Školní neúspěšnost

Jsou tací mezi námi, kteří tvrdí, že dětem ve všem ustupujeme, snižujeme nároky ve všech oblastech vzdělání i života, naopak jim jen maximálně vycházíme vstříc v jejich požadavcích, snažíme se naplnit jejich práva. V celém tom jejich nicnedělání je navíc neustále omlouváme, nedáváme jim objektivní, tedy zejména negativní zpětnou vazbu, dokonce je nedoporučujeme srovnávat, známkovat a dávat pětky, takže v dospělosti z nich nic pořádného nebude. Všechno jen budou chtít dostávat a nic nebudou dávat. Budou se orientovat na snadné a rychlé „zisky“, zatímco my dobře víme, že k výsledkům vede zpravidla dlouhodobá a namáhavá práce. A případná pozitivní náhoda je jen třešnička na dortu, která přijde nebo taky ne. Spoléhat na ni nelze.

Článek je zaměřen na čtyři důležité činnosti základní a střední školy ve školním roce 2022/2023: prevenci školní neúspěšnosti, přijímání ke vzdělávání ve střední škole, vzdělávání cizinců a pedagogické vedení školy. Informace jsou určeny základním a středním školám bez ohledu na zřizovatele.

Kvalitnější podpora žáků se sociálním znevýhodněním by byla prospěšná pro celou společnost. Současná podpora dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v hlavním vzdělávacím proudu je však nedostatečná a neefektivní. Jak ukazují výzkumy z posledních let (Člověk v tísni a UPOL, 2015; Němec, Philippová, 2021), skrze systém podpůrných opatření se těmto žákům dostává podpory asistentů pedagoga v naprosto nedostatečné míře.

Česko dlouhodobě patří mezi státy, v nichž úspěch ve vzdělávání silně závisí na tom, do jaké rodiny a regionu se dítě narodí. Děti z chudších rodin a oblastí tak zaostávají ve vzdělávání více, než jak se to děje v dalších postkomunistických zemích, např. v Polsku nebo Estonsku.

Zavřené školy během pandemie ukázaly, kteří žáci jsou nejvíce ohroženi studijním neúspěchem. Jsou to ti z nepodnětného prostředí i horších ekonomických poměrů. Velká část těchto dětí končí v nematuritním odborném studiu1), v němž problémy zastaralosti a neprostupnosti škol často ústí v předčasné odchody ze vzdělávání či nezaměstnanost absolventa.

Jirka přišel do vzdělávacího programu Gendalos organizace IQ Roma Servis, který se zaměřuje na pomoc sociálně znevýhodněným mladým lidem v cestě za studijními a profesními úspěchy, před šesti lety, když se rozhodoval, co dál: „O Gendalosu jsem se dozvěděl v 9. třídě, kdy mi hodně pomohl s přijímačkami na gympl“. Od té doby je jedním z nejaktivnějších studentů, který se účastní nejen různých aktivit Gendalos, ale také mezinárodních výměn mládeže. Gendalos Jirkovi pomohl na jeho cestě za vzděláním: „Díky finanční podpoře stipendijního fondu Gendalos jsem si mohl podat dvě přihlášky na VŠ, což je pro mě naprosto super“. Jirka se přihlásil na Fakultu strojního inženýrství VUT, obor Mechatronika, kam byl díky dobrému prospěchu na střední přijat bez přijímací zkoušky, v současné době je studentem 1. ročníku. O tom, jakým způsobem umí tým lidí z programu Gendalos pomoct plnit studijní a profesní sny znevýhodněným mladým lidem, jsme si povídali s vedoucí programu a sociální pracovnicí Kristinou Studenou.

Speciálního pedagoga či školního psychologa ve svém školním poradenském pracovišti již některé školy mají. Na sociální pracovníky jsme však zvyklí spíše na úřadech či v různých zařízeních sociální péče. Pokud ale máte ve škole například velký počet žáků s odlišnými životními podmínkami anebo z jiného kulturního prostředí, potřebujete vědět, co se děje u nich v rodině a jak jim pomoci, co nejdříve, bez čekání na další instituce. Vyplatí se vám proto mít ve sboru také sociálního pedagoga. Podívejme se na jeho roli a náplň práce blíže.

Tematická zpráva ČŠI