Kreativita

Téma kreativity otevíráme v Učitelském měsíčníku pravidelně, tentokrát jsme si o něm povídali s Janem Čtvrtníkem. Hercem, hudebním skladatelem, vedoucím edukačních aktivit Divadla na cucky a v neposlední řadě umělcem, který byl součástí projektu Kreativní učení. Ten zapojil kreativce a umělce do výuky v několika třídách základních škol na Olomoucku. Jan celé jedno pololetí docházel do Fakultní základní školy Olomouc, Hálkova. Protože jsme kamarádi, během rozhovoru si tykáme.

Než dnešní děti vyrostou, náš svět se výrazně změní. Můžeme jen hádat, jaké profese budou žádané – možná to budou zcela nové profese, které zatím ani neexistují. Jak tedy připravovat děti na život v tak rychle se měnícím světě? Jaké klíčové dovednosti budou potřebovat pro úspěšnou práci v budoucnosti a jak mohou rodiče pomoci tyto dovednosti rozvíjet?

Poslední dobou se hojně skloňovaným tématem stala kreativita a její zapojení do vzdělávání. Právě kreativita totiž umožňuje přemýšlet mimo zaběhlé cesty a hledat nové způsoby řešení problémů. Do škol a výukových předmětů se propisuje prostřednictvím nejrůznějších výukových metod nebo díky inovativním projektům. Za jedním takovým projektem stojí Inovační centrum Olomouckého kraje. Pod jeho záštitou přicházeli v loňském školním roce do tříd umělci a kreativci z Olomoucka, kteří zastoupili obory, jako je například divadlo, architektura, audiovizuální či výtvarná tvorba a další. Kompetenčně zaštítily projekt dvě konzultantky kreativity. Jednou z nich je i Karolína Balcárková, s níž jsme si nejen o kreativitě povídali.

Možná už jste slyšeli o dvou studentech Soukromé střední školy výpočetní techniky Františku Ivanovi a Petru Hofmanovi. Kamarádech, kteří zvítězili s aplikací E-jednotka v národním finále Soutěž & Podnikej v loňském roce. Nás zajímalo, jak tato aplikace funguje, jaké s ní mají autoři plány a co se u nich od vítězství v soutěži událo jak na poli studijním, tak pracovním.

Národní zpráva ČŠI PISA 2022

Od března mají učitelé i rodiče k dispozici MAPU uMĚNÍM. Webové rozhraní, které jim usnadní orientaci v nabídce projektů kreativních přístupů ve vzdělávání napříč celou republikou. O tom, jak projekt vznikal, jaké subjekty sdružuje nebo proč by vlastně umění mělo patřit do výuky, jsme si povídali s projektovým managerem Jiřím Raitermanem.

S využitím animačního programu Stop Motion Studio a několika tabletů se stativy žáci primy, kteří vyrazili na výuku do mělnické knihovny a rozdělili se do skupin, vymysleli a vytvořili příběh Karkulky ve městě 21. století. Sledovali, jak jejich práci vnímali a chápali ostatní spolužáci. Uvědomili si efekt změny prostoru na všeobecně známý příběh. Ověřovali komunikační účinky vybraných či samostatně vytvořených vizuálně-obrazných vyjádření. A nutno podotknout, že sami sebe velmi překvapili.

Zajímá vás, jak učit zážitkem to, o čem se nemluví? Jak prohloubit využití uměleckých technik v běžné výuce a nezůstat jen na povrchu? Tato a mnohá další „jak“ bude možné s lektorujícími umělci i dalšími účastníky diskutovat, objevovat a nacházet během Letní školy kreativního vzdělávání, kterou pro vás připravuje Společnost pro kreativitu ve vzdělávání.

Nestíháte měnící se svět a není vám to FUK? 

Školní budovy a pětibodová hodnoticí škála se zdají být pro vzdělávání příliš těsné. Mění se to, co je považováno za znalosti i za formy učení se. Přesypávání ověřených informací do hlav žáků se stává minulostí. Naopak vytváření nových souvislostí, představivost o variantách budoucnosti a příprava na celoživotní vzdělávání je tím, co je třeba v dětech posilovat. Festival ukazuje, že umění a kreativita jsou prostředkem k proměně vzdělávání i člověka – člověka, který potřebuje být schopný reagovat na neustálé změny světa a společnosti. Právě „proměna“ je tématem třetího ročníku festivalu. Tvůrčí přístupy ve vzdělávání přiblíží rozmanitý program přednáškami, workshopy, komentovanými prohlídkami či divadlem.

Do podpory zavedení metod kreativního učení se pustil i Olomoucký kraj. Z Národního plánu obnovy získalo Inovační centrum Olomouckého kraje dotaci na projekt Zvyšování kompetencí aktérů kreativního vzdělávání. Povídali jsme si s koordinátorkou projektu Karolínou Balcárkovou o tom, co olomoucké školy čeká a čeho mohou aktuálně využít.

Bára Jeřábková je pedagožka, umělkyně a průkopnice digitálních technologií ve školách. V nadačním fondu Eduzměna koordinuje kreativní a digitální výuku.

Národní plán obnovy (NPO) díky finanční podpoře, která je s ním spjata, otevřel možnost organizacím i regionům začít vážně směřovat ke kreativnímu vzdělávání. Na začátku své cesty stojí i Královéhradecký kraj, kde byla zřízena pozice regionálního koordinátora kreativního učení. Jaké cíle s sebou tato pozice přináší a proč kraj do nové výzvy vstoupil, nám popsala Ilona Havlíčková z Centra uměleckých aktivit.

Jsou problémy, které se nás jakoby netýkají až do chvíle, kdy se nás začnou týkat. Pokud jsem v minulém vydání psala o vysoce funkčním prostředí pro učení a wellbeingu, je nejen logické, ale v novoročním čase i symbolické doplnit celý kontext kreativního vzdělávání o téma rovnosti a rovného přístupu. Protože každý z nás chce dostat šanci, pro sebe, své nejbližší okolí a hlavně pro své žáky.

Inovace jsou nedílnou součástí společenského vývoje a jdou ruku v ruce s naší schopností kreativně myslet a jednat. Potřebu inovovat obsah a formu vzdělávání reflektuje i Strategie vzdělávací politiky České republiky 2030+.

To, že kreativita a kreativní vzdělávání může přinášet do českého vzdělávacího systému mnohé inovace i možnost systémových změn, zaznívá dlouho z veřejného prostoru i odborných kruhů. Tématu v současné době nechybí pozornost krajů, měst ani ministerstva kultury a školství i díky začlenění kreativního vzdělávání do podporovaných oblastí Národního plánu obnovy. Na jakých principech kreativní vzdělávání funguje? Jak se liší od jiných způsobů výuky a jaké jsou konkrétní dopady na učitele a studenty i jejich zážitky z projektů?

Kreativní vzdělávání je pojem, pod kterým si určitě každý z nás něco představí, ale jako metoda možná tolik známý není. Jak konkrétně funguje a v čem se liší od jiných způsobů výuky? Jaké jsou nejčastější mýty o kreativitě ve vzdělávání a proč je tak důležité ji rozvíjet?

V dubnu se Česká republika na týden připojila ke (1)). Na několika místech probíhaly workshopy, konference, ateliéry, debaty a další zajímavé události. Společným jmenovatelem byla, jak už z názvu vyplývá, tvořivost, kreativita. Ta by měla být základem, nikoli doplňkem vzdělávání.

Kreativní techniky se dnes bezpochyby do výuky zařazují ve většině škol. Například v předvánočním týdnu, kdy jsou žáci již myšlenkami na prázdninách, nebo když učitel stihne probrat látku rychleji či chce žáky mimořádně odměnit… Častěji to nejde, slýchám, není čas, nemůžeme si jenom hrát. Tento logický argument vychází ze dvou předpokladů. V prvé řadě, že kreativita není v našem seriózním světě až tak moc důležitá. A za druhé – že „dělat něco kreativního“ je jaksi navíc a vyžaduje to extra čas.

Již více než rok pomáhají čeští učitelé v pilotních základních školách ověřovat a pro české prostředí adaptovat britskou metodiku rozvoje měkkých dovedností Skills Builder. Na následujících řádcích se dozvíte více o čtvrté z osmi dovedností, které metodika podporuje. Tento článek navazuje na texty z minulých čísel, v nichž byly představeny základní principy metodiky Skills Builder a první tři dovednosti: „schopnost naslouchat“, „prezentační dovednosti“ a „schopnost řešit problémy“.