Věda a výzkum

Vzdělávání je pro současný výzkum v sociálních vědách velmi zajímavým působištěm. Vzniká mnoho intervencí a výzkumů, které mají rozdílný charakter i očekávaný účinek. Od jednorázových, popisujících jednotlivé zkušenosti několika škol, přes širší, zahrnující školy napříč ČR. Přesto jsou některé přístupy zastoupeny oproti jiným relativně málo. V českém prostředí jsou to zejména ty, které jsou zaměřeny dlouhodoběji a strategičtěji. Na příkladu konkrétních výzkumů z Velké Británie i České republiky ilustrujeme občasné nevýhody, ale zejména výhody kohortních longitudinálních přístupů.

Počet dětí ve školách ovlivňuje kromě měnící se úrovně porodnosti také vnitřní i vnější migrace nebo společenské změny, jako byla pandemie covidu-19 nebo příchod uprchlíků z Ukrajiny. Ve vývoji většiny ukazatelů popisujících školství v Česku existují velké regionální rozdíly.

Alternativní školy rozhodně netrpí nedostatkem sebevědomí. Aby ne! Pustili byste se snad do anabáze spojené se zakládáním alternativní školy, kdybyste nedůvěřovali vlastnímu úsudku ohledně toho, jak má vypadat vzdělávání? To, čím tyto školy však disponují už méně, je podloženost výzkumnými daty. Ne že by snad trpěly nechutí k empirickému poznání. Ověřovat výsledky alternativního vzdělání však není snadné. Možná si říkáte: co je na tom tak těžkého? Nestačí prostě rozdat absolventům testy z matematiky a češtiny a porovnat je s výsledky ostatních? Nestačí. Existují minimálně dva důvody proč.

Vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni provedl již pošesté výzkum mezi českými středoškoláky, zjišťoval názory a postoje 1200 respondentů z 33 středních škol. Za největší problémy ČR považují mladí lidé zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství a vzdělávání. Polovina studentů považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Pouze 15 % středoškolských studentů si myslí, že mohou ovlivnit řešení problémů ve své obci či v České republice. V rozhovoru výsledky výzkumu představuje ředitel JSNS Karel Strachota, dává je do kontextu a popisuje trendy, které jsou patrné ze srovnání s předchozími šetřeními, která JSNS realizuje pravidelně od roku 2009.

Při spolupráci se školami a neziskovými organizacemi občas narážíme na téma smyslu evaluačních aktivit: Proč lektory, metodiky a učitele otravovat dotazníky, rozhovory nebo fokusními skupinami? Výzkumné hodnocení vzdělávacích metodik – jejich evaluace – bývá vnímáno jako něco navíc, co se dělá pro formu, protože to různé granty a projekty vyžadují, nebo jako nadstandardní činnost. Někteří v ní nespatřují mnoho smyslu, pro jiné je doménou určenou nadšencům. Čím to je a co s tím?

V současnosti se hodně hovoří o duševním zdraví dětí a adolescentů a jeho souvislosti se školami. Příznivou roli v této souvislosti bezpochyby mohou hrát i celoškolní programy proti šikaně, které rozvíjejí vztahy mezi žáky a zamezují výskytu nežádoucího chování. Do značné míry ale záleží na tom, jak se s programy pracuje – s jakou cílovou skupinou, zda celoškolně, „podle příručky“, nebo jinak. Svou roli v samotné práci se šikanou hraje i výzkum. Jak se v současnosti šikana zkoumá a jak se s ní pracuje tak, aby měly programy proti šikaně co největší efekt?

Tématu spánku je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to i kvůli nárůstu spánkových obtíží. Nespavost se vyskytuje u 30–50 % populace a narůstající tendence jejího výskytu souvisí především se zrychleným tempem života nebo nepravidelným cyklem spánku a bdění (Pretl, Smolík, 2021). Je zřejmé, že spánek je klíčovým prvkem pro fyzickou funkčnost našeho těla. Opomínat by se však neměla ani jeho spojitost s lidskou psychikou a wellbeingem.

Česká republika se účastní mezinárodního šetření PISA pravidelně od roku 2000. Výsledky z posledního cyklu tohoto šetření byly zveřejněny na konci roku 2023. Jsme velice rádi, že se prezentovaná zjištění stala plnohodnotnou součástí diskusí o budoucí podobě vzdělávání v České republice. A to v době, kdy je mj. připravována rozsáhla revize rámcových vzdělávacích programů.

Jak přenést výsledky z psychologického a pedagogického výzkumu do praxe škol? K čemu mohou být užitečné laboratorní školy? Anebo jak se žáky ve škole hovořit o hodnotách? Jak hodnoty školy i osobní hodnoty začlenit do školní každodennosti? To jsou jen některá témata, o nichž jsme si povídaly s Pascale Haag, zakladatelkou jediné laboratorní školy ve Francii. V České republice máme takové školy dvě a jsme rádi, že vazby se zahraničními laboratorními školami stále rostou. Vždy je radost sdílet zkušenosti mezi školami, o to více obohacující je sdílet se školami v zahraničí, podívat se občas za humna, nepodléhat pocitu, že už vše děláme a umíme.

V českých i zahraničních diskuzích o vzdělávání se nezřídka objevuje tvrzení, že bezpečné prostředí a dobré vztahy ve škole jsou nezbytné pro učení dětí. Výsledky pedagogického výzkumu v této oblasti jsou ale smíšené, a tuto tezi tak zatím výrazně nepodpořily. Výzkumná skupina ScioResearch proto v minulém školním roce provedla studii, která se zaměřuje právě na otázku, zda spolu sociální klima třídy a učení dětí v ní souvisí.

Jako malý chtěl umět kouzlit a čarovat, dnes Jan Havlík vyučuje na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a je nadšeným popularizátorem chemie a přírodních věd. Kde se vzala jeho láska k této ne vždy a všemi oblíbené vědě, jaký je jeho oblíbený pokus a proč jsme se všichni na škole učili zpaměti koncovky oxidů? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Na konci srpna vyšel český překlad knihy Lucy Crehan – Cleverlands. Měl jsem tu čest napsat k ní předmluvu a bylo mi svátkem představit tuto knihu na každoročním setkání ředitelů škol z networku Trvalá obnova školy. Pokud se vám na vašem nočním stolku povaluje sto(h) knih, které čekají na přečtení, radši nečtěte dál. Ale pokud chcete doporučení na knihu, kterou by si měl přečíst každý, kdo se pohybuje ve školství, následující řádky jsou pro vás.

V uplynulém školním roce 2021/2022 se Česká školní inspekce (dále ČŠI) mimo jiné zaměřovala také na problematiku hodnocení podpory pohybových dovedností a pohybových aktivit žáků základních a středních škol. Toto téma vnímá ČŠI dlouhodobě jako naléhavé a jeho význam se ještě umocnil i v kontextu sledování různých dopadů pandemie nemoci covid-19, která v uplynulých dvou letech významně zasáhla také vzdělávání a přímo jednotlivé školy a jejich žáky a která do značné míry negativně ovlivňovala vzdělávání i ve školním roce 2021/2022.

Mou jedinou vzpomínkou na výuku chemie na základní škole je situace, kdy mě společně s jednou spolužačkou poslal vyučující do chemického kabinetu něco uklidit. Nám se samozřejmě moc nechtělo, v rámci ušetření času jsme tedy začaly jednotlivé lahvičky rovnou vyplachovat a uklízet do poliček. To, že některé látky reagují s vodou, jsme zažily v přímém přenosu. Docela fatálně. Z kabinetu se do celé školy rozšířily výpary a všichni se museli evakuovat na hřiště. Nikomu se nic nestalo. Pro mě i mé spolužáky to byl takový malý experiment. Vzrušující i zajímavý. Ale jediný, bohužel. Ještě že jsou tu teď nově vzniklá chemická centra. Ta experimenty do škol vrací. Žáci je provádí společně s učiteli. Zábavnou formou a hlavně bezpečně. Jak? To si přečtěte v rozhovoru s jejich iniciátorkou, paní Mgr. Renátou Ottovou.

Diváci ho znají jako toho sympaťáka z ČT24, který se snaží lidem ukázat, že věda je všude kolem nás. Popularizuje vědu fakticky a vědecky správně, ale zároveň tak, aby ji diváci pochopili. Moderátor České televize Daniel Stach: o školních létech, Vědě ČT24 i geniální sestře.

Nadace ORLEN Unipetrol spustila v letošním školním roce 2021/2022 projekt Flying Teacher, v němž pomáhá vybraným školám s výukou chemie. Snaží se tak vyjít vstříc školám, které nemají ve svém učitelském sboru odborně způsobilého učitele chemie. „Létající učitelé“ připravují pro žáky v návaznosti na ŠVP dané školy atraktivní hodiny chemie okořeněné zajímavými pokusy. Nadace zajišťuje kromě výuky také její financování, včetně potřebného vybavení. Vzhledem k dosavadním zkušenostem z prvního pololetí a kladným ohlasům od učitelů i žáků je velmi pravděpodobné, že se bude úspěšný projekt Flying Teacher dále rozvíjet.

V listopadu 2021 pořádalo Centrum kognitivní edukace – Cogito desátou mezinárodní konferenci o vzdělávání. Čestným hostem této akce byl profesor Lou Falik. Pokud jste někdy drželi v ruce knihu od Reuvena Feuersteina, pak mezi spoluautory vždy figurovalo také jeho jméno. Mnoho let patřil k propagátorům intervenčního programu instrumentálního obohacování i diagnostické baterie dynamického vyšetření LPAD. Jeho víra v potenciál rozvoje každého člověka čiší z veškeré jeho práce. Současně si ale stále více uvědomuje, že chceme-li rozvíjet žáky, musíme rozvíjet prostředí, v němž vyrůstají a učí se. Je nutné přemýšlet o proměnách rodičů, učitelů i školských systémů.

Co to znamená, když někdo školu nebo vzdělání opustí předčasně? Kde dohledat data k tomuto tématu a co z nich lze vyčíst? Jak je na tom Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi EU a kdo jsou ti, kteří nejčastěji odcházejí? Předkládaný článek, který se snaží na tyto otázky odpovědět, vznikl v rámci výzkumu zabývajícího se předčasnými odchody ze vzdělávání v Jihomoravském kraji (výzkum byl realizovaného pod záštitou projektu iKAP JMK II). Jeho cílem je přiblížit základní terminologii předčasných odchodů, představit datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě popsat míru a částečně i charakter předčasných odchodů v Jihomoravském kraji v celorepublikovém a mezinárodním srovnání.  

V minulém čísle Učitelského měsíčníku (6/2021) jsme představili několik vybraných faktorů, které ovlivňují vzdělávání a výsledky, kterých žáci ve vzdělávání dosahují. Konkrétně šlo o rodinné zázemí žáků, tzv. wellbeing a třídní klima. Tyto faktory a jejich vliv jsme ilustrovali na konkrétních datech a zjištěních z mezinárodního šetření PISA 2018. V následujícím článku zmíníme další proměnné, které významně ovlivňují průběh i výsledky vzdělávání a jejichž vliv lze také doložit na zjištěních z PISA 2018.

Česká školní inspekce je vedle svých národních aktivit také realizátorem mezinárodních šetření výsledků žáků, kterých se Česká republika průběžně účastní již mnoho let. Jedním z nejdůležitějších je šetření PISA, jež každé tři roky zjišťuje úroveň dosaženou patnáctiletými žáky ve vybraných dovednostech. Poslední cyklus – PISA 2018 – byl dominantně zaměřen na čtenářskou gramotnost, neboť čtenářské dovednosti jsou naprosto zásadní jak pro budoucí úspěch žáků při dalším vzdělávání, tak pro jejich uplatnění v životě.