Předčasný odchod ze vzdělávání

Spolupráce školy a rodiny jako prevence předčasných odchodů ze vzdělávání II Mgr. et Mgr. Daniela Büchlerová socioložka, ve své výzkumné praxi se zaměřuji zejména na kvalitativní výzkum v oblasti chudoby a sociálního začleňování Předčasné odchody ze vzdělávání, tedy situace, kdy žák opouští vzdělávací systém před dokončením 9. třídy základní školy nebo vypadává ze studia v průběhu střední školy a nedosáhne tak fakticky žádné kvalifikace, jsou závažným problémem s komplexním celospolečenským dopadem (Matoušek, 2019).

Pokud se dospělý člověk přestěhuje do cizí země, většina lidí chápe, že naučit se nový jazyk pro něj může být obtížné. V případě dětí ale většina z nás předpokládá, že se jazyk naučí bez zábran a přirozeně. Jak je to ale ve skutečnosti? Je možné očekávat, že někdo bez podpory zvládne jazyk na takové úrovni, aby mohl plně využít svůj vzdělávací potenciál neboli aby mohl „ukázat, co v něm doopravdy je“? Data týkající se předčasných odchodů ze vzdělávání nasvědčují, že opak je pravdou. Jsou to totiž právě žáci cizinci, kteří jsou předčasným odchodem nejvíce ohroženi. Potřeba věnovat zvýšenou péči této cílové skupině se s příchodem uprchlíků z Ukrajiny stává ještě zřetelnější a je jasné, že nebudeme-li tuto situaci řešit dnes, může to mít do budoucna velmi negativní dopady jak na individuální, tak na celospolečenské úrovni. Následující článek mapuje situaci dětí cizinců v českém vzdělávacím systému (s důrazem na situaci v Jihomoravském kraji), poukazuje na problémy, se kterými se potýkají, a hledá odpověď na otázky, jak jejich situaci zlepšit.

Předčasné odchody ze vzdělávání, tedy situace, kdy žák opouští vzdělávací systém před dokončením 9. třídy základní školy nebo vypadává ze studia v průběhu střední školy a nedosáhne tak fakticky žádné kvalifikace, jsou závažným problémem s komplexním celospolečenským dopadem (Matoušek, 2019). Počet žáků předčasně opouštějících vzdělávání je v České republice dlouhodobě ve srovnání s jinými státy Evropy poměrně nízký. Oproti celoevropskému trendu, který se vyznačuje poklesem či stagnací míry odchodů ze vzdělávání (ze 14 % na 9,9 % mezi roky 2009 a 2020), však dochází v České republice v posledních letech k jejímu nárůstu z 5,4 % na 7,6 % mezi roky 2009 a 20201). Zároveň v ČR zaznamenáváme značné mezikrajové rozdíly: v roce 2020 dosáhla míra předčasných odchodů v Karlovarském a Ústeckém kraji 17,4 %, což je proti celorepublikovému průměru přímo alarmující rozdíl.

Předkládaný text popisuje důvody vedoucí k ukončení studia na střední škole a přestupu na jinou školu, a to v České republice a v Jihomoravském kraji, na základě dat ze školních matrik. Navazuje tak na předchozí dva články k tomuto tématu, prohlubuje je a téma uzavírá.

S Barborou Pšenicovou z České asociace streetwork, odbornou garantkou projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jehož aktivity jsou realizovány v rámci projektu financovaného z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (MŠMT), jsme si povídali o multidisciplinárních týmech, které se budou následující dva roky v pražských školách věnovat prevenci předčasných odchodů žáků ze vzdělávání.  

Předkládaný text se věnuje tématu „předčasných odchodů ze škol“. Vedle základní terminologie představuje datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě pak analyzuje míru a částečně i charakter tohoto jevu v České republice a v Jihomoravském kraji1). Navazuje tak na článek publikovaný v předchozím čísle, ve kterém byla pozornost věnována tzv. „předčasným odchodům ze vzdělání“ a podrobnějšímu rozboru dat publikovaných Eurostatem.  

Co to znamená, když někdo školu nebo vzdělání opustí předčasně? Kde dohledat data k tomuto tématu a co z nich lze vyčíst? Jak je na tom Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi EU a kdo jsou ti, kteří nejčastěji odcházejí? Předkládaný článek, který se snaží na tyto otázky odpovědět, vznikl v rámci výzkumu zabývajícího se předčasnými odchody ze vzdělávání v Jihomoravském kraji (výzkum byl realizovaného pod záštitou projektu iKAP JMK II). Jeho cílem je přiblížit základní terminologii předčasných odchodů, představit datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě popsat míru a částečně i charakter předčasných odchodů v Jihomoravském kraji v celorepublikovém a mezinárodním srovnání.