Systémové změny ve vzdělávání

Partnerství pro vzdělávání 2030+ a PAQ Research spolupracovali na přípravě a vydání studie Role zřizovatele školy v zemích s vynikajícími vzdělávacími výsledky a rovnými šancemi. Autorský tým, který tvoří Karel Gargulák, Štěpán Kment, Michal Ostrý a Vladimír Srb, ve studii mapuje roli zřizovatelů – obcí či úřadů – v Estonsku, Finsku, Nizozemku a Kanadě. Tento článek zprostředkovává, co autoři zjistili o fungování místní školské správy ve čtyřech zemích, jimž se daří dosahovat vyšší úrovně vzdělávacích výsledků, wellbeingu a rovných šancí dětí než v České republice.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo 30. října 2023 druhé kolo veřejné konzultace svého „Návrhu na posílení systému vedení a podpory pro mateřské a základní školy“. Diskuse je nyní otevřena pro organizace a profesní asociace, které se věnují tématům vzdělávací politiky a veřejné správy. Článek připomíná hlavní teze návrhu a zaměřuje se zejména na otázku, jaké parametry musí mít místní školská správa v ČR, pokud má být efektivní.

Od roku 2000 do současnosti prošel český vzdělávací systém řadou změn, u kterých se očekávalo, že budou mít zásadní dopad na jeho fungování a kvalitu. Tyto změny se týkaly zejména zrušení odvětvového řízení ve školství, nabytí právní subjektivity škol, zavedení dvouúrovňového kurikula, menší i podstatnější úpravy rámcových vzdělávacích programů, nárokového financování podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a reformy financování škol .

Eduzměna vznikla s ambicí nalézt „klíč“ ke zlepšení vzdělávání všech žáků. Síly spojily dárci a následně sedm obsahových partnerů, kteří společně zkouší dát dohromady ověřené i nové postupy v pilotním regionu Kutnohorska. Po třech letech víme, že základním klíčem k úspěchu je tým regionálních průvodců škol, který dokázal rozpohybovat již 70 % škol v regionu a navázal různou míru spolupráce s 97 % všech škol.

V České republice vzniklo za posledních 20 let množství inovativních projektů a vyrostlo mnoho (většinou neziskových) organizací, které vytvářejí kvalitní odbornou podporu školám. Na státní úrovni byla v roce 2020 odsouhlasena Strategie vzdělávací politiky 2030+, která na úrovni hlavních cílů usiluje o podobné změny jako mnohé tyto nezávislé organizace působící ve školském terénu.

Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy i zástupci zaměstnavatelů a odborů jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

Nové příležitosti k hluboké proměně