Efektivita

Co při tvorbě kvalitního vzdělávání „funguje“? Rádi bychom znali jednoduchý recept, krátký seznam toho, co dělat, ale nikdo neví jistě (a když si myslí, že ano, je přehnaně sebevědomý). Na úrovni systémů je těžké dělat kontrolované experimenty; čelní představitelé občas přijímají rozhodnutí, která řádné posouzení vzdělávacích reforem umožňují, často nám ale nezbývá než sledovat korelace mezi určitými politikami a spoléhat na případové studie systémů, které se zdají úspěšné.

V minulé části seriálu o spolupráci učitelů jsme se zabývali úvodním nastavením činnosti metodických orgánů. V dnešní části se budeme věnovat obsahu jejich činnosti, která je jedním z předpokladů efektivního fungování. Zaměříme se také na postupný vývoj spolupráce i kroky změny v případě vzniku nových vzdělávacích týmů.

Který z následujících faktorů podle vás nejvíce zefektivňuje výuku učitelů a zlepšuje výkony žáků? Aktivity pro zlepšení týmové spolupráce a komunikace mezi učiteli, sdílení dobré praxe mezi učiteli, anebo posilování vztahů s žáky a učiteli? Určitým způsobem všechny. Existuje ovšem jeden výrazně účinnější faktor – kolektivní efficacy.

Slovo wellbeing má několik možných překladů a významů. Nejčastěji se vztahuje k pocitu pohody, stavu, kdy se člověk cítí dobře a jeho potřeby jsou naplňovány.