikým oříškem, což ovšem neznamená, že se nemá ředitel o proměnu pokoušet. Samostatnou otázkou je zvládání negativních reakcí, které často změna či pouhá informace o jejím plánování přináší. Lidé ovšem vůbec nemusejí být pohodlní, špatní či konzervativní, ale nemusejí změnám rozumět, mohou se obávat, mohou mít málo informací či špatné zkušenosti s jinými změnami. Je dobré pochopit možné příčiny nesouhlasu členů týmu, přemýšlet o nich a v co nejvyšší míře je eliminovat – třeba otevřenou a jasnou komunikací, podporou i vtažením pracovníků do jednotlivých etap řízení změny.

Systém intenzivní podpory, který úspěšně pilotuje Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) v rámci projektu Strategické řízení a plánování ve školách a v územích, zavedl roli tzv. školních koordinátorů rozvoje (ŠKR). Jsou jimi převážně ředitelé škol, jimž odborníci projektu poskytují podporu. O úkolech a významu koordinátorů napoví více následující text.

Příspěvkové organizace - školy a školská zařízení jsou svými zdroji závislé na dotacích přijímaných od státu nebo územních rozpočtů.

Zákoník práce v § 11 hovoří o vedoucích zaměstnancích, kteří jsou „oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.“ Ředitel školy je zcela jistě vedoucím zaměstnancem, takže kontrola spadá do jeho každodenní činnosti.