Výstavba

Článek je určen mateřským, základním, středním a vyšším odborným školám bez ohledu na jejich zřizovatele. V 1. části přináší a zdůvodňuje tato klíčová zjištění:

Žáci i učitelé v mnoha školách tráví dny v nezdravém vnitřním prostředí. I když se již některé školy pustily do jeho úpravy, obecně platí, že kvalita vnitřního prostředí ve školách je nesrovnatelně horší než například v moderních kancelářských budovách. Hlavním důvodem, proč školy v tomto ohledu pokulhávají, je nedostatek financí. V současné době mají ale školy a zřizovatelé jedinečnou možnost požádat o dotace. Celkem jde o bezmála 7,8 miliard korun. Problematika kvality vnitřního prostředí má ještě jednu rovinu, totiž připravovanou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která se bude vztahovat na všechny budovy, tedy i na školy. Pro ně může být směrnice impulsem k nastartování změn.

Příprava projektu nové školy očima architekta Ing. arch. Ondřeje Píhrta Mgr. Martina Běťáková, místostarostka pro vzdělávání v obci Psáry Je členem programové komise pro vzdělávání hnutí STAN a pracovních...

Starost o školní budovy patří k základním povinnostem zřizovatelů škol. Opravy, nové střechy, zateplování, přístavby, to vše starostové jako zřizovatelé dobře znají. Ale příležitost stát u zrodu úplně nové školy "na zelené louce" rozhodně nemá každý. Nevyhovující technický stav starých budov se řeší rekonstrukcemi, nedostatečná kapacity nástavbami, přístavbami. A tak i přes měnící se požadavky na průběh vzdělávání ve školách samotné školy vypadají velmi podobně jako před 100 lety - třídy spojené chodbami, kabinety, sborovna, ředitelna, v lepším případě samostatné prostory pro školní družinu. V obci Psáry jen pár kilometrů od Prahy to ještě v roce 2005 vypadalo podobně. Historická budova školy z roku 1693 se čtyřmi prostornými třídami, úzké chodby, kancelář, malá jídelna. Vesnická málotřídka s přibližně 50 žáky. Jenže dospělých i dětí v obci rychle přibývalo a již v roce 2012 kapacita místní základní školy stačila pojmout pouze 37 % dětí ve věku povinné školní docházky, přestože se učilo už i na detašovaných pracovištích. Ze Psár se stala největší obec v České republice bez úplné základní školy.