Šikanování

Existuje konkrétní právní úprava pro skartaci dotazníků, které jsou vyhotovovány v průběhu šetření šikany, které provádíme jako externí firma v rámci služby „Diagnostika, sociometrie a asistence při šetření šikany“? Toto šetření se provádí na objednávku konkrétních škol v jednotlivých třídních kolektivech, a je objednáváno jako dílčí služba v rámci celkové Rámcové smlouvy se školou. Zejména se nám jedná o to, zda existují v těchto případech konkrétní lhůty, do nichž dotazníky musí, respektive nesmí být skartovány (tedy „nejdříve X... po vyhotovení závěrečné zprávy“, „nejpozději X... po vyhotovení závěrečné zprávy“), a zda je zákonná povinnost vystavovat o takové skartaci protokol a opět, jak dlouho má být protokol uložen. V rámci těchto dotazníků nesbíráme osobní údaje žáků, jsou označeny pouze jejich křestními jmény. Nedomníváme se tedy, že by se na to vztahovala GDPR směrnice a zákon o ochraně osobních údajů. Procházeli jsme zákon č. 499/2004 Sb. , o archivační a spisové službě, kde se však o tomto typu dokumentů nehovoří. O konkrétních lhůtách se nevyjadřuje ani metodický pokyn MŠMT pro šetření šikany. 

Problematika šetření při výskytu šikanózního chování mezi dětmi a dospívajícími je v centru pozornosti učitelů už desítky let. V tomto článku chceme popsat východiska a postupy, které se při šetření formou rozhovoru v praxi osvědčují a jsou opřeny o odborné základy. Tyto postupy jsou názorně ukázány také v jednotlivých dílech nového podcastu Českého rozhlasu Šikana, na kterém se podíleli experti programu Minimalizace šikany.

V současnosti se hodně hovoří o duševním zdraví dětí a adolescentů a jeho souvislosti se školami. Příznivou roli v této souvislosti bezpochyby mohou hrát i celoškolní programy proti šikaně, které rozvíjejí vztahy mezi žáky a zamezují výskytu nežádoucího chování. Do značné míry ale záleží na tom, jak se s programy pracuje – s jakou cílovou skupinou, zda celoškolně, „podle příručky“, nebo jinak. Svou roli v samotné práci se šikanou hraje i výzkum. Jak se v současnosti šikana zkoumá a jak se s ní pracuje tak, aby měly programy proti šikaně co největší efekt?

Za posledních pět let jsem byla coby externí odborník několikrát přizvána k prošetřování stížnosti, která byla na školu podána v souvislosti s jejím postupem při šetření podezření na šikanu. V tomto článku se budu zabývat třemi nejčastějšími omyly, na které jsem v navštívených školách narazila. A to s cílem uchránit žáky před tím, že jim bude ve školách ubližováno, a vás pedagogy před tím, že se v datové schránce vašeho zřizovatele objeví výsledek šetření stížnosti se závěrem „stížnost byla vyhodnocena jako důvodná“.

Dnešní článek je věnován zamyšlení nad situací, kdy je šikana odhalena a šetřena v závěrečných ročnících základní školy. Zatímco postup při řešení šikany zůstává týž, ať se jedná o druháky, či osmáky, práce se třídou „poté“ je v ideálním případě rozdílná. A to právě s ohledem na počet let, kdy je nutno takovou třídu ještě udržet pohromadě.

Opakuje se to s železnou pravidelností – škola obdrží podnět na nevhodné chování žáků, vaši kolegové situaci uchopí příkladně, pod vedením metodika prevence šetří v souladu s Metodickým pokynem1) a dospějí k závěru, že se jedná o šikanu. Je svolána výchovná komise s rodiči žáka, který ubližoval, a vy jste pochopitelně jejím členem. A přichází vaše hvězdná chvíle – vysvětlit rodičům, že jejich dítě bude potrestáno v souladu se školním řádem té samé školy, která mu toto jednání umožnila. Jak se této role co nejlépe zhostit?

David Špunar začal do světa technologií pronikat už jako student. Chtěl tehdy hlavně šířit osvětu. Proslavil ho – a jeho dva spolužáky – ale až projektem zacílený na boj proti šikaně ve školách s názvem Nenech to být. Funguje jako internetová schránka důvěry, kde se mohou děti i jejich rodiče anonymně svěřovat a předávat tak svá hlášení přímo konkrétním školám. Jak projekt funguje v praxi, kam všude se ve světě rozšířil a čemu se mladý úspěšný tým věnuje v současnosti, o tom se dočtete v následujícím rozhovoru.

Program proti šikaně KiVa, původem finský vědecky ověřený program prevence a intervence v oblasti šikany, školám nabízí konkrétní materiály a nástroje pro systematické řešení šikany. Nad jiné preventivní programy vyčnívá díky své komplexnosti, strukturovanosti a silným důkazům o efektivitě z Finska i ze světa. Metodika programu zahrnuje preventivní i cílené aktivity, které mají společný průsečík – rozvoj socio-emočních dovedností žáků. Do programu je zapojena celá školní komunita, všichni žáci i učitelé, KiVa program se tak zaměřuje na celkovou proměnu školního klimatu, která jde ruku v ruce se změnami na individuální úrovni. Program se od školního roku 2023/2024 otevírá i českým školám. V čem spočívá, jaká je jeho historie a co obnáší přenos vědecky ověřeného programu do prostředí českých škol?

Urážky na internetu. Publikování ponižujících fotografií či videí. Pomlouvání na sociálních sítích. To vše jsou příklady kyberšikany – psychické šikany, která se odehrává ve virtuálním světě. Obětí kyberšikany se může stát kdokoliv. Otevřít toto citlivé téma v hodině, ať už kvůli prevenci, anebo stávajícím problémům ve třídě, není jednoduché. Řešení však může být netradiční – zahrajte si se svými žáky výukovou videohru DigiStories: Nela.

Existují situace, které se na Lince pro rodinu a školu 116 000 opakují daleko častěji, než bychom si přáli. A jednou z nich je věta z titulku, pronášená mnohdy učiteli i rodiči v okamžiku, kdy mluví o možné šikaně svého žáka/dítěte. Jako kdyby jejich smích smýval nebezpečnost toho, co se jim děje. Takový úsudek je natolik rozšířený, že stojí za to mu věnovat dnešní článek.

První díl seriálu Ochránce o školském ombudsmanovi otevřel téma šikany ze strany žáků směrem k učiteli. V epizodě nazvané Slabý kus se inspiroval pět let starým případem z třebešínské průmyslovky, kde tři žáci terorizovali svou pětapadesátiletou angličtinářku.

Cílem článku je vyčlenit důležité obsahové momenty nového Metodického pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci šikany ve školách a školských zařízeních a tím přispět k jejich využití v praxi škol a školských zařízení.