Konflikt

Konflikty jsou běžnou součástí našich vztahů a ve škole tomu není jinak. Škola je specifická, mimořádně složitá procesní a vztahová síť. Je v ní pořád co řešit. Z témat se stávají problémy a z některých problémů vznikají konflikty. Ty mohou být zjevné či skryté, individuální nebo skupinové, ale vždy mají vliv na atmosféru mezi dospělými i žáky, ovlivňují podmínky učení, zdraví i mezilidské vztahy.

V každé škole najdeme dveře, chodby, třídy, spoustu lidí… a mimo jiné i konflikty, skryté či otevřené. Aby konflikty plnily svou pozitivní funkci (ukazují, že někdo potřebuje s něčím pomoct), potřebujeme je řešit rychle a zručně. Technika mediace nabízí zručnost, rychlost nabízí její specifická disciplína – interní školní mediace.

Žákovská mediace nabízí sadu nezpochybnitelných přínosů, zároveň vytváří řadu nároků a výzev pro pracovníky školy a její kulturu. Vedle systémového řešení, ve kterém je mediace součástí procesů celé školy, je možné žákům mediační techniky nabídnout i v odlehčené variantě formou posilování komunikačních kompetencí.

Školní mediace je přínosná v každé své podobě. Vyřešení sporu jednotlivců je totiž obvykle zároveň řešením napětí v celé třídě, sborovně, mezi rodiči nebo v dalších kruzích, které konflikt infikoval nebo infikovat může. Interní školní mediace je specifickou mediační disciplínou, kdy mediátorem je přímo pracovník školy. Proč interního školního mediátora chtít a jak ho pro školu získat? A lze zajistit dodržování mediačních principů dobrovolnosti, nestrannosti a neutrality v prostředí, jehož je mediátor součástí?

Konflikty k životu ve škole patří stejně jako učivo, obědy nebo vzduch. I pracovníci školy (a tedy i ředitelé) se mohou stát součástí emočně vypjatých situací. Externí mediace je pro školu nejdostupnější formou, jak využít přínosy mediace při řešení sporu. Nese s sebou nezanedbatelný náklad, ten je ale jednorázový a velmi efektivní. Vyřešení nebo zklidnění konfliktní situace totiž přináší úlevu nejen samotným aktérům sporu, ale často celé škole.

V současné době se školy stávají místem, kde probíhá nejen vzdělávání, ale bohužel i různé konfliktní situace. Ačkoliv mnoho z těchto situací není život ohrožujících, mohou mít negativní dopad na psychiku a pohodu jak učitelů, tak žáků. Je důležité mít jasný a efektivní postup, jak řešit takové situace, abychom minimalizovali jejich dopady a zajistili bezpečné a podporující prostředí pro všechny zúčastněné.

V českých školách se každý pracovní den potkává přes jeden a půl milionu lidí. Mají různé role a odpovědnosti, různé zájmy, hodnoty, očekávání i různé potřeby. A také různé strategie pro řešení problémových a konfliktních situací. Ty jsou zákonité. Stejně jako jejich eskalace, pokud se s nimi včasně a citlivě nepracuje. Jednou z osvědčených metod pro řešení konfliktů je školní mediace.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

V několika minulých číslech našeho časopisu jsme informovali o programu Aggression Replacement Training (ART), který přinášíme do České republiky. Z důvodů protipandemických opatření nabralo zavádění programu zpoždění. Nyní však již proběhl výcvik prvních trenérů (lektorů), kteří program realizovali s dětmi a prošli také přípravou na roli Master Trainers – trenérů nových lektorů. Celým procesem nás provázel Knut Kornelius Gundersen, nyní již emeritní profesor norské univerzity Diakonhjemmet. Knut je autorem norské adaptace programu ART označované jako AART (Adapted Aggression Replacement Training). Především je však vynikajícím reprezentantem principů programu: laskavým a pečlivým trenérem a vzorem sociálních dovedností, stále nesmírně zapáleným pro šíření programu. Velice ochotně a s velkou erudicí nám také zodpověděl několik otázek, které pomohou program blíže představit.

V předchozích článcích našeho motivačního seriálu jsme se setkali postupně s lidmi zaměřenými na vztahy (přítel, obránce a hvězda), na výkon (stavitel, ředitel a odborník) a na konec i s těmi, kteří jsou zaměření na růst (duch, tvůrce a hledač). Prošli jsme si typologii a nastínili, jak nejlépe podpořit jejich motivaci. Doposud jsme si ale nepřiznali, že nikdo z nás není stoprocentním a čistým jedním motivačním typem, vždy se jedná o kombinaci více motivátorů, které ovlivňují naše potřeby, vnímání a chování, a tato kombinace nemusí být vždy úplně harmonická. Představme si tedy, že v naší hlavě sedí celý tým složený třeba z ducha, tvůrce, hvězdy a ředitele a tento tým se v našem mozku musí nějak dohodnout. Je jasné, že některé motivátory spolu ladí lépe a jiné hůře a mohou mezi nimi nastat konflikty. A na ty se podíváme právě dnes.

Ačkoliv je Linka pro rodinu a školu 116 000 primárně prostorem pro téma ohrožených, zneužívaných či jakkoliv jinak „ztracených“ dětí, pro které je škola mnohdy jedinou „normální“ institucí v jejich životě, občas se vyskytnou témata, kdy jsou žáci využiti pro vyřizování účtů mezi pedagogy (resp. s vedením školy). V tomto článku se podíváme na jednu z častých variant manipulace s žáky a na možnosti jejího předcházení.

V mailové schránce se vám zase kupí maily typu: Proč neučíte matematiku Hejného nebo proč učíte matematiku Hejného? Proč trávíte tolik času venku, děti se nic pořádného nenaučí nebo neměli byste trávit raději více času venku, když informace si dnes může každý „vygooglit“? Možná se vám vrší náměty a tipy na levnější, efektivnější, lepší a šetrnější způsoby testování na covid-19, odmítání testování, požadování testování, odmítání roušek, požadování roušek, pro a proti distanční, rotační i prezenční výuce a vy máte pocit, že se skutečně nezavděčíte nikomu?

Škola je živoucím organismem, ve kterém je konflikt znamením toho, že nestagnuje, ale vyvíjí se. Nicméně před konflikty se nemohou zavírat oči a musí se řešit. A jedním z možných způsobů řešení konfliktů je právě mediace. Tedy dobrovolný, důvěrný, neformální a strukturovaný proces mimosoudního řešení konfliktů a sporů, umožňující stranám rozvíjet a posilovat svoje kompetence, a zacházet s danou situací s vlastní odpovědností a sebeurčením.

Snad všichni známe ty emočně vypjaté chvíle, kdy na nás žáci slovně (nevybíravě, drze, možná vulgárně) zaútočí. Je dobré si tedy zopakovat, jak reagovat ve vyhrocené situaci, kdy nás žák/žákyně tzv. vytočí.