Změna

Úpravy v souvislosti s revizemi vzdělávacího programu jsou dnes nezbytnou součástí cesty ke kvalitnímu a modernímu vzdělávání. Ředitelé a pedagogové tak čelí výzvě, jak tyto změny vhodně, smysluplně a citlivě začlenit do školního prostředí a zároveň udržet motivaci všech zúčastněných. Pojďme se zaměřit na klíčové kroky, které mohou školám pomoci projít tímto transformačním procesem úspěšně.

Ve školství jde o docela oblíbené a neustále se vracející téma. Mladí, dynamičtí, nadšení, novátorští učitelé ztrácejí chuť i energii v prostředí plném starých, neměnných pořádků, konzervativních kolegů a ještě konzervativnějších ředitelů, takže poměrně rozladění a zklamaní odcházejí po poměrně krátké době působení ze školství. A tento popis určitě odpovídá skutečnosti. A pak existuje ještě druhý pohled.

Jak se mění školství doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D., ministr školství, mládeže a tělovýchovy Milé čtenářky, milí čtenáři, po roce mám opět příležitost oslovit vás v úvodu Letního speciálu...

Slovo úvodem Naďa Eretová, šéfredaktorka Řízení školy Změna je život, říká se. A je to také název článku, který najdete v 8. vydání Letního speciálu Řízení školy, jež se...

Změny ve školství? Kdo je iniciuje a kdo si s nimi poradí? Začínají od státních institucí, nebo od konkrétních škol? Od jednotlivců? Nad těmito otázkami se zamýšlí hned v úvodním článku Letního speciálu Silvie Pýchová. A není jediná. Inovace ve školství z širšího pohledu rezonují ve všech ostatních článcích. Paralelu se stavbou nabízejí Ludmila Třeštíková a Jan Mareš, kteří zároveň zdůrazňují nepřetržitost procesu. Slovenským pohledem na změnu a heslem „Spomaľme. Neusilujme o množstvo a rýchlosť, ale o hĺbku a zmysel“ inspiruje pan ředitel Jiří Stárek. O procesu realizace změny tedy víme, ale jak má změna začít? Podle zahraničních zdrojů vzpourou! Nevěříte? Přečtěte si článek Jana Vody a možná změníte svůj pohled. Poslední dva články první části Letního speciálu nás vrací zpátky do Česka. Pavel Škramlík popisuje svou cestu ve školství a způsob svého lídrovství „od papíru k radosti“. Rozhodně se můžete inspirovat. A můstkem mezi změnami ve státní sféře a v konkrétních školách je závěrečný článek Petra Žáka Změna je život.

Ministerstvo školství realizuje dle návrhů Strategie 2030+ opatření pro modernizaci školství. Jak je možné takové změny v systému připravit a prosadit? S trochou nadsázky vám to za Sekci vzdělávání a mládeže, kde máme tuto oblast na starosti, ukážeme. A pokud přijmete příměr v názvu našeho sdělení o tom, jak se „staví“ inovované školství, tak také akceptujete, že každá stavba začíná vizí, pokračuje projektem a realizací a že tyto kroky pak přinášejí i úpravy a změny.

Nedávno jsem byl pozván na Slovensko na konferenci „Učíme pre život“. U vchodu do hotelu nás vítal plakát s velkým nápisem „Spomaľme“! V tu chvíli jsem si řekl - tak tady jsem správně.

Druhá část Letního speciálu se více zaměřuje na konkrétní školy. Nicméně v úvodu dostala prostor Lenka Krejčová kriticky popisující smysl jednotných přijímacích zkoušek. Jak se na ně děti připravují a jak si vybírají střední školy, najdete v článku kariérové poradkyně Jany Králové doplněném profesním rodinným rodokmenem jedné žákyně. A pak že se povolání nedědí... Když se dítě dostane na vysněnou střední školu, ještě to neznamená, že uspěje. Proto je nutné mu tuto změnu ulehčit - a jak to udělat, to se dozvíte v dalším článku. A následují další inspirace: celoroční meziročníkový projekt, propojení předmětů a využití Bee-Botů nabízí Základní škola Bohumila Hrabala. Nebo vás láká podnikavost? Možná už vaše škola podnikavá je - zkuste si test v článku Anny Kačabové z Asociace podnikavé Česko a přesvědčte se. Do škol patří i občanské vzdělávání, které může být rovněž nositelem změny. Více o něm v článku Tomáše Hazlbauera. Les do školy asi nepřeneseme, ale program se stejnojmenným názvem pozitivní změnu určitě přinese. Stejně jako vlídnost, byť jí musí předcházet neúnavnost, urputnost a paličatost. O tom všem je příspěvek pana ředitele Jana Horkela. Každopádně ať jsou změny jakékoliv, slušnost se dlouhodobě vyplácí. Proto si rozhodně přečtěte závěrečný rozhovor druhé části.

Ve školství žijeme v permanentní změně, protože se vše kolem nás vyvíjí čím dál tím rychleji, a bylo by smutné, kdybychom na tento vývoj nijak nereagovali.

Uvědomujeme si, jak je pro naše žáky náročný přechod ze základní na střední školu, mezi nové spolužáky a učitele, navíc do neznámé budovy. Proto se snažíme, aby pro ně tato významná změna byla co možná nejpříjemnější.

Zdánlivě jednoznačné sousloví „občanské vzdělávání“ v sobě nese po letech používání podobné pasti a úskalí jako mega pojem „demokracie“. Vedly se a povedou se o těchto pojmech další debaty, které nebudou mít uspokojivé definice pro všechny. My v CEDU se občanským vzděláváním (OV) zabýváme dennodenně a profesionálně více než 14 let. A došli jsme k tomu, že než tvořit vlastní definici, je funkčnější vycházet z již existujících a všeobecně uznávaných strategických dokumentů, se kterými jsme v souladu.

Změny jsou prostě všude! Mění se i příprava budoucích pedagogů a jejich podpora prostřednictvím provázejících učitelů. O jejich důležitosti píše Anna Francová z Učitele naživo. Všichni víme, že tělesné tresty nic nevyřeší, nicméně přiznejme si, že se mohou objevit a rozhodně mají dopad na chování a práci dítěte ve škole. O jaký dopad se jedná, popisují autorky z Centra LOCIKA. Když jsme u trestů, jaký dopad na děti měl učitel Igor Hnízdo ve Svěrákově Obecné škole? Byl vhodnou náhradou za rezignující učitelku Maxovou? Do světa filmu nás zavede článek dramaturga a scénáristy Tomáše Feřteka, který vidí budoucnost v seriálu, který reálně ukáže, co se v dnešní škole děje v dobrém i špatném, ovšem ze znalostí věci. Psychologicky je zaměřený článek Václava Mertina o stereotypech nejen ve školách. Generace X,Y, Z... Nestačí o nich jen vědět, musíme s nimi i počítat. O tom, jak se zástupci jednotlivých generací ve školách komunikovat, píše Zuzana Svobodová. A ptáte se, jak to mají se změnami autoři Letního speciálu? Odpovědi najdete v závěru třetí části před pozitivně a varovně negativně uchopenou asociační abecedou.

Příběh naší základní školy Pod Žvahovem by určitě stál za menší román. Nestává se často, aby se podařilo znovu otevřít devět let uzavřenou základní školu na lukrativním pozemku v Praze, uhájit její místo na slunci, vybudovat v podstatě od nuly funkční školu pro 500 dětí a během několika let se z „tečky“ na mapě stát fakultní školou Pedagogické fakulty UK, školou zařazenou mezi příklady dobré praxe, školou, o kterou je zájem jak mezi dětmi, tak mezi kvalitními pedagogy.

Školní vzdělávací program má být živým dokumentem, který je průběžně hodnocen a následně případně měněn podle potřeb školy. Změna samozřejmě bývá i iniciována shora, tedy z důvodu změny legislativy. Ale o tom v článku mluvit nechceme. Podělíme se o tři novinky z našeho školního vzdělávacího programu s názvem Škola jazyků a informačních technologií, který zároveň naplňuje naši vizi zaměřenou právě na tyto obory.

Změna v rámci asociační abecedy Mgr. Irena Trojanová, Ph.D., ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala v Praze Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA, Katedra andragogiky a managementu vzdělávání PedF UK Na změnu...

Co byste ve svém životě udělali jinak? SILVIE PÝCHOVÁ V tomto mám celkem jasno, lépe bych využila čas, když jsem studovala na vysoké škole, protože tehdy jsem v podstatě...

Proměňující se společnost přináší mnohé změny, zlepšení, nové poznatky. Týkají se i vzdělávání a výchovy dětí. Není to ovšem vždy jen tak, že se odstraní méně vhodné postupy (pomůcky, technologie) z minulosti a jednoduše se nahradí lepšími. Ony i ty nové a skutečně lepší mohou přinést dříve netušené, tedy jiné komplikace, na které nejsme připraveni a s nimiž občas neumíme po nějakou dobu zacházet. A pak z této nevědomosti a bezradnosti můžeme odmítat jako nevhodný samotný nový a vhodný poznatek, postup či pomůcku.

Reforma školy vedená učiteli vyžaduje, aby si pedagogové osvojili tzv. vyhodnocovací nebo badatelské myšlení. Aby ke své výuce nebo k práci lídra přistupovali jako k předmětu profesního výzkumu. Co zkoumají? To, jestli výuka v jejich třídě a škole opravdu vede k učení a spokojenosti dětí, každého žáka, čím ano, čím ne, jak to zlepšit.

A jsme na konci abecedy! Jejím prostřednictvím jsme si společně připomněli manažerské termíny, které svými činnostmi jako ředitelky mateřských škol naplňujete. V poslední části seriálu dodáme poslední čtyři písmena abecedy, a tedy i čtyři termíny, které jsou ve vaší praxi využitelné.

Eduzměna vznikla s ambicí nalézt „klíč“ ke zlepšení vzdělávání všech žáků. Síly spojily dárci a následně sedm obsahových partnerů, kteří společně zkouší dát dohromady ověřené i nové postupy v pilotním regionu Kutnohorska. Po třech letech víme, že základním klíčem k úspěchu je tým regionálních průvodců škol, který dokázal rozpohybovat již 70 % škol v regionu a navázal různou míru spolupráce s 97 % všech škol.