Školství

„Škola je dílna lidskosti, kdež lidé mladí a suroví bývají ku přijetí plných pravých obrysů vzdělávaní, aby nezůstali pařezy, nýbrž stali se živými obrazy Boha, tvory Tvůrci nejpodobnějšími.“ Jan Amos Komenský Když jsem v tom věku byl, kdy rozum jsem jakžtakž pobral a dobré od zlého rozpoznávat se zhruba naučil, začal jsem ve své práci hledat větší zalíbení. Hodně jsem přemýšlel o tom, proč dělám práci, kterou dělám, proč tak, jak ji dělám, a jaký vlastně jsem. Ale na nic jsem nepřicházel. Vyšel jsem si tedy ven na vzduch, aby mě něco napadlo.

Počet dětí ve školách ovlivňuje kromě měnící se úrovně porodnosti také vnitřní i vnější migrace nebo společenské změny, jako byla pandemie covidu-19 nebo příchod uprchlíků z Ukrajiny. Ve vývoji většiny ukazatelů popisujících školství v Česku existují velké regionální rozdíly.

Druhý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice je věnován významné osobnosti rozvoje vzdělávání v ČR prof. PhDr. Stanislavu Štechovi, CSc. Stanislav Štech je profesorem pedagogické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Od července 2015 působil jako náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřiny Valachové, od června do prosince 2017 byl pak sám ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve vládě Bohuslava Sobotky a od února 2017 je předsedou České sekce UNESCO . Byl také členem expertní skupiny, která měla za úkol připravit Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Ve školství jde o docela oblíbené a neustále se vracející téma. Mladí, dynamičtí, nadšení, novátorští učitelé ztrácejí chuť i energii v prostředí plném starých, neměnných pořádků, konzervativních kolegů a ještě konzervativnějších ředitelů, takže poměrně rozladění a zklamaní odcházejí po poměrně krátké době působení ze školství. A tento popis určitě odpovídá skutečnosti. A pak existuje ještě druhý pohled.

Jako zástupkyně ředitele jsem pracovala také na "dohodu" jako hlavní manažerka projektů z ESF - šablony a jiné dotace pro školu, ve které pracuji. Od 1. 8. 2024 nastupuji jako ředitelka této školy. Můžu si i nadále vyplácet hodinovou mzdu za tuto práci na dohodu? Dohody mám uzavřeny se stávajícím ŘŠ. V případě, že ano, jak to bude u nových projektů? Můžu si sama se sebou uzavřít dohodu na DPP nebo DPČ? 

Jsme církevní základní škola a v rámci školního klubu (případně školní družiny) nabízíme našim žákům kroužek náboženství, jejž vede jednak naše vychovatelka, jednak externí učitelka náboženství. Můžeme tento kroužek nabízet i "cizím" žákům, tedy žákům, kteří nenavštěvují naši školu? Pokud ano, jakým způsobem budeme tyto žáky vykazovat? Budeme-li mít kapacitu školního klubu, můžeme je zapsat do našeho školního klubu? Za zájmové vzdělávání nevybíráme žádnou úplatu, neboť vybíráme školné. 

Ministerstvo školství realizuje dle návrhů Strategie 2030+ opatření pro modernizaci školství. Jak je možné takové změny v systému připravit a prosadit? S trochou nadsázky vám to za Sekci vzdělávání a mládeže, kde máme tuto oblast na starosti, ukážeme. A pokud přijmete příměr v názvu našeho sdělení o tom, jak se „staví“ inovované školství, tak také akceptujete, že každá stavba začíná vizí, pokračuje projektem a realizací a že tyto kroky pak přinášejí i úpravy a změny.

4. října 2023 se v Praze konala konference Škola jako místo setkávání. V odpolední sekci o pedagogickém lídrovství, kterou zaštiťovala Akademie Libchavy, jsme měli možnost slyšet čtyři zajímavé příspěvky, na které navazovaly dvě moderované diskuse, jejichž tématem byly lídr, pedagogický lídr a škola, kterou vede lídr, a e fektivní přístupy ve vzdělávání lídrů. Cílem bylo hledat odpovědi na otázky: Jak a na čem se pozná, že školu vede lídr? Kdo je pedagogickým lídrem? Jaké jsou efektivní přístupy ve vzdělávání lídrů a jaké jsou možnosti a formy jejich rozvoje? Na které své dovednosti a inteligence může lídr zaměřovat svou pozornost? Diskuse se zaměřila i na nové trendy podpory ředitelů a představeny byly příspěvky z praxe škol, kde lídři zaměřují svou pozornost prioritně na dopad výuky na učení všech žáků ve škole.

Mezi třídní(m) a třídou existuje po celou dobu společného setrvávání ve škole vztah. A vztahy – pokud se o ně nepečuje – mohou začít po čase uvadat.

V červnu 2023 se poprvé sešel tzv. Národní konvent o vzdělávání, který byl zřízen z rozhodnutí ministra školství Mikuláše Beka a je svoláván na půdě Senátu Parlamentu ČR.

Jaký leader chcete být? je knihou, která je výsledkem dlouholetých zkušeností, cílevědomosti a pokory jejího autora, Jana Vody. Spolupráce s panem ředitelem, který má pro svoji školu jasnou vizi a začíná vlastní sebereflexí, je ta nejideálnější, jakou si můžete představit.

Milé čtenářky, milí čtenáři, poprvé mám tu čest oslovit Vás v nové roli ministra školství, shodou okolností v Letním speciálu, který je tematicky věnován spolupráci ve všech jejích podobách a...

Sedmé vydání Letního speciálu Řízení školy je tu a s ním i prázdninový čas odpočinku, zastavení se, zamyšlení, ohlédnutí a nabírání sil. Před rokem jsem napsala, že ten nadcházející rok...

Sousloví „střední článek podpory“ se v poslední době stalo jedním z nejdiskutovanějších pojmů vzdělávací politiky v České republice. I na stránkách Řízení školy mu byla a je věnována velká pozornost. Stále však nemáme jasno, co to vlastně „střední článek“ je, a živě diskutujeme o tom, jak by měl vypadat. Jakých podob tedy může nabývat? A lze říct, že nějaká podoba je lepší než jiná?

Od podání žádosti o podporu do vydání právního aktu uplyne obvykle tři až pět měsíců, během kterých je provedeno mnoho administrativních úkonů na straně škol a školských zařízení i na straně Řídicího orgánu. Završením tohoto úsilí je vydání právního aktu (Rozhodnutí o poskytnutí dotace) a zaslání zálohové platby příjemci.

Letos na jaře byl českým školám poprvé představen projekt Gulag XR, který připravili zástupci hned několika zemí – Česka, Polska, Slovenska a Německa. Věnuje se důležitému, ale mnohdy opomíjenému tématu sovětských represí a zároveň u žáků rozvíjí historické myšlení a badatelské dovednosti. Žáci díky němu mohou gulagy prozkoumat ve virtuální realitě. „Naším cílem je připomenout osudy obětí sovětských represí a poskytnout učitelům moderní nástroje, využívající mimo jiné virtuální (VR) a rozšířenou realitu (AR), včetně metodiky práce v hodinách. Na konci takové série lekcí by žáci a studenti měli lépe porozumět nebezpečí totalitních režimů, zejména toho sovětského,“ uvádí předseda sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek, s nímž jsme o projektu hovořili.

Jsme součástí Evropské unie už téměř dvacet let, přesto zůstávají některé pojmy týkající se existence a fungování tohoto svazku sedmadvaceti členských států poněkud zastřené a valné části veřejnosti málo pochopitelné. V průběhu českého předsednictví Radě EU jsme proto s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem začali natáčet podcast. Věnujeme se v něm aktuálním i obecným tématům, která s členstvím v Unii souvisejí. K dosavadním čtyřem epizodám budou na informační platformě Euroskop a v podcastové aplikaci Spotify postupně přibývat další.

Obracím se na vás s prosbou o výklad povinnosti vstupních lékařských prohlídek u pedagogických pracovníků zaměstnaných na dohody mimo hlavní pracovní poměr. Já si to vykládám tak, že pro splnění § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících mít vstupní lékařskou prohlídku musí. Ráda bych věděla, zda je tato úvaha správná.  

Oblíbená představitelka Simony z Comebacku i známá herečka Dejvického divadla Simona Babčáková má profesní život po koronapauze znovu nabitý, nejde přitom jen o představení a natáčení. Kromě moderování nejrůznějších akcí se zaměřuje i na vzdělávání. A to jak v rámci rozvoje vlastní osobnosti, tak v rámci přednášek pro širokou veřejnost. I když sama nemá vysokoškolské vzdělání, říká, že zdroje inspirace pro hledání sama sebe jsou dnes dostupnější než kdy dřív a pro hledání vnitřního hlasu se stačí jednoduše zajímat.

Až jako mantru někteří pedagogové donekonečna opakují, že mnohé děti nemají na zvládnutí požadavků příslušného náročnějšího studia dostatečné schopnosti. Tento jejich pohled působí velmi věrohodně, značná část vlastností je v populaci skutečně rozložena normálně, tedy s nejvyššími četnostmi kolem průměru a malým výskytem extrémních hodnot. A striktně vzato polovina výsledků je statisticky podprůměrných, tedy pod přesným průměrem. Nás pochopitelně hodně zajímají právě tyto výkony, které jsou nízké a které, podle nás, odrážejí slabší úroveň zejména kognitivních schopností.