Vzdělání

Dle § 8 vyhlášky č. 13/2005 Sb. se za částečné vzdělání žáka považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. Lze za částečné vzdělání žáka považovat absolvování pouze některých ročníků téže střední školy i když vyhláška uvádí výslovně „jiné střední školy“? Konkrétní příklad: žák 4 letého oboru Gastronomie absolvuje ZPV (biologie) v prvním ročníku. V pololetí druhého ročníku přestoupí na tříletý obor kuchař-číšník, který má předmět ZPV (biologie) ve 3. ročníku. Lze ve třetím ročníku téže školy uznat předmět již absolvovaný dříve v jiném oboru téže školy? Logicky soudím ano, nejistotu vnáší znění § 8 vyhlášky č. 13/2005 Sb. 

Rozhovor pro Letní speciál časopisu Řízení školy vedla Naďa Eretová, šéfredaktorka Řízení školy

Tento metodický materiál připravilo MŠMT k podpoře základních škol a pedagogicko-psycholockých poraden („PPP“) při plošném zavádění pozic školních psychologů a školních speciálních pedagogů do základních škol.

Program Growing Early Midsets (dále GEM) je založený na gramotnosti a integruje, jak vidíme na obrázku, ve své koncepci sociální a emocionální učení (SEL), růstové myšlení, přístupy k učení, všímavost (mindfulness), jazyk a jazykovou gramotnost, neurovědy a vědu, technologii a matematickou gramotnost a také zásady a postupy v oblasti ohleduplnosti napříč vzděláváním.

Může být zaměstnán student jako učitel na prvním stupni, příp. jako učitel předmětu speciálně-pedagogické péče, který je v současné době ve 2. ročníku studia oboru Speciální pedagogika-kombinované studium a má titul Bc. na jiné, nepedagogické vysoké škole?  Zařazen v 11. platové třídě?  S tím, že jako nekvalifikovaný má smlouvu na dobu určitou? Je možné zaměstnat učitele ZUŠ jako učitele hudební výchovy na druhém stupni ZŠ?

Mohu kolegyni, která má vystudovaný obor speciální pedagog (dosažené bakalářské studium), považovat za kvalifikovanou pro výuku předmětů      1. stupně?

V prosinci 2021 byl zahájen nový projekt na podporu strategického řízení a akčního plánování ve školách, v územích, nazvaný Metodická podpora akčního plánování (P-AP), jehož nositelem je Národní pedagogický institut ČR.

Dne 6. ledna 2022 schválila vláda Petra Fialy finální verzi Programového prohlášení vlády České republiky.

Prosím o radu o radu, zda je možné na pozici školního psychologa přijmout pracovníka s níže uvedeným vzděláním, který zároveň v současné době studuje v 1. ročníku UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI : Filozofická fakulta : N0313A230002 - Psychologie : Navazující Forma : Kombinovaná -  Health and Social Psychology (ukončeno titulem MSc) - Maastricht University, Nizozemsko Faculty of Psychology and Neuroscience  - Psychology (ukončeno tituly Bc. a BA) • Výuka v anglickém jazyce - University of New York in Prague (UNYP), ČR Psychology Department

V minulém čísle Učitelského měsíčníku (6/2021) jsme představili několik vybraných faktorů, které ovlivňují vzdělávání a výsledky, kterých žáci ve vzdělávání dosahují. Konkrétně šlo o rodinné zázemí žáků, tzv. wellbeing a třídní klima. Tyto faktory a jejich vliv jsme ilustrovali na konkrétních datech a zjištěních z mezinárodního šetření PISA 2018. V následujícím článku zmíníme další proměnné, které významně ovlivňují průběh i výsledky vzdělávání a jejichž vliv lze také doložit na zjištěních z PISA 2018.

Mohu považovat potřebné dosažené vzdělání pro pozici uč. MŠ ?: 1. bakalářské studium na univerzitě J.A. Komenského v Praze v oblasti speciální pedagogiky s kódem B7 506? Státní zkouška z pedagogiky, psychologie, spec. pedagogiky a etopedie. 2. Maturita AHOL- Střední odborná škola, s.r.o. kód 78-42- M/003 Pedagogické lyceum, maturitní zkouška z ČJ a literatury, 1 odborný předmět- pedagogika, speciální pedagogika, 2 odborný předmět psychologie, pedagogická psychologie, praktická mat. zkouška z pedagogiky a z psychologie. Typ školy- Střední vzdělání s maturitní zkouškou v souladu se zákonem 561/2004 Sb.

Po jmenování do funkce ředitele školy jsem absolvoval Kvalifikační studium pro ředitel škol a školských zařízení na NPI ČR. Letos jsem byl přijat na bakalářské studium Školského management (Univerzita Karlova), na které budu muset dojíždět vždy jeden pracovní den v týdnu. Studium je zakončeno titulem Bc. - jde tedy jednoznačně o zvyšování kvalifikace? Pokud ano - abych měl nárok na studijní volno podle §232 zákoníku práce, má toto studium být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Za zaměstnavatele se v tomto případě považuje Rada města (zřizovatel) nebo já (ředitel školy)?

Pohádky o překvapivých bodech obratu mají kouzelnou moc. Příběhy jako Popelka a Ošklivé káčátko zaměřují naši pozornost na magické okamžiky transformace, kdy chudé a zavržené postavy nabydou novou osobnost, stanou se krásnými, silnými a úspěšnými. Podobné body obratu rádi zažíváme ve filmech vyobrazujících profesní dráhu učitelů na cestě k mistrovství1) , v nichž sledujeme jedince zápasícího v neutěšených podmínkách a vítězícího jim navzdory. Inspirují nás knihy popisující školy v chudých čtvrtích, které se dokázaly vypracovat z nejspodnějších příček žebříčku mezi nejlepší v okrese díky unikátnímu vzdělávacímu programu, aby tak dokázaly, že změna je možná 2).

Asymetrie znalostí a zkušeností s živlem „nových technologií“ mezi generacemi je enormní. Zatímco současné generace se do virtuálního prostředí narodily, pro ty předchozí jde o velmi obtížně uchopitelnou množinu problémů, ve kterých se bez dlouhodobé odborné přípravy začne většina dospělých snadno ztrácet. Přitom role vzdělávání a výchovy jako předpokladu pro úspěšnou adaptaci dětí na exponenciální vývoj technologií a jejich integrace do života je zcela klíčová.

Biflování tradičního učiva není mezi současnými studenty populární. Zato se ale rádi učí z videí a pomocí praktických projektů. Rozmach zažívají rozvojové programy, v nichž mládež nalézá individuální přístup a piluje dovednosti „budoucnosti“.

Evropská jazyková cena Label vznikla jako iniciativa Evropské komise, která se snaží podpořit nové trendy ve výuce cizích jazyků. Kromě tzv. silných jazyků, jako jsou angličtina, francouzština či španělština, posiluje i využívání dalších jazyků, příhraniční spolupráci a napomáhá stírat kulturní rozdíly.

Minulost i přítomnost bychom měli hodnotit kriticky, jenže samotná kritika nic nového nevytvoří. O budoucnosti českého školství tedy nechť probíhá široká diskuse, jejíž výsledky však neznáme ani neumíme predikovat. Jenže už dnes se můžeme zaměřit na odstraňování některých existujících překážek, o kterých víme a které aktuálně brání žákům, aby dosahovali žádoucí a očekávané výsledky, aby se optimálně rozvíjeli, aby je vzdělávání zajímalo a snad i bavilo. Navíc s těmito nepříznivými okolnostmi velmi často máme letité zkušenosti i na vlastní kůži. Nelze totiž předpokládat, že dnešní komplikace by se případnou změnou cílů a prostředků i obsahů vzdělávání buď samy odstranily, nebo se změnily automaticky ve výhody. A že tedy máme počkat, až jak zamýšlení týmu Strategie 2030+ dopadne, a případně počítat s tím, že pozitivní návrhy a následující změny odstraní automaticky všechny dosavadní problémy. Na druhé straně uznávám, že jednotlivá praktická opatření mají souviset s obecným pojetím. Jinak mohou působit kontraproduktivně. Například případné samotné zrušení známek bez dalších změn v přístupu k žákům by patrně vneslo do vzdělávacího systému chaos.

Děti čtou, a čtou rády. Čtou knihy. A mnohé ještě radši píšou. Potřebují v tom naši pomoc. Cesta od nečtenáře k zaujatému, přemýšlivému a nezávislému čtenáři – a pisateli – se otevírá především v raném dětství v rodině. Nic ale není ztraceno, když na tuto cestu pozveme děti ve školce nebo až ve škole. Samozřejmě čím dřív, tím lépe.

Pedagogové mají důležitou společenskou pozici. Ač finančně podhodnoceni, co se týká prestiže, udržují si konstantě pozici v první pětce. Obecně jsou tím pádem považováni za lídry vzdělané společnosti a nároky na jejich vzdělanost jsou vysoké. Kdo jiný by také měl dobře vzdělávat než vzdělanec.

Výchovné problémy ve školách nabývají na závažnosti, zejména ve vztahu k požadavkům kladeným na vzdělávání každého jedince. Školy stále ve větší míře řeší problémy s agresivitou, vulgárním chováním, kouřením, pitím alkoholu, drogami a dalšími závažnými přestupky proti školnímu řádu, které ohrožují samotné žáky i jejich okolí.