Mediální výchova

Kateřina Přidalová se před lety vydala na náročnou misi. Rozhodla se usilovat o rozvoj vizuální gramotnosti jakožto stěžejní kompetence pro kritické myšlení. Publikuje, vyučuje, spolupracuje s učiteli v mnoha regionech a je zakladatelkou oceňované vzdělávací organizace Designeři dětem. Nyní připravila edukační program pro výstavu Identita – příběh českého grafického designu, která mapuje dějiny české vizuální kultury. V rozhovoru si povídáme o významném nárůstu obrazové komunikace i o tom, jak mohou školy pomoci žákům s jejím kritickým vnímáním.

V České republice je již nejméně 10 let aktivní nové náboženské hnutí 1) Sinčchondži. V posledních několika letech se ve veřejném prostoru začínají objevovat i organizace, jejichž předsedou je zakladatel Sinčchondži Lee Man-hee, ale tuto spojitost nikde neuvádějí a vystupují jako lidskoprávní, dobrovolnické či studentské iniciativy. Článek ve zkratce shrnuje v současné době známé informace o činnosti Sinčchondži a organizací HWPL a IPYG, zejména se zabývá možnostmi rozvoje mediální a informační gramotnosti ve výuce a zařazení problematiky rizikovosti nových náboženských hnutí či sekt.

V České republice je již několik let aktivní nové náboženské hnutí Sinčchondži. Jeho zakladatel Lee Man-hee kromě Sinčchondži založil také několik organizací, které se tváří jako lidskoprávní, dobrovolnické, environmentální či studentské iniciativy, ale ve skutečnosti mohou sloužit k legitimizaci činnosti Sinčchondži a nelze zcela vyloučit, že i k náboru nových členů. Podle dostupných internetových zdrojů některé školy s těmito organizacemi spolupracují.

Mladí lidé dnes tráví více času s médii než spánkem. Online se nacházejí dvakrát tolik hodin co jejich vrstevníci před deseti lety. Média zároveň nabízejí mladým, kteří ještě nesmějí legálně řídit auto, zajít si na drink ani volit prezidenta, nečekané možnosti občanské participace. Za pomoci technologií, které mnohdy ovládají lépe než starší ročníky, dokázali nezletilí přimět prezidenta Obamu k revizi imigrační politiky, svolat mnohamilionové demonstrace ve 150 zemích světa (Fridays for Future) nebo rozdmýchat několikaletý odpor obyvatel Hongkongu proti Číně. (Nejen) mladí dnes v podobě médií disponují nástroji, jimiž se lze zapojit do veřejného dění, o kterých se dřívějším generacím ani nesnilo.

Minulý týden byla publikována rozsáhlá závěrečná zpráva z výzkumu stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách. Nepřekvapivě potvrzuje dlouhodobě neuspokojivý stav.

Již posedmé se vyučující se svými třídami mohou zapojit do projektu na podporu mediální gramotnosti s názvem Týdny mediálního vzdělávání. Během nich budou mít školy možnost uspořádat debatu s novináři či podniknout exkurzi do zapojených redakcí. Akci, která se letos nabídkou zaměří na přiblížení významu kvalitních nezávislých médií, pořádá v období od 22. května do 16. června vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Registrace pro školy běží od 20. března do 30. dubna, nabídku mohou využít základní a střední školy, a to jak ty, které se mediální gramotnosti věnují dlouhodobě, tak nováčci mediálního vzdělávání.    

Vlastní zkušenost je pro osvojení klíčových dovedností a pro zapamatování důležitých poznatků nezbytná. Na učení skrze osobní prožitek neboli learning by doing jsme ve vzdělávacím programu JSNS (Jeden svět na školách) organizace Člověk v tísni postavili i celou sadu lekcí Hledá se novinář. Díky nim a nové praktické příručce si mohou žáci a studenti na čas vyzkoušet roli novinářů a dozvědět se tak podrobnosti o fungování mediálního světa.

Bulletin mediálního vzdělávání - září I./2022

Ve světle událostí posledních týdnů si i širší veřejnost začíná uvědomovat sílu propagandy a působení dezinformátorů. Nejlepší ochranou je bezpochyby mediální vzdělávání.

Jako zahraniční zpravodaj procestoval většinu Evropy, části Asie i Afriky, dnes je Petr Kopecký dramaturgem pořadu Zprávičky na ČT :D. Co ho na práci s dětmi nejvíce obohacuje, jak spolupracují Zprávičky se školními televizemi a jak jeho práci poznamenala pandemie koronaviru?

České děti ve věku 12-14 let stráví na internetu v průměru přes 3 hodiny denně, přitom pouze jedna čtvrtina dětí si je jistá hodnotou informací, které tam získá, a ví, jak si je ověřit. Mediální gramotnost se tak stává klíčovou kompetencí současnosti, v českých školách jí však stále není věnována odpovídající pozornost a prostor. Nově uzavřené partnerství mezi organizací Člověk v tísni a nadací Bakala Foundation proto podpoří mediální vzdělávání dětí na druhém stupni základních škol. V rámci projektu vzniknou nové sady audiovizuálních výukových materiálů. Projekt počítá také s cílenou prací s pedagogy.

S potřebou mediální gramotnosti se setkáváme prakticky všude. Jaké výzvy přináší do vzdělávání a jak je uchopit – to je téma webináře, který se koná 1. listopadu 2021.

Dovedou si Vaši žáci představit, co prožívá oběť kyberšikany? Uvědomují si, v co může vyústit nevinné video publikované online?

Srpen 2021

Headline, fleš, zpráva v souvislostech. Spolehlivě, rychle, objektivně. Žádné dojmy, ale fakta – přesná a ověřená. To jsou základní termíny, které se neustále opakují ve zpravodajském sále České tiskové kanceláře, ale také na mediálních kurzech, které ČTK pořádá pro veřejnost, firmy i školy.

Čas věnovaný konzumaci různých mediálních obsahů (internet, televize, filmy, časopisy, počítačové hry atd.) neustále roste. Podle nedávných sociologických průzkumů jí dospělá populace České republiky věnuje víc času než spánku: v průměru více než 8 hodin denně.2)  A ani děti v tomto ohledu nezůstávají pozadu: čím jsou starší, tím více času tráví sledováním nejrůznějších typů médií. 3)  I proto někteří odvážně tvrdí, že média převzala vůdčí úlohu rodiny a školy v procesu socializace. 4)  Je tedy zapotřebí si se vší vážností položit otázku, co z toho vyplývá pro český vzdělávací systém.

Mediální vzdělávání Co se vám bude hodit k mediální výchově - doporučené publikace Mgr. Michal Kaderka, učitel mediální výchovy na pražském Gymnáziu Na Zatlance a spoluzakladatel Aliance pro otevřené...

V červnovém vydání časopisu Řízení školy (ročník 2018) vyšlo několik podnětných článků k "mediálnímu vzdělávání". Jejich shrnutí naleznete v této Pracovní situaci a v přiloženém PDF souboru. Nesnažme se zastavit digitální revoluci sentimentem ke starým médiím a respektujme mediální kulturu rodičů RVP pro mediální výchovu zestárly, učitel by měl proto sám vyhledávat nová témata a ta pak řešit ve výuce Vzdělávací systém potřebuje řádnou aktualizaci Učíme děti, jak nad problémem přemýšlet, ne co si o něm myslet Malý průvodce informační džunglí hoaxů a konspirací Ukážeme, co je datový stín Není nutné témata mediální výchovy do výuky tlačit násilím, lze je včlenit organicky Od Vybydlova k rezidentsví aneb Uvědomělý život v mediálním světě Na základní škole kombinujeme mediální výchovu s informatikou

V průběhu prosince 2017 a ledna 2018 jsme ve spolupráci s agenturou Median provedli již druhý reprezentativní průzkum zjišťující stav výuky mediální výchovy na českých středních školách. Oslovili jsme vyučující z celé České republiky, kteří se mediální výchově věnují. Dotazník vyplnilo 218 z nich. Z šetření vyplynulo, že existuje rozdíl mezi tím, jaký vztah mají k mediální výchově její vyučující, a tím, jak je nastaven vzdělávací systém.

„... krásná literatura je vyjadřování starých věcí věčně novým způsobem, kdežto noviny jsou vyjadřování věčně nových skutečností způsobem ustáleným a neměnným. (...) Svět novin je udělán se samých výjimečných událostí, neobyčejných případů a často i divů a zázraků. Je-li v novinách řeč o domu, tedy se tam nepraví, že dům stojí, nýbrž že hoří nebo že se zřítil nebo je alespoň největší na světě... Vše, co jest, jeví se v aspektu dramatickém a poněkud alarmujícím. S každým ranním vydáním novin se svět přerodí v divočinu, kde číhají nesčetná překvapení, nebezpečí a epické příhody.“ (K. Čapek, Chvála novin, 1931)