Učitelé

Cílem metodiky je pomoci učitelům a poradenským pracovníkům škol identifikovat žáky, kteří mají ve vzdělávání dlouhodobé a významné bariéry vznikající ze sociálně podmíněných příčin. Rozšířená a aktualizovaná verze metodiky je určena pro mateřské, základní i střední školy. 

Série rozhovorů s finalisty ankety Zlatý Ámos pokračuje i v tomto vydání. Tentokrát s Michaelou Sůvovou, učitelkou angličtiny ze Základní školy Rajhradice, okres Brno-venkov, kterou její žáci v nominačním formuláři popsali zhruba takto: „Je to prostě naše oblíbená paní učitelka, která je ve škole pro každého z nás. Jsme skutečně rádi, že je tady s námi, a doufáme, že ještě dlouho bude. Patří vskutku mezi těch málo lidí, kteří v sobě mají tolik elánu a nadšení, že strhnou k výkonu téměř každého.“

Už od června přinášíme každý měsíc rozhovor s jedním z finalistů ankety Zlatý Ámos. Zeptali jsme se jich na devět otázek. Co mají stejně a v čem se naopak rozcházejí? To se dozvíte v odpovědích. Ve čtyřkolovém utkání stanuli vedle letošního vítěze Dominika Simona ještě Libor Mitana ze ZŠ Němčice nad Hanou, Eliška Nováková z českobudějovické ZŠ Máj 1, Zuzana Oulíková ze ZŠ a gymnázia Square v Praze 4, Adéla Popelková ze SPŠ stavební Josefa Gočára ze stejné městské části a Michaela Sůvová ze ZŠ Rajhradice.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na hodnocení a podávání zpětné vazby.

Hlavním cílem materiálu je nabídnout uvádějícím učitelům doporučení a dobrou praxi s možností přizpůsobit práci se začínajícím učitelem podmínkám konkrétní školy i osobnostním předpokladům.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice/trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si budeme v tomto školním roce povídat s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na zavádění triád, tedy setkávání učitel – žák – rodič.

„Snaží se jít příkladem, přizná svoji chybu. Milá, sympatická s úsměvem, neztratí se v davu.“ I těmito verši popsali studenti Základní školy Máj 1 v Českých Budějovicích v nominačním formuláři ankety Zlatý Ámos Elišku Novákovou. Učitelku zeměpisu a přírodopisu, která během slavnostního finálového přenosu získala titul Ámos ČT EDU za využívání digitálních technologií ve výuce. Co říkají studenti na její tetování, proč ji učení baví, i to, jak tráví volný čas a proč právě ten sdílí na sociálních sítích, si můžete přečíst v našem rozhovoru. „Přijde mi, že děti, a někdy i veřejnost, mají pocit, že se učitelé rozmnožují dělením. Že prvního září zahřmí, z nebe vykoukne nějaká božská učitelská ruka a postaví před školu několik učitelů. Jako by jim nedocházelo, že jsme taky jenom lidi, stejní jako jejich rodiče nebo starší kamarádi. Proto právě na svém instagramu ukazuji, že jdu na koncert, na výlet, ale i do hospody nebo do baru na drink s přáteli.“

Na Lince pro rodinu a školu 116 000 jsme vedli mnoho hovorů s pedagožkami z MŠ, které nám mezi jiným sdělily, jak jsou někdy vyčerpávají rozhovory s rodiči svěřených dětí. Společným jmenovatelem těchto hovorů je přitom opakované a dlouhodobé zasahování do jejich pedagogických kompetencí právě ze strany rodičů. Tuto situaci není možné jedním článkem napravit, je v něm ale možno předat tipy ze školek, kde se s ní vypořádávají vesměs úspěšně.

Pozice třídního učitele je v našem školském systému naprostou samozřejmostí, nikdo si nedovede představit, že by neexistoval. Proto nás může překvapit, že se do zákona o pedagogických pracovnících pozice třídního učitele dostala až v roce 2023. Jak to tedy konkrétně s jeho činností je, jaké má kompetence a co už do jeho činností nepatří? O jakou legislativu se opírá a jak je to s jeho výběrem? To jsou otázky, kterým se chceme ve svém seriálu věnovat, a pomoci tak třídním učitelům s co nejlepší orientací v jejich významné a náročné roli. V první části se podíváme na historický původ třídnictví a základní legislativní vymezení.

Třídní učitel… Bereme ho jako samozřejmost a nikoho nenapadne, že by neexistoval. Je to učitel, který je, nebo by aspoň měl být, žákům nejblíže. Pedagog, který vytváří pro svou třídu pohodu a bezpečí. Člověk, který na žáky přirozeně působí, předává jim svým postojem a svou prací určité morální hodnoty. Osoba nesmírně důležitá, ale co o ní vlastně víme? Kdy se začalo o třídním učiteli mluvit? Jak ho vybrat? Podle čeho zajistit jeho odměňování? A co by vlastně měl konkrétně dělat? Otázek se nabízí mnoho, a proto jsme se rozhodly na ně v letošním školním roce prostřednictvím našeho seriálu odpovědět. Kromě odpovědí chceme také zdůraznit význam třídního učitele, protože samozřejmost jeho funkce je jedna věc, ocenění věc druhá. Ale pojďme už k první části našeho seriálu a zaměřme se na to, kdo je vlastně třídní učitel.

Dalším finalistou ankety Zlatý Ámos, s nímž jsem měla možnost pořídit rozhovor, je vítěz Ámose sympaťáka Libor Mitana ze Základní školy Němčice nad Hanou. Tam jako učitel matematiky, zeměpisu a informatiky působí už víc než 25 let. Do online hlasování, které pořádala v rámci této kategorie ČT Déčko, se zapojilo neuvěřitelných 15 tisíc diváků. „Není správné vynucovat si pozornost křikem, příkazy nebo zákazy. Když učitel dělá věci tak, jak se dělat mají, děti ho budou přirozeně napodobovat. Bonus je potom smysl pro humor, schopnost bavit se i o normálním životě. Zrovna dnes mi jeden z žáků ukazoval motorku, kterou mu rodiče koupili. Zabředli jsme do hovoru, povídali si o tom, kde jezdí, jak se mu daří… Snažím se s dětmi nemluvit z pozice nadřízeného.“

Ještě v minulém školním roce jsem dělala rozhovor s panem ředitelem Březinou ze Základní školy Praha 9 – Horní Počernice. Během našeho povídání několikrát zmínil šikovnou novou kolegyni. Mluvil o ní s takovým nadšením, že jsem ji musela poznat. A pořídit rozhovor i s ní. Pokud se s ní chcete také seznámit a dozvědět se, co všechno s dětmi podniká, přečtěte si následující řádky. „Největší motivací jsou pro mě v práci moji žáci. Když o nich mluvím, říkám jim moje děti. Nabízím jim nejen zapojení do řady zajímavých projektů, ale snažím se jim být oporou. Čitelnost učitele je v dnešní době velmi důležitá i s ohledem na rozpadající se rodiny. Děti, kterým se doma nedostává dostatečné podpory, nemají dostatek podnětů, by měly mít možnost zažívat to hezké alespoň ve škole. Chtěla bych, aby věděly, že jsem tu pro ně, že mi na nich opravdu záleží.“

Rozšíření vší ve škole je evergreenem, který zná každá škola. Vši se vrací s železnou pravidelností a vedení školy vždy hledá nejlepší řešení této situace.

Stěžují si učitelky a učitelé oprávněně na svůj veřejný obraz? Zatímco o médiích už to spíše neplatí, tam se v posledních letech objevují jako reprezentanti profese ve velké míře důstojné a důvěru vzbuzující osobnosti, ve filmové a televizní tvorbě je to komplikovanější.

Od ledna 2024 zavedlo ministerstvo vnitra institut tzv. kvalifikované meziobecní spolupráce - společenství obcí (řekněme DSO 2.0). Cílem je podpořit a usnadnit dobrovolnou spolupráci obcí za účelem efektivnějšího poskytování služeb a výkonu agend podle místních potřeb.

Na základě webináře, který nese stejný název jako tento text, jsme sepsali jedno desatero a několik dalších tipů o tom, co můžeme ve školách udělat pro to, aby spolupráce učitelů a asistentů pedagoga byla pro všechny z nás, včetně žáků, co nejpřínosnější.

Také vás už zvedá ze židle neustálé kritizování učitelů a vzdělávacího systému? Zdá se, že v posledních letech všichni vědí nejlíp, jak se mají děti učit a jak to má ve školách vypadat. Tedy – všichni, kdo ve školách nepracují.

V rámci série Inspirující učitelé Česka vyzvalo hnutí Otevřeno studenty a studentky středních škol, aby napsali svůj pohled na učitelství. Následující text je jednou z vítězných úvah, ve kterých se dozvíte, jak učitelství vnímá dnešní mladá generace.

Pozitivní účinky supervize se mohou dostavit jen za určitých okolností. Jednou z nich je kvalifikace a kompetence supervizorů. Supervizoři musí mít příslušné vzdělání, výcvik a musí se řídit standardy i etickými pravidly. Z analýzy rozhovorů se supervizory vyplývá, že postoje vyučujících k supervizi jsou podle nich zcela klíčové pro následný průběh skupinové supervize. V případě kladných postojů nemusí supervizoři překonávat prvotní nedůvěru či odpor a kladný průběh supervize je povzbuzen. Naopak vstupní negativní postoje vyžadují, aby byly supervizory nejprve ošetřeny, a hlavní náplň supervize se oddaluje.

Zůstáváme věrní tradici rozhovorů s vítězi Zlaté karabiny, soutěže o nejlepšího zástupce či zástupkyni. Ta se konala koncem loňského roku naposledy. Jako druhého jsme vyzpovídali bronzového Bohuslava Horu, který je zástupcem na Základní škole Bystřice. Jak jejich školu vidí, jaké mají plány, proč má rád moderní výukové metody? Nejen na tyto otázky odpovídá následující rozhovor.