Téma měsíce

O vzdělávání, armádě i vzpomínkách s generálem Petrem Pavlem Naďa Eretová, šéfredaktorka Řízení školy Jaké jsou vaše vzpomínky na školu? Základní školu jsem vychodil na Kladně. Z toho první...

  Jak si pamatuji svého ředitele? Jaromír Beran: Já osobně mám na svého ředitele ze základní školy moc hezké vzpomínky. Měli jsme k sobě velmi blízko, a to nejen proto,...

 OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava je velká a pestrá škola s vysokým potenciálem, která optimalizovanou historii v popsaném rozsahu píše již sedmým rokem. Poděkování patří všem kolegům za pomoc, přízeň, podporu i odpovědně odvedenou práci v roce 2020. Práci v krajské škole, kterou jsem si ihned v úvodu dovolil neskromně označit jako NEOBYČEJNOU.

Nestává se tak často, aby se na Linku pro rodinu a školu 116 000 obraceli studenti s obavami ohledně své další studijní kariéry. Přesněji řečeno, do doby jarního nouzového stavu se tyto případy počítaly na jednotky za rok. Od poloviny března 2020 začaly počty pozvolna stoupat a nyní máme za sebou desítky chatů na toto téma. Záměrem následujícího článku je podělit se o témata, se kterými se na nás obracejí žáci maturitních ročníků, včetně pár tipů ze škol, jež umí svým maturantům distanční vzdělávání usnadnit.

Neúspěšní maturanti, věční hledači ideálního oboru, žáci, kteří nemají vyhraněné zájmy, neznají své silné a slabé stránky a nedokážou ukotvit svá (či rodičovská) přání v realitě. Ale i ti, kteří si nechali při studiu ujet vlak a sami ho nedohoní, nebo se naopak dají zlákat vidinou brzkých výdělků už v době, kdy se vrstevníci ještě připravují na budoucí profesi. Takové žáky mnohdy nacházíme mezi těmi, kteří předčasně opouštějí střední školu a vydávají se na trh práce bez kvalifikace.

Středoškolská soutěž Ekonomická olympiáda je největší celostátní soutěží ve znalostech z ekonomie a financí a musela přesunout své finále do online prostředí. Cilem olympiády je zvyšovat povědomi a znalosti studentů střednich škol o ekonomii a financich a podporovat nadějne budouci ekonomy.

Otakar Kořínek studuje 3. ročník mezinárodního gymnázia Nový PORG. Ve volném čase se baví sledováním Netflixu a cvičením, s úsměvem však dodává, že jeho neoblíbenější aktivitou je jídlo. Kromě toho se zajímá o ekonomii, stejně jako o finance a akcie, o čemž svědčí jeho umístění na prvním místě ve IV. ročníku Ekonomické olympiády (EO).

Již 20 let podporují evropské vzdělávací programy výjezdy žáků a studentů středních a vyšších odborných škol do zahraničí. Od roku 2013 se projektů mezinárodní mobility zúčastnilo přes 40 000 žáků a studentů. V posledních letech věnovala Evropská komise zvýšenou pozornost zejména dlouhodobým výjezdům, a v roce 2016 proto vyhlásila iniciativu ErasmusPRO na podporu individuálních zahraničních mobilit v délce tři až dvanáct měsíců. Výjezdů se mohou účastnit nejen studenti středních a vyšších odborných škol a učilišť, ale i čerství absolventi.

Zatímco žáků cizinců na základních školách za posledních pět let přibylo téměř o třetinu, jejich počet na středních školách zůstává více méně stejný (cca 9 000)1). A to mluvíme jen o žácích s cizím státním občanstvím. V ČR ale studuje mnoho žáků s českým občanstvím, jejichž jazyková vybavenost je vlivem migrační zkušenosti či jinojazyčného rodinného zázemí nižší.

Jak by mělo vypadat jazykové vzdělávání v maturitních i nematuritních oborech na středních odborných školách? Zaměstnavatelé čím dál častěji upozorňují na význam alespoň základní odborné jazykové výbavy absolventů, pozvolna přibývá i škol, které se tímto směrem vydávají.

Ve dnech 15. až 17. června 2020 proběhla série tří pracovních seminářů věnovaných Operačnímu programu Potravinové a materiální pomoci (dále též "OP PMP"), konkrétně ke Specifickému cíli 1: Potravinová pomoc dětem ve vážné sociální nouzi. Aktuální téma, které v těchto dnech, poznamenaných stále ne zcela překonanou epidemií covid-19 a v Pardubickém kraji navíc připomínkou ničivosti povodní z přívalových dešťů, nabírá na důležitosti.

Z daného textu je patrné, že snahou redakce není vést rozhovor s cílem prezentovat odlišný postoj ke světu kolem nás. Redaktor Lukáš Doubrava (který se v rozhovoru ptá) je zjevně sympatizantem Petra Hampla a během celého rozhovoru mu nahrává na smeče, kterých protistrana plně využívá k manipulacím, polopravdám a šíření nesnášenlivosti. Terčem dehonestace není tedy jen víra druhého, ale též absolventi humanitních oborů, mladí akademici a dost možná i učitelé, kteří by měli pochopení pro jinakost ve školním prostředí. Protože reakcí zaznělo více, dovolím si upozornit jen na několik očividných narativů, které mají vazbu k prostředí vysokých škol a přípravy učitelů.

Jakákoliv změna v oblasti školství a vzdělávání by měla vycházet z postupů, které byly ověřeny výzkumy, pilotovány na reprezentativním vzorku škol a mají prokazatelný dopad na zlepšení učení žáků. Formativní hodnocení je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů, a jakkoliv je jeho zavedení časově náročné, jedná se o směr, kterým se i naše školství musí vydat.

Studium učitelství připravuje učitele na výkon konkrétního povolání. V odborném tisku se v podstatě permanentně objevují požadavky na zvýšení podílu praktické výuky budoucích učitelů. Nejedná se jen o praktickou výuku oborových předmětů, ale zejména výuku v rámci pedagogických praxí.

Vypočítat z hrubé mzdy čistou. Přečíst a zhodnotit sociologický výzkum. Znát svá práva, ale i povinnosti. Umět je najít v zákoně. Vědět, kdy můžu jít k volbám, ale hlavně proč. A když už si z kandidátů nevyberu, tušit, jak založit vlastní stranu. Vědět, proč mediánová mzda odpovídá realitě lépe než ta průměrná z televizních obrazovek. Nenechat se populisty utáhnout na vařené nudli, ale umět jim ji pořádně osolit. To jsou příklady odpovědí studentů konzervatoře ze zjišťování, co by se chtěli o světě dozvědět.

Na úvodní hodině volitelného společenskovědního semináře na čtyřletém gymnáziu jsem studentům položil otázku, proč si seminář vybrali a co by mělo být jeho cílem. Nejčastější odpověď byla, že by si chtěli rozšířit všeobecný přehled. Když měli konkretizovat představu všeobecného přehledu, odpovídali pestře, nicméně vágně. Nejčastěji zaznělo spojení „rozumět současnému světu a společnosti“. Jak však všeobecný přehled definovat?

V Učitelských novinách 1/2020 byl publikován rozhovor se sociologem Petrem Hamplem, který poukazuje na údajnou islamizaci společnosti v Evropě. Tento článek rezonoval v naší společnosti i s ohledem na nedávný rozsudek Nejvyššího soudu týkající se diskriminace somálské dívky Ayan Jamaal Ahmednuur.

Nekritický rozhovor s doktorem sociologie a protimuslimským aktivistou Petrem Hamplem v Učitelských novinách (UN) vyvolal prudkou diskusi. Zároveň přinesl skvělé postřehy k problematice svobody slova, kritického myšlení, ale třeba i k tomu, jakým způsobem mají být zařazována do výuky kontroverzní a politická témata.

Redaktor Učitelských novin manipuluje proti EU Bouřlivě diskutované články o „islamizaci“ a „plíživé zelené totalitě“ otištěné v Učitelských novinách obsahují kromě oné „snůšky nesmyslů“, kterou již pranýřují jiní, také...

Nejčtenější učitelský tištěný časopis Učitelské noviny přinesl od čísla 1/2020 čtenářům nové překvapení – rubriku „Nekorektně“. A „nekorektnost“ začala opravdu těžkým kalibrem – rozhovorem s údajně „nejčtenějším“ sociologem Petrem Hamplem. Aby čtenáři náhodou neměli pochybnosti o tom, že přestává veškerá korektnost, článek byl nadepsán „Evropa se bezpochyby islamizuje“.