ADHD

Propojení diagnózy ADHD a médií je do značné míry neprozkoumanou oblastí. Při rešerši tohoto tématu jsme neobjevili žádný odborný článek, který by se specificky zaměřoval na mediální prožitky osob a rodin potýkajících se s ADHD. Navíc i na základě předběžné rešerše a monitoringu (českého) mediálního prostředí a velkého množství článků o tomto tématu lze konstatovat, že je to téma, které si zaslouží více pozornosti.

Principál divadla La Putyka, herec, režisér, autor, táta tří úspěšných synů i syn slavných rodičů – to vše a mnohem víc je Rosťa Novák ml., který se současně netají svými intenzivními zkušenostmi s ADHD, jež ho provázejí až do dospělosti. Zážitků ze školy i zkušeností s různými pedagogy či poradenskými pracovníky má právě proto bezpočet. Nejen o nich, ale i o jeho současné práci a mladých lidech, které denně potkává v divadle a kteří si přinášejí své zkušenosti ze škol, jsme si povídali v průběhu letošního léta.

Obáváte se příchodu dítěte s ADHD do třídy? Nebo už ho ve třídě máte a hledáte způsob, jak s ním úspěšně komunikovat? V tomto článku vám představíme možnosti efektivní spolupráce a ukážeme vám, že s vhodným přístupem a motivací lze dosáhnout pozitivních výsledků. Ačkoli péče o dítě s touto diagnózou vyžaduje více úsilí, je možné ji bez obav zvládnout. Nebojte se tedy výzev a připravte se na to, že investovaný čas a energie mohou přinést pozitivní a hodnotné výsledky.

Radek k nám přišel z jiné běžné základní školy, kde mu v první třídě dvakrát zavolali záchranku a po třetím afektu řekli rodičům, že škola za stávajících podmínek není schopna vzdělávat jejich dítě. Zbytek první třídy se tedy vzdělával individuálně doma s maminkou. Před koncem roku rodiče požádali o přestup do naší školy. Připravili jsme se na jeho vstup do 2. třídy na základě doporučení z poradenského zařízení intenzivním školením na téma, jak je vhodné pracovat s dětmi s ADHD, které se projevují velmi náročným chováním. I přes všechny přípravy učitelů a uskutečnění informační schůzky pro rodiče dané třídy způsobil příchod Radka náraz tak velký, že během prvních dvou týdnů odešly tři děti z této třídy na jinou školu. Dnes je Radek ve třídě plně integrován a pracuje bez větších problémů (je v 5. ročníku). Co se dělo mezitím, si přečtěte v dalším dílu našeho seriálu Příběhů (ze) Solidarity.

Máte doma živé dítě, které je neustále v pohybu, nevydrží u žádné aktivity a má problém udržet pozornost? Nebo už máte i diagnózu ADHD a tápete, kde hledat další pomoc a podporu? Stěžují si na něho ve škole nebo se již dopředu bojíte, co bude, až tam nastoupí? Trápí ho i další obtíže?

Poruchy pozornosti s hyperaktivitou (z anglického attention deficit hyperaktivity disorder – ADHD) spadají do kategorie specifických vývojových poruch, což znamená, že začínají v raném dětství (již při, resp. před narozením). U většiny lidí s ADHD dochází k postupnému zmírňování projevů poruchy a kompenzaci oslabených funkcí. Jedná se o biologicky podmíněnou poruchu, jejíž příčiny mají neuropsychologický základ. Mozek dítěte s ADHD dozrává nerovnoměrně a nekoordinovaně, na jednu stranu dítě může mít znalosti, který vysoce přesahují jeho vrstevníky, na druhé straně jsou jeho emocionální reakce výrazně neadekvátní jeho věku.

Fungování třídního kolektivu i atmosféru ve třídě může ztěžovat přítomnost dítěte s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a současně s poruchou chování. V tomto článku najdete tipy, jak lze takového žáka začlenit a zároveň ošetřit, aby zbytek třídy spolužáka přijal, podporoval a aby se eliminovaly možné krizové situace.

Mezi základní projevy syndromu ADHD pak v období mladšího i staršího školního věku patří poruchy aktivity (hyperaktivita), impulzivita a poruchy koncentrace pozornosti. Dále se přidružují a se základními projevy syndromu ADHD úzce souvisejí poruchy paměti, poruchy smyslového vnímání, poruchy motoriky, řeči a myšlení, emoční poruchy a poruchy v chování. V období dospívání (adolescence), které zahrnuje období staršího školního věku (dříve označované i jako období pubescence) a období následující po něm až do rané dospělosti (období od 15 do 20 let), dochází v projevech syndromu ADHD k určitým změnám.

Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v Mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD), se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.

Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD) se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.