Metodická činnost

Metodický materiál

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konflikterm na území Ukrajiny vyvolanými invazí vojsk Ruské federace, ze dne 21. 3.  2022

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Českou školní inspekcí a Národním pedagogickým institutem zpracovalo Metodické doporučení pro školy, které jim pomůže pracovat s obsahem vzdělávání v novém školním roce 2021/2022.

Výuka mateřského jazyka a žáci se SVP, to je veliké téma současné oborové didaktiky češtiny i inkluzivní pedagogické praxe. Jucovičová, Žáčková a Sovová (2007) vymezují, v čem mají žáci se SVP (konkrétně se SPU, ve vztahu k výuce češtiny nejčastěji s dyslexií, dysgrafií a dysortografií) největší potíže: pravopis vyjmenovaných slov a slov příbuzných a vůbec veškerá pravopisná témata (mj. psaní předpon s-, z-, vz-, zdvojených souhláskových skupin, psaní -ě/-je, ů/ú aj.), určování mluvnických kategorií podstatných jmen i sloves včetně příslušných vzorů a slovesných tříd, deklinace substantiv a adjektiv dle zadaných mluvnických kategorií, tvoření podmiňovacího způsobu dle zadaných kritérií, určování druhů vět a větných členů, slovotvorný a morfematický rozbor slov atd.

V současné době je více zdůrazňován rozvoj žáků v oblasti digitálních technologií. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Cílem revize bylo modernizovat obsah vzdělávání v digitální oblasti tak, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. V upraveném RVP ZV se zavádí vzdělávací oblast Informatika.

 Jedinci s dyslexií mají speciální potřeby ve čtení v průběhu celého svého života. Číst jim nejde, nedokážou se delší dobu soustředit na text nebo mu nerozumějí, ale bez čtení se ještě nikdo číst nenaučil. Mozek potřebuje impulzy, aby zaměřoval svou činnost směrem, který vyžaduje současná společnost. To vše jsou důvody, proč je vhodné psát knihy pro děti.

Již rok pomáhají čeští učitelé v pilotních základních školách ověřovat a pro české prostředí adaptovat metodiku rozvoje měkkých dovedností Skills Builder, po pulární ve Velké Británii. Na následujících řádcích se dozvíte více o základních principech metodiky podpory měkkých dovedností u žáků, jaké dovednosti metodika zahrnuje, a blíže se podíváme na první z nich – schopnost naslouchat.

Cloudové technologie jako fenomén současného využívání technologií mají velký potenciál k tomu, aby pronikaly i do běžné výuky ne pouze v informaticky zaměřených předmětech.   

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává metodický pokyn k realizaci pedagogické intervence ve školách, školních družinách a školních klubech.

Slovo gamifikace člověk zaslechne převážně v korporátním prostředí velkých firem, a když si jej chcete vyhledat na internetu, odkazy vás obvykle do firemního prostředí zavedou. Nás ale myšlenka gamifikace natolik uchvátila, že jsme se rozhodli přidat se ke školám, které ji integrovaly do školního prostředí a upravily pro potřeby výuky, v našem případě prozatím ve výuce jazyků. V současné době, kdy jsme byli všichni vrženi do formátu distančního samostudia, se některé prvky gamifikace v on-line prostředí výuky mohou hodit dvojnásob. Co si tedy máte pod tímto pojmem představit?

Na podzim roku 2019 obohatila český psychodiagnostický trh další významná metoda. Čtvrtá revize Woodcockova-Johnsonova testu byla převedena do českého prostředí a standardizována na české populaci. Vydané Woodcock-Johnson IV Testy kognitivních schopností (známé pod zkratkou WJ IV COG) slouží k diagnostice rozumových schopností a školních dovedností dětí i dospělých a jsou určeny pro diagnostiku osob od předškolního věku až do 60 let. Čeští psychologové tak mají k dispozici další erudovaný nástroj pro testování inteligence.

Na podzim roku 2018 spatřilo světlo světa 2. vydání knihy Život rytíře 1) , která je zaměřená na rozvoj čtenářské gramotnosti u žáků s dyslexií (DYS-centrum Praha).

Čím dál častěji se setkávám s dětmi, které nemají dostatečně dozrálé sluchové rozlišování, a z toho důvodu mívají obtíže s odlišením měkkých a tvrdých slabik ve slovech, které se učí ve 2. ročníku základní školy. Když jsem zjistila, že jedna z mých kolegyň napsala příběhy o veverce, hned jsem se jí ptala, zda si příběhy mohu přečíst.

Článek shrnuje tradiční činnosti a základní nové aspekty činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to v jednotlivých měsících 2. pololetí školního roku 2018/2019.

Úvodem tohoto článku, který přináší dva pohledy na vzdělávací proces ve spojitosti s Feuersteinovým instrumentálním obohacováním (dále „FIE“ - z anglického Feuerstein’s Instrumental Enrichment), nejprve několik slov o metodě, která ještě nevešla plošně ve známost, obecně. FIE zahrnuje člověka jako celek, spojuje kognitivní (poznávací) sféru a emoce, umožňuje využít náš potenciál. Autor, prof. Reuven Feuerstein (1921-2014), pedagog a psycholog, sestavil ucelený systém pracovních listů, které rozvinou řešitelovy poznávací funkce, jeho schopnost projít učením v souvislostech a dají mu jistotu, že zvládne problémy, se kterými se setká.

Rádi byste učili venku, ale ještě jste to nezkusili a přemýšlíte, jak na to? Přijďte se inspirovat, jak učit na čerstvém vzduchu! V programu Les ve škole vzdělávacího centra TEREZA jsme pro učitele a vychovatele v družinách připravili nové semináře.  

Následující příspěvek se věnuje životním příběhům konkrétních dětí a dospělých, kteří společně a zároveň odděleně obývají tentýž svět a vzájemně na sebe působí, aniž by mnohdy věděli, jakou moc a sílu sdílejí. Základním stavebním kamenem a současně posláním a cílem příspěvku jsou témata vzájemného porozumění, naslouchání a individuální zkušenosti a zážitku. Z tohoto důvodu se nyní ponoříme do světa dvou chlapců, kteří nám přiblíží své vnímání a prožívání reality všedního školního dne a pomohou nám tak více porozumět nejen jim, ale též pestrým možnostem, které pramení ze vzájemné koexistence a naslouchání.

Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) ve školách a školských zařízeních v souladu se Strategií prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, Národní strategií protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality – všechny strategie vždy na příslušná období, § 29 odst. 1 a § 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže: vymezuje aktuální terminologii, která je v souladu s terminologií v zemích EU a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu, popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka, definuje Minimální preventivní program (u subjektů, které žádají o dotaci, Minimální Minimální preventivní program – dále jen Minimální preventivní program), doporučuje postupy škol a školských zařízení (dále jen „školy“) při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeže (viz příloha č. 1 – 14 ).