Šikana

Existuje konkrétní právní úprava pro skartaci dotazníků, které jsou vyhotovovány v průběhu šetření šikany, které provádíme jako externí firma v rámci služby „Diagnostika, sociometrie a asistence při šetření šikany“? Toto šetření se provádí na objednávku konkrétních škol v jednotlivých třídních kolektivech, a je objednáváno jako dílčí služba v rámci celkové Rámcové smlouvy se školou. Zejména se nám jedná o to, zda existují v těchto případech konkrétní lhůty, do nichž dotazníky musí, respektive nesmí být skartovány (tedy „nejdříve X... po vyhotovení závěrečné zprávy“, „nejpozději X... po vyhotovení závěrečné zprávy“), a zda je zákonná povinnost vystavovat o takové skartaci protokol a opět, jak dlouho má být protokol uložen. V rámci těchto dotazníků nesbíráme osobní údaje žáků, jsou označeny pouze jejich křestními jmény. Nedomníváme se tedy, že by se na to vztahovala GDPR směrnice a zákon o ochraně osobních údajů. Procházeli jsme zákon č. 499/2004 Sb. , o archivační a spisové službě, kde se však o tomto typu dokumentů nehovoří. O konkrétních lhůtách se nevyjadřuje ani metodický pokyn MŠMT pro šetření šikany. 

Ve školním roce 2024/2025 nastoupí do programu KiVa 30 škol napříč republikou. Aby program na škole dobře fungoval, je nezbytná metodická podpora a vedení koordinátorů na jednotlivých školách. Tuto podporu poskytuje metodický tým certifikovaných lektorů KiVa z organizace Schola Empirica. V rozhovoru s lektorkou Irenou Zárubovou vám představíme, jak práce lektorů vypadá, co obnáší a jak ji školy využívají.

S ředitelem vzdělávací organizace AISIS Milanem Kotíkem o tom, jak předcházet šikaně, proč je dobré pečovat o vztahy ve škole a jak vznikal podcast Šikana Českého rozhlasu.

Z výzkumu vyplývá, že negativní jevy ve školách, jako je šikana, častěji postihují žáky z rodin se socioekonomickými potížemi. Náš výzkum využívající kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod si klade za cíl ve dvou vlnách měření popsat fungování programu KiVa v Moravskoslezském kraji, o kterém se někdy hovoří jako o strukturálně znevýhodněném. V českých podmínkách poměrně unikátní výzkum zahrnuje velké množství aktérů ve škole. Zaměřuje se nejen na koordinátory programu a žáky, ale nově i na učitele a ředitele. Žáci jsou nadto aktivně zapojeni dotazníky a fokusními skupinami, do kterých jsou ve dvou vlnách náhodně vybráni.

KiVa je preventivní program proti šikaně, který z Finska do České republiky v roce 2020 přenesla organizace Schola Empirica a jehož účinnost pilotně ověřila v 24 českých školách. Cílem pilotního projektu bylo nejen ověřit efektivitu programu v prostředí českých škol, ale také ho připravit pro šíření. Součástí vytvořeného modelu přenositelnosti je koncepce metodické podpory, kterou školy při implementaci programu potřebují. Důležitou součástí jsou pravidelné metodické návštěvy certifikovaných KiVa lektorů ve školách. Jak metodická návštěva vypadá, co je její náplní a cílem?

Problematika šetření při výskytu šikanózního chování mezi dětmi a dospívajícími je v centru pozornosti učitelů už desítky let. V tomto článku chceme popsat východiska a postupy, které se při šetření formou rozhovoru v praxi osvědčují a jsou opřeny o odborné základy. Tyto postupy jsou názorně ukázány také v jednotlivých dílech nového podcastu Českého rozhlasu Šikana, na kterém se podíleli experti programu Minimalizace šikany.

V minulém čísle ŠPP jsme se zabývali některými omyly, které se objevují ve školách při šetření šikany. V dnešním článku se podíváme na další z nich, a to sice na hodnocení a sankcionování chování žáků, resp. na provázání udělovaných sankcí se školním řádem.

V současnosti se hodně hovoří o duševním zdraví dětí a adolescentů a jeho souvislosti se školami. Příznivou roli v této souvislosti bezpochyby mohou hrát i celoškolní programy proti šikaně, které rozvíjejí vztahy mezi žáky a zamezují výskytu nežádoucího chování. Do značné míry ale záleží na tom, jak se s programy pracuje – s jakou cílovou skupinou, zda celoškolně, „podle příručky“, nebo jinak. Svou roli v samotné práci se šikanou hraje i výzkum. Jak se v současnosti šikana zkoumá a jak se s ní pracuje tak, aby měly programy proti šikaně co největší efekt?

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

Za posledních pět let jsem byla coby externí odborník několikrát přizvána k prošetřování stížnosti, která byla na školu podána v souvislosti s jejím postupem při šetření podezření na šikanu. V tomto článku se budu zabývat třemi nejčastějšími omyly, na které jsem v navštívených školách narazila. A to s cílem uchránit žáky před tím, že jim bude ve školách ubližováno, a vás pedagogy před tím, že se v datové schránce vašeho zřizovatele objeví výsledek šetření stížnosti se závěrem „stížnost byla vyhodnocena jako důvodná“.

Opakuje se to s železnou pravidelností – škola obdrží podnět na nevhodné chování žáků, vaši kolegové situaci uchopí příkladně, pod vedením metodika prevence šetří v souladu s Metodickým pokynem1) a dospějí k závěru, že se jedná o šikanu. Je svolána výchovná komise s rodiči žáka, který ubližoval, a vy jste pochopitelně jejím členem. A přichází vaše hvězdná chvíle – vysvětlit rodičům, že jejich dítě bude potrestáno v souladu se školním řádem té samé školy, která mu toto jednání umožnila. Jak se této role co nejlépe zhostit?

V letech 2020–2022 realizovala Schola Empirica pilotní ověření programu proti šikaně KiVa. Výsledky ukázaly, do jaké míry souvisí úspěšnost implementace programu s přípravami a schopností si efektivně poradit se zátěží, kterou zavádění komplexních programů provází. Téma organizačních dovedností nebo řízení změn se projevuje jak nepřímo – ve spolupráci s dalšími učiteli a jejich pozitivními nebo negativními postoji, tak v míře zvládání jednotlivých kroků implementace. Řešení spočívá nejen na straně učitelů a vedení školy, ale i v samotném nastavení programu.

Alkohol se po „covidové“ přestávce vrátil, na vzestupu jsou nové látky a zneužívání léků. Dívky se v užívání návykových látek (včetně alkoholu) vyrovnají chlapcům. V třídních kolektivech se nadále vyskytuje ubližující chování, útoky a šikana. Žáci se s těmito fenomény ale setkávají méně často než dříve.

Cílem materiálu je metodická podpora pedagogických pracovníků při vzdělávání - rizikové chování, prevence a šikana, vzdělávání žáků a studentů s PAS, duševní onemocnění, sebevražedné chování. Zásady přístupu k dětem, žákům,...

Cílem programů zaměřených na řešení šikany ve školách je zejména potlačení projevů šikany a viktimizace. Měření míry šikany nebo viktimizace i přes svou důležitost není jediným ukazatelem, který napovídá, nakolik je intervence ve škole úspěšná. Komplexní programy proti šikaně, jako je KiVa, na to myslí a svými aktivitami se věnují širším vztahům ve třídě nebo sounáležitosti s třídním kolektivem.

Iveta Hrůzová a Miroslava Pašková jsou koordinátorky finského programu prevence šikany a případné intervence KiVa1) na ZŠ v Nečíni a ZŠ Nad Přehradou v Praze. Zastávají zde rovněž roli školních metodiček prevence. S programem se setkaly díky zapojení jejich škol do pilotního testování programu KiVa v ČR, které v letech 2020–2022 zrealizovala organizace Schola Empirica, z. s. V současné době za sebou mají dva roky implementace programu.

Postoje jsou jednou z klíčových složek zkoumání v psychologii. Obsahují jak kognitivní, tak emoční složku. Souvisí s tím, jak vnímáme různé situace a jak se v nich chováme. Postoje vůči šikaně se mohou vztahovat k chování agresorů, obětí nebo přihlížejících. V programu proti šikaně KiVa jsou postoje sledovány u žáků i učitelů. U žáků jsou měřeny postoje k šikaně samotné. Podobně je měřeno i to, nakolik žáci vnímají, že jejich učitel tento pohled sdílí. Jsou to ale zejména výpovědi učitelů, které poukazují na to, že jednou z hlavních výzev programů proti šikaně je jejich působení na postoje učitelů nebo rodičů.

Iveta Hrůzová a Miroslava Pašková jsou koordinátorky finského programu prevence šikany a příslušné intervence KiVa1) na ZŠ v Nečíni a ZŠ Nad Přehradou v Praze. Zastávají zde rovněž roli školních metodiček prevence. S programem se setkaly díky zapojení jejich škol do pilotního testování programu KiVa v ČR, které v letech 2020–2022 zrealizovala organizace Schola Empirica, z. s. V současné době za sebou mají rok a půl implementace programu.

Přenos metodiky do českých škol provázely přísné požadavky Finů, změna oblečení i čekání na finance. Egle Havrdová dlouhodobě usiluje o rozvíjení programu KiVa v českých školách. Tvrdí, že šikana je přirozený jev a nemusí být strašákem, když se s ní naučíme pracovat.

KiVa® setkání naživo – Jak se stát KiVa školou