Odklad povinné školní docházky

V dubnu jsme přijali dítě do 1. ročníku. Proti rozhodnutí o přijetí se neodvolal. Nyní se zákonný zástupce rozhodl, že by zažádal o odklad školní docházky. Potřebné dokumenty od lékaře a PPP má. Jak máme, prosím, postupovat, aby to bylo správně. 

Komenský ve své době určil šestileté dítě věkově optimální pro začátek vzdělávání a staletí jeho doporučení potvrdila. Po více než 350 letech si právě Češi, Komenského národ, usmysleli, že to bude jinak, zbytku vyspělého světa, kde je běžný počet OŠD okolo 5 %, navzdory.

V předchozím čísle Řízení školy jsem představil analýzu, kterou EDUin vydal v rámci svého pravidelného Auditu vzdělávacího systému. V minulém článku jsem se věnoval podmínkám naplňování Strategie 2030+ jako celku, dnes vám nabízím nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty Strategie a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Jak je naší tradicí, nabízíme i doporučení, co zlepšit, abychom ve druhém implementačním období byli úspěšnější.

Lze snížit počet odkladů a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

Nejnovější statistiky a analýzy, které mapují situaci ohledně odkladů povinné školní docházky v ČR i v zahraničí. 

Lze snížit počet odkladů, a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo variantní řešení, jejichž cílem je omezit vysoký počet odkladů povinné školní docházky. Usiluje tak o nápravu situace, kdy je Česká republika podle mezinárodních srovnání i dat České školní inspekce zemí s výrazně nejvyšší mírou odkladů školní docházky v Evropě. Průměrný podíl dětí, které zahájí školní docházku s odkladem, je v tomto školním roce přes 24 procent, v řadě srovnatelných zemí jde přitom jen o jednotky procent. MŠMT proto předkládá k odborné i politické diskuzi čtyři možné varianty řešení.  

První třídu základní školy u nás každoročně opakuje zhruba každé sté dítě. Nejvíce propadajících prvňáčků chodí do škol v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, vyšší čísla mívá také Středočeský kraj. Ve stejných regionech, ale nejen v nich, můžeme vidět na druhou stranu i nejvyšší počty odkladů školní docházky u předškoláků. Podle dat České školní inspekce má deset ze čtrnácti krajů alespoň jeden okres, kde míra odkladů dosahuje až 30 % populačního ročníku. Průměrně získá odklad školní docházky pětina dětí každý rok.

„Máme dát odklad? Proč ho nenecháme ve školce? A nebude se nudit, když bude větší?“ Toto jsou jen některé z mnoha otázek, které si kladou rodiče budoucích prvňáku. Jejich otázky ukazují, že vnímají, o jak dalekosáhlé rozhodnutí se jedná. Odpovědi často hledají u učitelů i v poradenských zařízeních. Názory odborníků na toto téma ale rozhodně nejsou jednotné. Někteří odklad školní docházky vnímají jako nevhodný nástroj, který je nadužíván, jiní naopak poukazují na riziko předčasného nástupu do školy. Podle školských statistik se týká každého pátého dítěte. Jde tedy o tak významný jev, že je zarážející, jak málo studií se věnuje jeho efektivitě.

Neshody rozvedených rodičů mají vliv nejen na jejich děti, ale mohou působit problémy i ve fungování škol. Tatínek si přeje, aby jeho dítě jelo na lyžařský kurz, maminka to však odmítá. Maminka si zase přeje, aby dítě chodilo na soukromou základní školu, to ale odmítá tatínek. Řešení jsou často neveselá, zdlouhavá a ani přes veškerou snahu pedagogů, psychologů se nemusí podařit svár vyřešit. V případě neshody rodičů jsou však dány jasné postupy, jak má škola postupovat. V nedávné době vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č.j. 6 As 153/2020 – 40, který pojednává o tom, jak má škola postupovat, když se rodiče nedohodnou ohledně odkladu povinné školní docházky.

Neshody rozvedených rodičů mají vliv nejen na jejich děti, ale mohou působit problémy i ve fungování škol. Tatínek si přeje, aby jeho dítě jelo na lyžařský kurz, maminka to však odmítá. Maminka si zase přeje, aby dítě chodilo na soukromou základní školu, to ale odmítá tatínek. Řešení jsou často neveselá, zdlouhavá, a i přes veškerou snahu pedagogů, psychologů se nemusí podařit svár vyřešit. V případě neshody rodičů jsou však dány jasné postupy, jak má škola na danou situaci reagovat. V nedávné době vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 6 As 153/2020-40, který pojednává o tom, jak má škola postupovat, když se rodiče nedohodnou ohledně odkladu povinné školní docházky.

Od podzimu 2016 se občas setkávám s názorem, že „pokud má dítě odklad, tak potřebuje nějakou míru podpůrných opatření, aby za rok už určitě mohlo do školy nastoupit“. Je zvláštní, že ačkoli došlo ke změně právní úpravy speciálních vzdělávacích potřeb dětí, diskutují se změny v těch oblastech, kterých se netýkají. To je i případ posuzování vhodnosti zahájení školního vzdělávání (dále jen „vhodnost odkladu1)“). Je zjevné, že nejde primárně o odlišnost či jinakost vzdělávacích potřeb dítěte, ale o záležitost individuálního tempa vývoje lidského organismu jako celku. To, že příčiny speciálních vzdělávacích potřeb (dále jen „SVP“) mohou mít projevy odpovídající potřebě odkladu, je věc jiná. S ohledem na účel článku nevěnuji pozornost dodatečnému odkladu, tedy odkladu po nástupu dítěte do základní školy.

Ráda bych se na vás obrátila s problémem a ověřila, že postup, který zamýšlím, je správný. V červu jsem v řádném termínu přijala dítě do 1. třídy a následně mu udělila odklad ŠD na základě zprávy PPP a pediatra. Nyní v září jsem dostala od rodičů žádost, aby byl odklad zrušen, že jejich syn nastoupil v srpnu do soukromé školy, do 1. třídy. Odklad rušit nechci, nemám k tomu podklady ŠPZ, ale domnívám se, že platí i přijetí do 1. třídy, a že tedy mohou zákonní zástupci prostřednictvím druhé školy zažádat o přestup žáka.

Příprava a průběh správního řízení ve věci odkladu povinné školní docházky