Násilí

Na co se připravit, pokud byl některý ze žáků vystaven násilí v blízkých vztazích a policie celou záležitost vyšetřuje jako trestný čin? Jaká jsou práva dětí během trestního řízení a co může očekávat pedagogický pracovník, když je pozván k výslechu? A v neposlední řadě: co je dětské advokační centrum a jak přesně z jeho služeb mohou těžit školy a pedagogičtí pracovníci? Na tyto a další otázky odpovídaly právnička Pavlína Komedová a ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová v podcastu Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

V přechozích číslech časopisu Školní poradenství v praxi jsme vám představili metodické materiály pro školy k tématu násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání žáka. Jednalo se o příručku s názvem „Týrané zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“ a související stejnojmennou přílohou metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování. V tomto článku pokračujeme s vybranými otázkami týkajícími se komunikace v situacích podezření na žáka ohroženého týráním, zneužíváním, zanedbáváním či domácím násilím.

Zapojte se se svou třídou nebo celou školou do preventivní akce Bubnovačka, která se letos koná 19. listopadu. Smyslem akce ve školním prostředí je účinná prevence násilí v rodině. Prostřednictvím bubnování dáváme hlas dětem, které se staly obětí násilí v rodině a ve společnosti nejsou slyšet. Bubnovačka se letos koná pod záštitou MŠMT.

Každý z nás se ve virtuálním prostoru někdy setkal s negativními komentáři k článku, videu nebo fotografii. Možná jste byli dokonce svědky nenávistného obsahu, který podporoval a šířil nenávist vůči určitému uživateli nebo skupině lidí. A dokonce se vám mohlo stát, že některý z takových obsahů zveřejnil někdo, koho znáte osobně. Jak je možné, že se na internetu z vašeho milého souseda stává nevrlý odpůrce současné politické situace? Co se přihodilo vaší sympatické bývalé spolužačce, že v komentářích pod videem přehnaně kritizuje influencerku za naprostý nesmysl? Proč má potřebu kolega vaší ženy, který vám ochotně pomáhal při stěhování, sdílet nenávistný příspěvek proti uprchlíkům v Evropě? Jedinci na internetu jednají bez zábran a ostychu mimo jiné z důvodu tzv. disinhibičního efektu.

Násilí je "neviditelným" problémem mnoha rodin. Pokud děti vyrůstají v rodině, kde se odehrává násilí, začínají ho vnímat jako normu. Jak přispět k prevenci násilí v blízkých vztazích? Jak dětem ukázat, že zažívat násilí není normální? To nejmenší, co lze udělat, je o tom s nimi mluvit. Příležitost pro otevření tématu nabízí Bubnovačka.

Násilí je „neviditelným“ problémem mnoha rodin. Pokud děti vyrůstají v rodině, kde se odehrává násilí, začínají ho navíc vnímat jako normu. Jak přispět k prevenci násilí v blízkých vztazích? Jak dětem ukázat, že zažívat násilí není normální? To nejmenší, co lze udělat, je o tom s nimi mluvit. Příležitost pro otevření tématu nabízí Bubnovačka.

Bubnovačka je preventivní a osvětová akce, jejímž cílem je upozornit na důležitost ochrany dětí před násilím v blízkých vztazích. Školám nabízí možnost jednorázové akce i inspiraci pro projektové dny. Zapojení je jednoduché, společenský přínos neocenitelný.

Rodina a škola společně formují budoucí generace. Rodina je prvním a základním prostředím, kde si děti osvojují hodnoty a normy společnosti, učí se základním sociálním dovednostem a formuje se jejich osobnost. Škola pak přebírá štafetu výchovy, vzdělávání a rozšiřování obzorů. Ve škole děti rozvíjejí schopnost spolupráce, řešení konfliktů a další sociální dovednosti nezbytné pro život. Společně tak rodina a škola tvoří nezbytný základ pro harmonický vývoj dětí a dospívajících. V tomto článku se zaměříme na důležitost změny vnímání tělesných trestů v domácím prostředí a také na to, jak důležitou roli v tomto procesu školy sehrávají.

Pátek ráno! Po třídní noci strávené ve škole odnášíme v polospánku z hudebny conga, bonga, djembe. Vše, na co lze bubnovat. „Co máte v plánu?!“ spiklenecky na nás mrkl ředitel od stolu. „Budeme zesilovačem dětí, kterým život otočil volume až příliš doleva,“ vtipkuje rozespalý Matyáš. Neměl jsem děti hecovat, kdo vydrží celou noc vzhůru. Vydržely všechny! Je 18. listopadu 2022, podzimní mlha zahaluje ranní Vratislavice, do školy skrze okna proniká sychravý pocit a nás čeká naše úplně první Bubnovačka. Po cestě do třídy ještě potkáváme kolegyni „výtvarkářku“. Je projektem a námi nadšena. Bere červené basové djembe a jde do toho s námi. Pod paží táhnu congo a myslím na ranní kafe. Myslím ale také na probdělé noci, které nejsou plné zábavy. Noci plné strachu a temnoty. Noci dětí, které jsou týrány a jejichž hlas nikdo neslyší.

Případy řešení násilí v blízkých vztazích na půdě školy nejsou bohužel výjimkou. Ze statistik vyplývá, že průměrně 2 až 3 žáci ve školní třídě zažívají násilí v blízkých vztazích. Jak má škola v případě podezření na týrání dítěte rodiči či blízkými příbuznými spolupracovat s policií? Jaké kroky mohou pracovníci školy od policie očekávat po nahlášení svého podezření? A jak probíhá podání vysvětlení žáka na půdě školy? Hostem podcastu Centra LOCIKA byl plukovník Luděk Cuták, který odpovídal na nejčastější otázky pedagogických pracovníků ohledně řešení případů násilí v blízkých vztazích ze strany policie.

Až třicet procent dospívajících má zkušenost s násilím v partnerských vztazích. „Často ani nevědí, že něco není v pořádku,“ říká psycholožka Barbora Jakobsen. Ta s organizací SOFA rozjíždí projekt Blízké vztahy bez násilí, určený českým učitelům a teenagerům.

Začátkem roku 2024 vydala Nadace Sirius materiál Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol. Jedná se o praktickou příručku pro pracovníky škol (zejména pracovníky školního poradenského pracoviště), která se zabývá problematikou týrání, zneužívání, zanedbávání dítěte a násilí v blízkých vztazích. V souvislosti s ní vydalo MŠMT novou přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol (č. j.: MSMT-3262/2024-1).

Jak by měl pedagogický pracovník jednat a reagovat, když se mu žák přijde svěřit s tím, že zažívá násilí v blízkých vztazích? Co je důležité v takové situaci říct a čeho se naopak vyvarovat? Jak v rámci rozhovoru ošetřit sebe sama a jak citlivě reagovat na emoce dítěte? A v neposlední řadě – jak postupovat po ukončení rozhovoru se žákem? Na tyto a další otázky odpovídala Alexandra Machková v podcastu pro pedagogické pracovníky Centra LOCIKA Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

Jak rozpoznat ve školním prostředí žáka, který zažil traumatickou událost? Jak optimálně postupovat, když se žák svěří pedagogickému pracovníkovi, že je vystaven násilí v blízkých vztazích? Co je možné očekávat od orgánu sociálně-právní ochrany dětí při řešení případů ohrožených dětí? Jak může policie vstupovat do případů týrání dětí, které jsou odhaleny ve školním prostředí? To vše se dozvíte v novém podcastu Centra LOCIKA.

Příběh Tomáše Papršteina se neposlouchá lehce – jako malý kluk přišel o matku a byl dlouhodobě sexuálně zneužívaný svým třídním učitelem na základní škole. Skrze svůj příběh se teď ale snaží pomáhat. Snaží se vytvořit bezpečný prostor, kde se o sexuálním zneužívání bude více mluvit. Informovanost a otevřená debata jsou podle něho nejlepší prevencí. Jak se mu podařilo trauma překonat, čemu všemu se dnes věnuje a o čem je jeho nová kniha? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Medializované případy v poslední době odhalují alarmující trend: nárůst incidentů vůči učitelům. Zveřejněné události však představují pouze špičku ledovce. V současném školním prostředí je pravděpodobné, že konfliktních situací bude přibývat. Učitelé nejsou vystaveni pouze fyzickým útokům, ale čelí i rostoucímu počtu verbálních napadení.

Alkohol se po „covidové“ přestávce vrátil, na vzestupu jsou nové látky a zneužívání léků. Dívky se v užívání návykových látek (včetně alkoholu) vyrovnají chlapcům. V třídních kolektivech se nadále vyskytuje ubližující chování, útoky a šikana. Žáci se s těmito fenomény ale setkávají méně často než dříve.

Ať už si o Tomášovi a Matějovi myslíte cokoliv (anebo taky docela nic, protože jste tak zavaleni jinou agendou, že jste si podcastové rekonstrukce1) sexuálního zneužívání žáka třídním učitelem nevšimli), je dost pravděpodobné, že se na vás s tímto tématem dříve či později obrátí vaše vedení nebo vaši kolegové. A budou chtít znát váš názor, co dělat, aby toto vaše škola nikdy nemusela řešit. A je-li vaše vedení osvícené, tak už nyní spolupracujete na tématech vyvolaných podcasty, ať už v rámci minimálního preventivního plánu, nebo jako součást etické výchovy / výchovy ke zdraví / výchovy k občanství.

Cílem série tohoto a v dalších číslech následujících článků je pomoci učitelům v základních a středních školách porozumět tématu násilí v rodině a jeho specifickým vlivům a dopadům na dítě. Jsou zestručněním Příručky pro učitele, kteří chtějí pro své žáky dětství bez násilí1). Příručku připravilo Centrum LOCIKA v rámci projektu Škola jako místo bezpečí a pomoci, který podpořila Nadace České spořitelny.  

V každé školní třídě se nacházejí dvě až čtyři děti, které ohrožuje násilí v rodině. Přesto učitelé a další pedagogičtí pracovníci nejsou na tuto situaci odborně připravení a nemohou se opřít o funkční systém sociálně-právní ochrany dětí. Projekt Škola – místo bezpečí a pomoci Centra LOCIKA se snaží tuto skutečnost změnit.