Metodické sdružení

V předchozích částech seriálu jsme se zaměřili na historii spolupráce učitelů v rámci metodických sdružení a předmětových komisí, vymezili obsah činností a popsali výběr členů včetně vedoucího. Zdálo by se, že už je vše řečené a seriál uzavřený. Zbývá ale ještě jeden důležitý prvek, který ovlivňuje práci spolupracujících učitelů v rámci týmů – a tím je ředitel školy.

V minulém díle našeho seriálu jsme se zabývali personálním obsazením metodických sdružení a předmětových komisí, souhrnně vzdělávacích týmů. Zmínili jsme i jejich vedoucího / předsedu / pedagogického lídra. Pojďme se dnes podívat na jeho výběr a náplň činnosti.

V minulých dvou částech našeho seriálu o skupinách spolupracujících učitelů jsme se podívali na jejich historii a popsali náplň činnosti. V dnešní části se zaměříme na personální obsazení, a to včetně zařazení vedoucího metodického sdružení nebo předmětové komise do organizační struktury školy.

Učitelé a vlastně všichni pedagogičtí pracovníci ve školách spolupracovali, spolupracují a věřme, že i budou spolupracovat. Jak ale vlastně taková spolupráce probíhá? Funguje sama od sebe, nebo je přikazována vedením školy? Považuje se za formální a k ničemu nepřispívající? Nebo je spoluprací v pravém smyslu slova, která posunuje pedagogy, a tedy i děti, žáky a vlastně celou školu vpřed? Pojďme se jí v tomto miniseriálu věnovat. Dnes si konkrétně popišme její minulé a možné současné nastavení .

V předchozím čísle jsem se začala zabývat problematikou středního managementu školy, tedy učiteli, kteří stojí v čele metodických orgánů. Poukázala jsem na jejich důležitost, na posun a aktuálnost jejich role v souvislosti s výsledky zprávy McKinsey&Company. Tento článek bude zaměřen na skupiny učitelů, které střední manažeři řídí, na jejich nedávnou historii i současnost.