Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program má být živým dokumentem, který je průběžně hodnocen a následně případně měněn podle potřeb školy. Změna samozřejmě bývá i iniciována shora, tedy z důvodu změny legislativy. Ale o tom v článku mluvit nechceme. Podělíme se o tři novinky z našeho školního vzdělávacího programu s názvem Škola jazyků a informačních technologií, který zároveň naplňuje naši vizi zaměřenou právě na tyto obory.

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

V probíhající revizi RVP ZV se rozhořel „boj“ o výtvarnou a hudební výchovu. Jedná se o vzdělávací oblast Umění a kultura, do které spadá spousta vzdělávacích oborů. Pro základní školy se při tvorbě RVP ZV (2007) zadaly do této oblasti dva vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova, které školy mohly doplnit o vzdělávací obor Dramatická výchova.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.

V prvním díle naší minisérie jsme se seznámili se dvěma přípravnými kroky pro zavedení plánované projektové výuky. V tuto chvíli víme, proč chceme výuku měnit, a máme vytvořený tým, který změnu začne pomalu provádět. Nyní nás čeká skutečně náročné období, protože začneme tvořit vizi a následně strategii, seznamovat s ní ostatní i zkoušet první projektovou výuku. Pomalu se přesouváme z přípravné fáze do fáze implementační. Nebudeme ale předbíhat a podíváme se na jednotlivé kroky postupně.

V současné době dochází k výrazným proměnám rámcových vzdělávacích programů, probíhají jejich revize, mění se výuka informatiky a klíčové kompetence se doplňují o kompetenci digitální. Zároveň se rozšiřují možnosti získávání informací, do škol proniká umělá inteligence, vyvíjejí se nové potřeby na vzdělané odborníky a začíná být pomalu jasné, že oddělené chápání a výuka jednotlivých předmětů nemůže stačit. Rámcové vzdělávací programy nám již od svého vzniku umožňují některé předměty učit společně nebo integrovat obsahy jednoho do druhého. Jak ale tuto potřebnou změnu zavést do školy, když jsme doposud učili všechny předměty zvlášť? Jak si poradit s novým přístupem k výuce? K tomu nestačí jenom dobře míněná snaha a znalost vyučovaných obsahů, je potřeba umět řídit změnu. A s tím se vám pokusíme pomoci prostřednictvím naší minisérie článků k řízení změny podle osmi kroků Johna Kottera na příkladu zavádění projektové výuky.

Komponenta 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace z Národního plánu obnovy (v gesci MŠMT) má za sebou první rok čerpání finančních prostředků přidělených školám na digitální technologie. Jak postupovat při závěrečném vyúčtování finančních prostředků za rok 2022 na digitalizaci škol a jak bude probíhat metodická podpora?

Připravit školu na výuku nového předmětu informatika se na první pohled týká menšího počtu pedagogických pracovníků, než tomu je v případě implementace průřezové digitální kompetence. Ovšem v praxi při řízení změny a rozhodování o jednotlivých krocích musí vedení školy uvažovat o řadě aspektů v těžko oddělitelných souvislostech.

První pololetí s výukou podle ŠVP upraveného v souladu s revizemi ICT pro ZV má za sebou už téměř 600 základních škol. Jak náročná byla příprava a jak pomůže podpora Národního pedagogického institutu České republiky?

PROČ se vůbec dělá „velká“ revize? Nestačilo by pouze MODERNIZOVAT stávající RVP?

K zákonem danému termínu zahájení výuky podle revidovaného RVP v oblasti ICT s novou informatikou a digitálními kompetencemi sice zbývá ještě řada měsíců, ale učitelé a ředitelé ve školách, které dobrovolně začaly již v září 2021, doporučují nečekat na poslední chvíli.

Právní předpisy, metodika, informace

Posledních několik týdnů se znásobilo používání termínů jako revize kurikula a školní vzdělávací program do takové míry, že se bez nich neobejde snad žádná ředitelská či učitelská debata. Obsahy těchto diskuzí ale hodně často ukazují, že účastníci pořádně nechápou, co to vlastně školní kurikulum je, jaký je jeho smysl, výhody a jaká je odpovědnost školy a celého pedagogického týmu.

Právní předpisy, metodika, informace nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů materiál MŠMT Metodický pokyn k zajišťování podpůrného opatření pedagogická intervence, Praha 14. 1. 2021

Česká škola má jednu z nejvyšších hodnot kurikulární autonomie ze všech zemí, je legislativně vyjádřena povinností vytvořit a realizovat vlastní školní vzdělávací program. Kapitola vymezuje pojem kurikulum a objasňuje význam autonomie právě v této oblasti. Školní vzdělávací program je zároveň velikou výzvou umožňující přetavení této povinnosti do obrovské příležitosti pro rozvoj školy. Je správné jej chápat jako plán cesty, nástroj komunikace pedagogického uvažování, vizitku školy i vyjádření množiny hodnot, které pracovníci školy věří. Tento dokument nemůže kvalitně udělat kdokoli zvenčí. Klíčovými slovy této oblasti podle kritérií ČŠI jsou srozumitelnost, přehlednost, otevřenost a hlavně – jasné důkazy o tom, že se pedagogové se svým programem ztotožňují a samozřejmě s ním pracují. Cílem práce školy tedy není sestavení či napsání školního vzdělávacího programu. Jde o proces, který prakticky nikdy nekončí. Úlohou vedení školy je vytváření podmínek, soustavná práce s lidmi a jejich motivace. Je pravda, že na některých školách přetrvává formální pohled a učitelé svému programu nevěří. Byl bych moc rád, kdyby následující text pomohl čtenářům přemýšlet o školním vzdělávacím programu tak, jak si to skutečně zaslouží – jako o společné cestě celého pedagogického týmu.

Metodické materiály, které v uplynulých letech vytvářel NÚV na podporu zavádění RVP(ŠVP) do škol.

Co určuje vzdělávání na jednotlivých školách? Školní vzdělávací programy. 

Na základě četných dotazů škol i školských asociací v příloze zveřejňujeme Stanovisko České školní inspekce k úpravám školních vzdělávacích programů dle schváleného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Podle § 17 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. Tato povinnost navazuje na zásadu vzdělávání stanovenou v § 2 odst. 1 písm. b) školského zákona spočívající v zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce.