Wellbeing

České mateřské a základní školy mají poslední příležitost využít finanční podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Tyto tzv. šablony, které školám poskytují peníze z evropských fondů, představují konkrétní možnost, jak školám pomoci zlepšit výukové procesy a vybavit je potřebnými nástroji pro efektivnější vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Českou školní inspekcí (ČŠI) vytipovalo několik oblastí, kde mohou školy tyto finanční prostředky cíleně využít.

Nejen v souvislosti s novou legislativou začíná nabývat na důležitosti téma kvality vzduchu ve školních prostorách. Pojmy mikroklima a wellbeing budou stále důležitější jak pro rodiče kvůli zdraví jejich dětí, tak i pro zřizovatele a vedení škol, neboť nezanedbatelnou součástí technických řešení pro řízení tepelné pohody je správné nakládání s energiemi, které může přinést velké finanční úspory.

Ve světě vzdělávání se čím dál častěji setkáváme s pojmem wellbeing, což v překladu znamená blahobyt. Tento termín odkazuje na celkový stav fyzického, duševního a emocionálního zdraví. Ve školním prostředí se začínáme více zabývat otázkou, jak wellbeing ovlivňuje nejen žáky, ale především učitele, kteří stojí v čele třídních kolektivů.

Vzdělávání je důležitou součástí každého člověka. Obohacuje a rozvíjí osobní i profesní život jedince a tím významně ovlivňuje kvalitu jeho života a udržuje jeho konkurenceschopnost. Další vzdělávání se týká také pedagogických pracovníků a lze jej realizovat různými formami.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ bylo založeno před čtyřmi lety, v červnu 2020. Jeho cílem je propojovat různorodé autonomní organizace působící ve vzdělávání ke spolupráci na cílech Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Co se od té doby Partnerství 2030+ podařilo? Jaké úkoly a výzvy ho čekají se začátkem nového školního roku?

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše "sedne". Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou, a budou mít o starost méně. V družinách se ale vše připravuje na školní rok, aby následující měsíce probíhaly co nejklidněji.

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše sedne. Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou a budou mít o starost méně s vařením. V jídelnách se ale vše chystá a znova dává do chodu, a začíná tak každodenní maraton v přípravě jídel, která uspokojí malé hladovce.

Na Konferenci pro wellbeing ve škole se v únoru sešli učitelé, ředitelé, několik zřizovatelů škol, zástupci neziskových organizací i žáků. Pedagogové byli z různých koutů republiky, ze škol velkých i malých, základních i středních – jedno však měli společné: chuť měnit školní klima k lepšímu a hledat cesty, jak to jde, místo důvodů, proč je to příliš složité.

Mezi zásadní témata současného vzdělávacího systému patří prevence školního neúspěchu u žáků se sociálním znevýhodněním a minimalizace předčasných odchodů těchto žáků ze vzdělávání. Se zaměřením na tyto oblasti realizuje Nová škola, o. p. s., projekt, ve kterém ve čtyřech základních školách působí multidisciplinární týmy, zahrnující profese sociálních pracovníků, odborníků na duševní zdraví a psychologů/psychoterapeutů. Zkušenosti z prvních měsíců práce týmů ukazují na řadu příkladů dobré praxe v oblasti podpory žáků, učitelů i škol.

Tématu duševního zdraví u dospívajících a mladých dospělých je v poslední době věnována zvýšená pozornost na všech úrovních školství i ve společenské debatě. Není se čemu divit. Potřebu zabývat se touto oblastí odhalila naplno pandemie covidu-19. Její následky a vypořádávání se s mnohočetnými lockdowny se projevily na populaci dětí a dospělých nejen v oblasti zdraví fyzického, ale především psychického. O tomto tématu jsme jistě všichni zaznamenali více informací v médiích. Obecně vzato také víme, že 50 % duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a 75 % duševních onemocnění propukne v mladé dospělosti.

Při pohledu na aktuální data o duševním zdraví dětí, kdy 50 % žáků a žákyň ZŠ vykazuje nízkou úroveň wellbeingu, 40 % z nich projevuje známky středně těžké až těžké deprese (NÚDZ, 2023) a sebevražda je druhým nejčastějším důvodem úmrtí do 19 let věku (ČSÚ, cit. 2023), je zřejmé, že stávající kapacity pedopsychiatrů a dětských klinických psychologů nemohou zajisti podporu všem, kteří ji potřebují. O to důležitější se stává podpora wellbeingu a duševního zdraví ve školách.

Bio-psycho-socio-spirituální rovina je vše to, co sdružuje pojem wellbeing. Dokáže definovat kvalitu života, od které se následně vše odvíjí. Pokud jsme nemocní, nespokojení, rozladění, nemůžeme očekávat produktivitu - ať už ze strany žáka, dítěte, tak ze strany vychovatele v jakékoliv sféře společnosti a života.

Tématu spánku je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to i kvůli nárůstu spánkových obtíží. Nespavost se vyskytuje u 30–50 % populace a narůstající tendence jejího výskytu souvisí především se zrychleným tempem života nebo nepravidelným cyklem spánku a bdění (Pretl, Smolík, 2021). Je zřejmé, že spánek je klíčovým prvkem pro fyzickou funkčnost našeho těla. Opomínat by se však neměla ani jeho spojitost s lidskou psychikou a wellbeingem.

Technologie samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, záleží na tom, jak a k čemu je využíváme. Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline. V kyberprevenci je klíčová vzájemná důvěra dětí a rodičů, ale i učitel může sehrát významnou roli, vysvětluje Adéla Lábusová, metodička NPI a odbornice na kyberprevenci, digitální wellbeing a kyberbezpečnost.

Předškolní vzdělávání hraje klíčovou roli v rozvoji dětí a přípravě na následující etapy života. Zajištění wellbeingu je tak nejen základním předpokladem pro optimální fyzický, emocionální a sociální rozvoj dítěte, ale zároveň se stává stále důležitějším aspektem v diskusi o kvalitě předškolního vzdělávání. O tom všem jsme si povídali se zakladatelkou a ředitelkou lesní mateřské školy Hvězdy v lese, členkou Rady Asociace lesních MŠ, Johanou Passerin.

Bio-psycho-socio-spirituální rovina je vše to, co sdružuje pojem wellbeing. Dokáže definovat kvalitu života, od které se následně vše odvíjí. Pokud jsme nemocní, nespokojení, rozladění, nemůžeme očekávat produktivitu, ať už ze strany dítěte, nebo ze strany učitele.

Přes 60 organizací působících ve vzdělávání spojilo své síly, aby společně posílily povědomí o významu wellbeingu ve vzdělávání, tedy o tom, že se nejedná jen o nějakou nástavbu, ale že podpora wellbeingu žáků je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Mělo by se o smrti mluvit ve školách? Pokud ano, tak kdo, kdy a jak? Nezisková organizace Cesta domů kromě poskytování hospicové péče také vzdělává veřejnost i učitele v tématech spojených s umíráním. Nedávno vydala pro učitele brožuru Je smrt školou povinná…?!, která na spoustu otázek odpovídá ústy odborníků i běžných rodičů a učitelů, kteří se se smrtí setkali nablízko.

S Romanem Göttlicherem si o wellbeingu, respektujícím a pečujícím postoji ke studujícím i k sobě a o mnohém dalším povídala Šárka Eisová.

Za každým vyučujícím může přijít student a svěřit se se svým problémem. Nejen pro mladé lidi, ale i pro samotné vyučující může taková situace představovat velkou výzvu. Vhodně vedeným rozhovorem přitom můžeme napomoci tomu, aby se žáci se svým trápením svěřili a našli způsob, jak z toho ven. Je užitečné, pokud vyučující vědí, jak v dané chvíli reagovat a jak danou situaci řešit v rámci svých kompetencí. Důležitý moment podpůrného rozhovoru přichází ve chvíli, kdy cítíme, že obtíže mladého člověka si vyžadují odbornou pomoc. Pokud vás zajímá, jak citlivě pootevřít dveře k pomoci a zvýšit tím naději na spokojenější život svých žáků, zřejmě jste tím, ke komu mají vaši studující důvěru.