Poradenské pracoviště

Před desítkami let vznikly pedagogicko-psychologické poradny, aby pomáhaly učitelům i rodičům řešit náročnější vzdělávací i výchovné problémy dětí. Postupně také přebraly agendy školní zralosti, přeřazování do zvláštních a pomocných škol, specializovaných tříd. Důležitou součást jejich činnosti tvořilo i poradenství pro volbu povolání.

Česká asociace streetwork (ČAS) sdružuje sociální služby pracující formou kontaktní práce. Kontaktní práce je nástrojem sociální práce zaměřeným na vyhledávání, navázání a udržení kontaktu, a především důvěry v přirozeném prostředí klientů a klientek (ulice, obchodní centra, ubytovny, škola, online, kluby pro děti a mládež…).

V rámci inspekční návštěvy kontroluje Česká školní inspekce také dokument konkretizující program poradenských služeb ve škole.

Poradenství bylo v Československu bylo před více než šedesáti roky zřizováno proto, aby přímo pomáhalo dětem s výukovými a výchovnými problémy (a také, aby řešilo volbu povolání). Některé formální úřední aktivity byly zakotveny v jeho činnosti od začátku – vyjádření ke školní zralosti, posudky k přeřazení do zvláštní školy. A je pravda, že školství poměrně brzy začalo zatěžovat poradny formálními úkony víc a víc – vedle neustále narůstajících počtů školních zralostí a vcelku neměnného počtu výrazných poruch učení s následným přeřazením do zvláštní školy rozšířila se pozvolna tato problematika mj. o specifické poruchy učení a chování. I s profesní volbou byla spojena administrativní agenda. Byť jistě ne přesně ve stejné podobě, jako je tomu dnes. Nicméně tehdy šlo školství stále o pomoc dítěti, aby nedocházelo k neodborným rozhodnutím (např. právě při přeřazení do zvláštní školy).

Školní poradenští pracovníci se ve své praxi přirozeně setkávají se žáky a studenty, kteří jsou něčím specifičtí, odlišní. Troufáme si dokonce říci, že pomoci jinakost pochopit, začlenit ji do širšího kontextu a najít cestu, jak s ní odborně a lidsky pracovat, je jedním z úkolů jejich profese. To, co je třeba si uvědomit, je fakt, že rozdílnost jde často ruku v ruce s předsudky a stereotypy (ať už uvědomovanými, či nikoli). Pojďte se nyní na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, jak právě představy, domněnky či názory plynoucí z postojů mohou ovlivňovat vaše fungování a práci lidmi.

V předchozích dílech našeho seriálu jsme čtenářům představily jednotlivé oblasti nezbytné pro práci funkčního školního poradenského pracoviště (ŠPP). Nyní bychom jednotlivé kompetence a úkoly členů ŠPP ukázaly na konkrétní a reálné kazuistice. Popíšeme proces integrace žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na prvním stupni základní školy a vysvětlíme si na konkrétním příkladu jednotlivé kompetence a role členů ŠPP.

V předešlých textech jsem často zdůrazňovala prioritu požadavku zajistit kvalitní dostupnou logopedickou péči dětem a žákům docházejícím do mateřských a základních škol hlavního vzdělávacího proudu, potažmo všem potřebným dětem a žákům s narušenou komunikační schopností. Ano, samozřejmě je třeba pokrýt veškeré potřeby současné praxe, tedy zajistit včasnou a dostupnou logopedickou péči plošně všem klientům bez rozdílu věku, a to jak ze strany školských logopedů, tak logopedů klinických. O tom (doufejme) již není pochyb. Nicméně z této velmi rozsáhlé a různorodé skupiny bych se v tomto příspěvku ráda více zaměřila na sektor školství v kontextu výchovně vzdělávací soustavy a poradenského systému.

V minulých dílech našeho seriálu jsme se mimo jiné zabývali kompetencemi pracovníků školního poradenského pracoviště. Připomeňme si, že kompetentní pracovník (Hroník, 2006) je charakterizován třemi dimenzemi: může (má konkrétní činnosti vymezené v pracovní náplni), chce (je motivovaný danou činnost vykonávat) a umí (disponuje potřebnými znalostmi a dovednostmi). A právě na poslední dimenzi se v dnešním článku zaměříme – budeme hovořit o vzdělávání pracovníků školního poradenského pracoviště.

V návaznosti na příspěvek v minulém čísle Školního poradenství v praxi se tentokrát zaměříme na aplikaci individuálního vzdělávacího plánu (IVP) u žáků s mentálním deficitem.

Individuální vzdělávací plán (IVP) je jedno z podpůrných opatření, která doporučují a specifikují podle konkrétních potřeb žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jednotlivá školská poradenská zařízení (ŠPZ – PPP nebo SPC).

V minulém dílu našeho seriálu jsme se společně věnovali správnému nastavení spolupráce uvnitř poradenského týmu, tedy uvnitř našeho školního poradenského pracoviště. Nastavili jsme komunikační toky, pravidelné porady a způsoby sdílení informací. I když máme ŠPP složené z výborných odborníků, neobejdeme se bez spolupráce s externími subjekty. Některá spolupráce je povinná a jiná vzniká logicky z aktuálních potřeb školy.

Za posledních několik let výrazně stoupl zájem o poskytování poradenských služeb ŠPZ směrem k dětem, žákům, studentům, ale i pedagogům či zákonným zástupcům žáků. Jedná se o služby konzultační, diagnostické, intervenční, poradenské i metodické. Veškeré služby jsou poskytovány ambulantně na půdě odborných pracovišť nebo školských zařízení.

V prvním dílu našeho seriálu jsme se věnovali složení školního poradenského pracoviště a jednotlivým členům tohoto ve škole velmi důležitého týmu. Probrali jsme jednotlivé role a kompetence a podívali se na pyramidu vitality. Celkově jsme se tedy snažili vytvořit užitečný, efektivní, stabilní a dynamický tým, který bude podporovat školu v náročných oblastech a problematických situacích. Nyní je potřeba nastavit vhodné způsoby spolupráce, aby sestavený tým dlouhodobě efektivně fungoval a plnil svou důležitou funkci.

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

Středního odborného učiliště Ohradní navštívilo pět pracovníků pedagogicko-psychologické poradny, aby pomohli čtvrteční událost zpracovat jak žákům, tak pedagogům.

Zlínský kraj nabízí rozsáhlou síť škol a školských zařízení všech zřizovatelů. V současné době na území kraje působí celkem 608 škol a školských zařízení, největšími zřizovateli jsou obce (449 subjektů) a Zlínský kraj (99 subjektů). Ve Zlínském kraji je školský poradenský systém stabilizovaný, na zabezpečení péče o vzdělávání spolupracují všechny poradenské subjekty. V kraji působí jedna pedagogicko-psychologická poradna na osmi pracovištích. Výhodou tohoto uspořádání je nejen sjednocení přístupu ke všem klientům, ale i lepší koordinace postupů, metodické podpory a využití diagnostických nástrojů. Tři speciálně pedagogická centra zřizovaná Zlínským krajem a dvě zřízená MŠMT pečují o klienty podle druhu postižení. Ve školách se postupně rozšiřují služby školních poradenských pracovišť poskytujících aktuální a cílenou poradenskou pomoc žákům i pedagogům přímo ve školách.  

Přijde-li z PPP zpráva z vyšetření, kde má žák zaškrtnuto „s IVP“ – zákonný zástupce již nemusí žádat ředitele školy o udělení povolení ke vzdělávání podle IVP? Stačí jen informovaný souhlas, který nám zák. zástupce podepíše? Podpis zák. zástupce – informovaný souhlas – stačí jen jeden po dobu platnosti podpůrného opatření? Tzn., pokud je podpůrné opatření po dobu dvou let, stačí tento jeden podpis informovaného souhlasu?

  Spolupracujme a hlídejme to podstatné Mateřská škola – rodina – speciální pedagog Mgr. Marina Šimanová speciální pedagog – etoped Pohodové rodiny Naše speciálně pedagogická a rodinná poradna Pohodová rodina...

Od 1. 9. 2016, v souvislosti se společným vzděláváním, jsou školská poradenská zařízení (ŠPZ) zmiňována stále častěji. Pro poskytování podpůrných opatření 2.–5. stupně, včetně zařazení do školy zřízené pro žáky jmenované v § 16 odst. 9 školského zákona, je třeba získat doporučení ŠPZ. Kdy zákonným zástupcům návštěvu ŠPZ doporučit? A doporučit návštěvu pedagogicko-psychologické poradny (PPP), či speciálně pedagogického centra (SPC)?

Ministr školství podepsal vyhlášku č. 248/2019 Sb., která mimo jiné novelizuje vyhlášku č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (dále jen „vyhláška“). Jednou ze změn je také novelizovaná příloha č. 5 vyhlášky, tedy nové znění formuláře souhlasu s poskytnutím poradenské služby.