žáci-cizinci

Opatření pro žáky MŠMT koncipuje tak, aby poskytovala cizincům dlouhodobou a systematickou podporu, která je nezbytná pro jejich úspěšnou integraci do českého vzdělávacího systému. Zároveň posilují schopnost škol reagovat na individuální vzdělávací potřeby žáků s odlišným mateřským jazykem a přispívají k jejich rovnému přístupu ke vzdělání.

Od února roku 2022 do České republiky dorazilo mnoho ukrajinských uprchlíků, včetně mnoha matek s dětmi, hledajících bezpečí před válkou. Jednou z hlavních výzev bylo zajistit pokračování vzdělávání jejich dětí v českých školách a zvládnout výuku podle ukrajinského školního systému. Učitelé a ředitelé škol se museli snažit integrovat žáky do nového vzdělávacího prostředí navzdory jazykovým bariérám a odlišnému školnímu systému, než na který byly děti zvyklé. Digitální vzdělávací materiály projektu Red Monster se staly cenným nástrojem pro učitele, umožňujícím žákům procvičovat látku a materiály podle českého i ukrajinského vzdělávacího plánu.

Metodický materiál MŠMT aktualizovaný k 1. září 2024 

Sérii rozhovorů s laureáty Zlaté karabiny uzavíráme s paní Romanou Brožkovou, která získala cenu za mimořádný počin. Konkrétně za úspěšnou integraci dětí-cizinců a rozvoj školky v oblasti ICT. Odpovědi na to, jak by měl podle ní vypadat ideální vztah mezi ředitelem a zástupcem nebo co ji na práci zástupkyně v mateřské škole baví nejvíce, najdete na následujících řádcích.

Adaptační období v mateřské škole je pro všechny děti klíčové pro přizpůsobení se novému prostředí, rutinám a interakcím s ostatními dětmi i učiteli. Děti s odlišným mateřským jazykem se však navíc setkávají s prostředím jazykově a kulturně odlišným. Často se adaptují nejen na prostředí mateřské školy, ale současně na nový domov. V tomto kontextu, ve vztahu k adaptačnímu období těchto dětí jsou na učitele v mateřských školách kladeny specifické nároky, a to nejen během prvních dnů, ale často v průběhu několika měsíců.

Změny za období únor 2024 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 11/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb.,...

Přinášíme pokračování seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme poznali příběh žákyně Oleny, která měla potíže s integrací do kolektivu. Letmo jsme zmínili i jejího mladšího bratra Romana, o kterém se více dozvíme dnes. Jakým žákem byl na Ukrajině a jak se jeho situace změnila příchodem do nového prostředí? Jaké projevy demotivace se u něj objevují? A hlavně – co s tím můžeme dělat?

Přinášíme vám další díl seriálu o dětech, které začaly svoji životní dráhu rovnou s nějakou náloží komplikací. Ať už jim zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od počátku bojovat o své místo na světě.

Člověk v tísni připravil další, rozšiřující online kurz pro ukrajinské asistentky a asistenty pedagoga. Obsahuje kurz českého jazyka zaměřený specificky na školní prostředí a kurz práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ve škole, postavený na několika příbězích konkrétních dětí. „Kurz mohou využít ukrajinští asistenti, kteří si díky němu mohou rozšířit své pedagogické dovednosti, i česky mluvící učitelé a asistenti pedagoga, kteří ve třídách pracují se žáky s odlišným mateřským jazykem,“ popisuje využití Veronika Kartáková, která v Člověku v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků.

V září 2023 začal další školní rok, v němž do základních škol nastoupily i děti, které jsou ukrajinskými válečnými uprchlíky. I přes to, že se situace od konce února 2022, kdy do České republiky přicházely týdně tisíce dětí, od dětí školkových až po vysokoškoláky, svým způsobem stabilizovala, zůstal i letos pro ukrajinské válečné uprchlíky zachován pro přijetí do mateřských a základních škol od září 2023 oddělený, tzv. ukrajinský, zápis. Nešlo přitom už o povinnost ředitelů mateřských a základních škol, ale o možnost rozdělit zápis na zápis pro všechny mimo ukrajinské válečné uprchlíky a na zápis pouze pro ně. Statisticky bude jistě zajímavé, kolik ředitelů možnosti odděleného zápisu ukrajinských válečných uprchlíků zvolilo a čeho tím bylo dosaženo. To je však otázka směřující na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „ministerstvo“). Určitě by si na ni měli odpovědět i ředitelé škol, nejlépe společně se zřizovateli, v rámci vyhodnocení zápisu nových dětí s nástupem do mateřských a základních škol od září 2023.

V praxi se mi osvědčilo několik jednoduchých kroků, které fungují nejen u vícejazyčných, ale u všech nově příchozích dětí. Základem je věnovat dostatečnou pozornost novému dítěti – je důležité, aby se dítě cítilo jako součást kolektivu-, ale zároveň to s pozorností z pozice učitele nepřehnat. Děti oceňují aktivity, při kterých má každé z nich možnost se představit a něco o sobě říct. Vyhýbám se takovým, které dítě vyčleňují – jako představování dítěte před tabulí nebo „přednáškám“ o zemi původu dítěte.

Odpovídá Karolina Štajnerová, metodička pro SŠ, META, o. p. s.

Invaze ruských vojsk na území Ukrajiny donutila miliony lidí opustit své domovy. Do České republiky tak přijelo hledat bezpečí přes pět set tisíc z nich. Ve velké míře se jedná o ženy a děti. A pod označením „děti“ se neskrývají jen dvouletá batolata a desetiletí školáci, ale i dospívající, kteří jako děti už tolik nevypadají. Zatímco se integrace ukrajinských žáků do českých mateřských a základních škol poměrně daří, proces začleňování dvaceti tisíc středoškoláků, kteří na území České republiky pobývají, se stále nedá hodnotit jako úspěšný.

„Students who are loved at home come to school to learn. Students who aren’t…, come to school to be loved.“ Nicholas A. Ferroni Tento seriál bude o dětech, které začaly svoji životní dráhu již od počátku s nějakou náloží komplikací. Ať už jim tu zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od narození bojovat o své místo na světě.

Nové podcasty Zapojme všechny přináší příběh člověka, který již 19 let žije v České republice a u kterého byste při poslechu jeho češtiny jen těžko poznali, že není rodilým mluvčím. Díky jeho píli a přístupu ke studiu OMJ se ho dnes již nikdo neptá, odkud pochází… V prvním díle se dozvíte, jak si osvojit jiný jazyk a co nejrychleji se adaptovat v novém prostředí. Druhý díl se zaměřuje na pomoc a podporu žáků s OMJ ve třídách.

Metodický materiál

Je důvodem nepřijetí do 9. ročníku k základnímu vzdělávání věk dítěte? Žadatelům (cizincům) je v době podání žádosti 15 a 16 let, měli by tedy žádat o přijetí na SŠ.