Vize

Jak zachytit čtyřleté profesní učení v jedné z lokalit projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ), v níž spolupracuje deset základních škol? Kde být podrobnější? A co naopak vzhledem k malému rozsahu článku vynechat či výrazně zjednodušit, když je naše učení tak komplexní, když vše souvisí se vším? Pokusil jsem se to, co děláme při našem společném učení: zformulovat to sr iozumitelně, stručně a tak, aby to bylo pro vás, čtenáře a kolegy učitele, přínosné.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice/trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si budeme v letošním školním roce povídat s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru začneme opravdu od začátku: jak vytvořit vizi školy.

Doporučujeme dětem vytvářet si představy o budoucnosti. A posléze se ty, které pokládáme za vhodné, snažíme posilovat. Předpokládáme totiž, že přání dítěte něco dokázat, získat, někam se dostat, splnit si sen ho může motivovat k větší aktivitě i zvýšenému úsilí. Jen výjimečně však jde o cíle hodně vzdálené, s ohledem na věk se zaměřujeme na cíle podstatně bližší.

Existují dvě extrémní polohy. Jedna má za to, že zřizovatel žádnou pedagogickou vizi mít nemá a ani ji nepotřebuje. Druhá, že škola „patří“ zřizovateli, a proto může určovat, kterým směrem škola půjde. Nepříliš jasno v tom mohou mít například rodiče. Do čeho tedy může zřizovatel mluvit a jak má naložit s vlastní pedagogickou vizí? Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Cílem článku je popsat normy, které jsou právním základem pedagogického vedení školy, a proto i základem „pedagogického lídrovství“ ředitele školy.

Existuje jedno jachtařské motto: „Když nevíš, kam pluješ, není ti žádný vítr dobrý.“ Vztáhnout se dá i na všechny ostatní obory lidské činnosti. Tedy i na školy. Kdo chce někam dojít, musí vědět, kam jde. Po ředitelích dnes chceme, aby byli pedagogickými lídry. Lídr má vést. Ale kam? Kde je cíl? To by měla říkat vize školy.

Ve středočeské Chýni se staví v rámci Svazku obcí Chýně – Hostivice nová škola. Zajímavé na ní je, že dvojice zřizovatelů již s velkým předstihem zapojuje veřejnost, tvoří zřizovatelskou vizi a vizuální identitu, aktivně přemýšlí nad koncepcí školy a plánuje s dostatečným předstihem vypsat výběrové řízení na ředitele či ředitelku tak, aby uchazeč/ka co nejvíce naplňoval/a vytyčený profil.

Pokud bychom vzdělávání přirovnali k zapínání knoflíčků u košile, potom by vzdělávání v MŠ mohlo představovat ten první. První knoflíček se většinou od těch ostatních neliší, je určitě stejně důležitý, ne-li nejdůležitější, říká Mgr. Jitka Luňáková, ředitelka MŠ Klatovy a členka Stálé konference ředitelů fungující v rámci projektu SYPO Národního pedagogického institutu České republiky.

Bez spokojených učitelů nemohou být spokojení žáci. Pro dobrou atmosféru ve škole je proto zásadní, aby vedení pedagogický sbor podporovalo a naslouchalo jeho potřebám. Vedení by mělo o svůj pedagogický sbor pečovat systematicky, podporovat ho v rozvoji, sdílet s ním fungující postupy a dělat vše pro to, aby se u zaměstnanců předešlo vyhoření. Pojďme se podívat, jak to funguje v ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze a ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně.

Už devátým rokem se v České republice rozvíjí iniciativa Úspěch pro každého žáka. Mnozí aktéři ve vzdělávání si určitě vybaví první konferenci Úspěch pro každého žáka v roce 2014, která navázala na konferenci Kvalitní výuka pro každé dítě v každé škole v roce 2013, na níž byly prezentovány výstupy kampaně EDUin Česko mluví o vzdělávání a Strategie 2020.

Právní předpisy, metodika, informace