Zdraví

Škola je přirozeným prostředím, kde děti a mladí lidé mohou získávat široké spektrum kompetencí, včetně kompetencí k péči o své duševní i fyzické zdraví. Školy jsou tak z mnoha důvodů hlavním dějištěm realizace preventivních programů a programů podpory duševního zdraví. Zahrnují totiž velkou většinu populace, u niž je preventivní působení nejefektivnější, disponují velkou kapacitou kompetentních realizátorů, mohou nabídnout další podporu indikovaným jedincům.

Vzhledem k rostoucím počtům různých typů onemocnění a zdravotních problémů českých dětí vyvstává otázka, kdo a jakým způsobem je má ošetřovat během pobytu ve škole, v družině nebo na školním výletě. Nadto vzhledem k inkluzi je i v běžných základních školách stále více dětí s postiženími nebo chronickými nemocemi. Opakovaně se objevují nejasné otázky ohledně odpovědnosti a povinností na jedné straně rodiny dítěte, na straně druhé pedagogů a škol.

Děti se dnes hýbou bohužel čím dál méně, což potvrzují mnohé průzkumy. Proto je tu projekt „Hýbeme se s NOTÝSKEM“, který to chce změnit. Jeho cílem je podpořit u dětí přirozenou radost z pohybu, posílit jejich fyzické zdraví a pomoci jim vytvořit si pevný základ pro aktivní a zdravý životní styl.

Všichni víme, že sport a pohyb obecně by měly být součástí našeho života. K pohybu bychom měli vést i naše děti, měli bychom jim jít příkladem. Zvláště v dnešní době, kdy jsou všude kolem nás lákadla ve formě televize, tabletů, počítačů a mobilních telefonů. Aby byly děti zdravé a správně se vyvíjely, měly by se dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) hýbat alespoň hodinu denně. Měla by to být mírná až intenzivní pohybová aktivita, která má významný dopad na zdravý růst a vývoj. Nedostatek pohybové aktivity se pak odráží na zhoršené fyzické kondici a obratnosti, děti jsou více náchylné ke zraněním a mají horší imunitu. Sportují vaše děti? Sportujete společně? A jak je to se specializací u dětí? Máme je rozvíjet všeobecně, nebo nevadí brzká specializace?

Novela zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, která vstoupila v platnost 1. dubna 2023, přináší významné změny v oblasti školního a vysokoškolského sportu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je nově povinno podporovat sport na školách a univerzitách a vytvářet podmínky pro jeho rozvoj. K tomuto účelu bude poskytovat finanční prostředky ze státního rozpočtu a plán státní politiky na podporu školního a vysokoškolského sportu. Tento krok je součástí širší strategie, která chce zlepšit fyzickou kondici mladé generace a podpořit její celkový rozvoj.

Stomatologické ošetření dětí od nejútlejšího věku je v dnešní době běžnou záležitostí. Jedná se o preventivní opatření, jak předcházet zubním problémům týkajícím se nejen jejich kazivosti. Stomatologové a dentisté využívají různé metody k zvládnutí vyšetření i těch nejmenších dětí bez stresu a obav. Jak ale zvládnout vyšetření/ošetření dětí s diagnózou poruchy autistického spektra, jejichž vnímání a následné chování je značně specifické, bez strachu a v relativním klidu? Je podpora dětí s PAS v ČR dostačující, nebo by rodiny těchto dětí uvítali komplexnější a dosažitelnější pomoc a podporu? O tom všem se dočtete v rozhovoru se stomatoložkou MUDr. Zuzanou Bríškovou.

Dostatečná rozmanitost pohybu dětem pomáhá rozvíjet různé dovednosti. Kombinace různých druhů pohybu má celou řadu pozitivních účinků: zlepšuje vytrvalost, posiluje svaly, zpevňuje kosti a podporuje duševní zdraví dítěte. Pohyb na čerstvém vzduchu je vždy nejlepší volbou, ne vždy je však možné cvičit s dětmi ve školce na hřišti či jinde v přírodě.

(Ne)dostatek a kvalita spánku ovlivňuje školní výkon i náladu vašich studentů a studentek. Zahánět je po večerech „na kutě“ sice není ve vašich kompetencích, důležitost spánkového režimu však alespoň můžete společně probrat. Přečtěte si, jak na tom mladí lidé se spaním jsou, jakou roli v tom hrají obrazovky a co dělat jinak a lépe, abychom se vyspali do růžova.

Tématu spánku je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to i kvůli nárůstu spánkových obtíží. Nespavost se vyskytuje u 30–50 % populace a narůstající tendence jejího výskytu souvisí především se zrychleným tempem života nebo nepravidelným cyklem spánku a bdění (Pretl, Smolík, 2021). Je zřejmé, že spánek je klíčovým prvkem pro fyzickou funkčnost našeho těla. Opomínat by se však neměla ani jeho spojitost s lidskou psychikou a wellbeingem.

Škola zpracovává řadu osobních a citlivých údajů svých žáků, včetně informací o zdravotním stavu. Jak to dělat správně, v souladu s GDPR?

Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Náš pohled při práci ovlivnilo mimo jiné učení J. A. Komenského, kde nás oslovuje myšlenka rozvoje lidskosti, a učení A. Adlera, zejména potřeba porozumět prožívání a posilovat zdroje, dodávat odvahu. Chceme sdílet, jak podporujeme pedagogy, aby uměli s tímto konceptem nakládat, a jaké je naše další směřování.

Žáků závislých 1) na technologiích přibývá, nadměrným užíváním technologií jsou více ohroženy dívky. Žáci se v kyberprostoru setkávají s různými riziky a užívání technologií jim přináší problémy v každodenním životě.

Moderní společnost často čelí problémům spojeným s nedostatečným množstvím pohybu, což může vést k řadě zdravotních obtíží. Proto je důležité motivovat již děti v mateřské škole, aby se pohyb stal samozřejmou součástí jejich denního režimu. Zatímco pocit žízně či hladu si uvědomujeme velmi intenzivně, nedostatek pohybu nemusí ani děti plně vnímat. Přesto je právě pohyb neodmyslitelnou součástí správného vývoje dětí.

Přichází podzim, doba velkých teplotních skoků, které mají nepodstatný vliv na imunitu naši, ale především našich dětí. S nástupem do školy se mění jejich režim, přichází na řadu brzké vstávaní, stres a určitá odpovědnost za své povinnosti. To může vést k oslabení imunity a velké zkoušce odolávání virům a bakteriím. Je třeba přistoupit k prevenci v rámci stravy. Ne nadarmo se říká, že prevence vyjde levněji než léčba či rychlá záchrana, tak proč jí nejít naproti.

Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, je stanovena předškolním zařízením povinnost přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. To se netýká předškoláků, kteří plní povinné předškolní vzdělávání.

Přemýšleli jste někdy nad tím, o čem všem duševní zdraví je a není? Pravděpodobně ano, neboť témata z této oblasti se na nás doslova valí odevšud. A to je dobře. Jen když jsme (si) vědomí, můžeme začít proměňovat své postoje a přispívat ke zdravému fungování společnosti. Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Jak jsou však podporováni pedagogové, aby uměli s tímto konceptem nakládat?

Podání léku dítěti s epilepsií Matka žáka nás informovala, že jednomu z žáků, který je medikován v souvislosti s diagnostikovanou epilepsií, budou léky postupně vysazovány a nelze vyloučit riziko záchvatu....

Noha – část dolní končetiny od kotníku dolů – je základním stavebním kamenem lidského těla. Je základnou, která drží váhu celého těla a podstatným způsobem se podílí na základních pohybech člověka, kterými jsou chůze, běh anebo skoky. Když noha není zdravě vyvinutá, pak trpí celé tělo. Právě z vývojových a funkčních nedostatků nohy vychází překvapivě dlouhá řada problémů pohybového ústrojí, se kterými bojujeme jako dospělí. A právě proto by do každé ranní pohybové chvilky měl patřit cvik zaměřený na prevenci plochonoží a upevňování tříbodové opory nohy.

Ředitelky mateřských škol vědí, že nemohou – až na výjimky – přijmout do mateřské školy dítě, které se nepodrobilo povinným očkováním nebo nemá potvrzení, že se očkovat nemůže.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na šestou tematickou oblast metodik s názvem Vyhledání pomoci.