Aktuálně

  Slovo úvodem Mgr. Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vážené paní ředitelky, vážení páni ředitelé, vážené paní učitelky, vážení páni učitelé, vážené čtenářky, vážení čtenáři, skončil další školní...

Sejdou se ministr, výzkumník, psycholog a psycholožka, moderátor, ředitel zpravodajství a ředitelka neziskové organizace, lektor, masér, páni ředitelé a paní ředitelky všech typů škol od mateřské přes základní až po...

Výskyt alergických onemocnění (atopický ekzém, astma, alergická rýma, lékové a potravinové alergie) v populaci stoupá, v poslední době až geometrickou řadou. Potravinová alergie je nežádoucí reakce na potraviny. Trpí jí 3–4 % dospělých a dvojnásobné procento dětí. Zatímco před dvaceti lety byla alergie na bílkovinu kravského mléka vzácnou diagnózou, dnes na ni pomýšlíme při zažívacích potížích malých dětí často. Potravinová alergie je také prvním krokem tzv. atopického pochodu – tedy postupného se objevování různých alergických projevů (již zmíněný atopický ekzém, pylové alergie, astma) od časného dětství až do dospělosti.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a celé české školství čelí v posledních dvou letech nečekaným výzvám. Na straně jedné prošel český vzdělávací systém v období pandemie obrovskou proměnou i nebývalým rozvojem v oblasti digitalizace, na druhé straně se musí vypořádávat s přívalem uprchlíků, kteří do České republiky prchají kvůli ozbrojenému konfliktu na Ukrajině, který začal na konci února.

Předškolní vzdělávání je v České republice povinné pro pětileté děti. Jak ale postupovat v situaci, kdy dítě povinné k předškolní docházce nemá spádovou mateřskou školu, do které by mohlo nastoupit? Odpověď nejen na tuto otázku najdete v tomto článku.

Veřejný ochránce práv se v uplynulých letech zabýval přibližně dvěma desítkami podnětů, které se týkaly povinnosti očkování jako podmínky přístupu k předškolnímu vzdělávání. Své závěry z těchto kauz ochránce shrnul v letos publikovaném sborníku stanovisek ochránce pro oblast školství a blíže se jim věnuje následující text.

Potravinová pomoc dětem ve vážné sociální nouzi v Pardubickém kraji III ve školním roce 2021/2022

  PRAKTICKÁ VIZUÁLNÍ POMŮCKA HYGIENICKÁ RADA 2 ...

Má být dítě připravené na školu, nebo škola na každé dítě? Z mateřských škol bývá často slyšet, že nástup do základní školy je pro děti velmi tvrdý a musí se na něj dobře připravit. Základní škola naopak operuje argumentem, že program mateřské školy je příliš rozvolněný, děti si jen hrají a do školy přicházejí nepřipravené. Jakou funkci má z pohledu vstupu do základní školy plnit mateřská škola, co by nemělo být v posledním roce před vstupem do školy opomíjeno a co je naopak nadbytečné?

Cílem tohoto článku je upozornit ředitele a další klíčové pracovníky ve školství na připravovanou legislativní změnu – zařazení pozice sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících. Společně s rozšiřováním metodické podpory pro sociální pedagogy to má vést k postupnému nárůstu počtu sociálních pedagogů ve školství a ke zkvalitnění péče o žáky tak, aby se školám lépe realizovalo vzdělávání a výchova žáků.

Dle novely školského zákona platí povinnost zajistit povinné předškolní vzdělávání i v čase nařízeného uzavření školy nebo karantény, a to na dálku. Asociace lesních mateřských škol proto připravila doporučení, která mohou být východiskem pro přípravu materiálu pro vzdělávání na dálku jednotlivých lesních MŠ a inspirací pro lesní kluby. Stejně tak může posloužit jako inspirace ostatním školkám, ale i rodičům předškolních dětí, kteří se s výukou na dálku potýkají.

Jedna z implementačních karet Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ se věnuje podpoře předškolního vzdělávání v letech 2021–2023. Mezi klíčové aktivity této sekce patří zvýšení účasti na předškolním vzdělávání, úprava obsahu RVP PV, podpora pedagogů a vedení škol, podpora vzdělávání dětí s OMJ, parametrizace financování a nákladovosti a snížené odkladů školní docházky.

Slovo úvodem Václav Trojan, editor Letního speciálu Řízení školy, lektor a autor publikací pro management škol Rok se s rokem schází a po náročném školním roce je vidět na...

Ve světě přibývá dětí s nadváhou a obezitou. Bohužel ani Česká republika není výjimkou. Jde o celospolečenský problém, který je nutno řešit, neboť s sebou přináší další zdravotní rizika. V současné době nabývá rozměrů epidemie a rozhodující měrou přispívá k navyšování úmrtnosti a nemocnosti v Evropě.

V návaznosti na reflexi současného stavu přípravy budoucích učitelů a jejích rezerv (uveřejněnou v minulém čísle) naznačím alespoň ve zkratce základní principy potřebných změn. Podle mého názoru by mělo jít o změnu komplexní a do značné míry radikální. V čem ji vidím? Především ve změně paradigmatu přípravy učitelů, v obratu (s jistou nadsázkou „koperníkovském“) v nahlížení na smysl, klíčové cíle, jádrový obsah i strategie výuky studentů učitelství. Východiskem nového paradigmatu je pojetí učitelství jako pomáhající profese, apelující na zásadní změny role učitele.

Na obě otázky uvedené v titulku odpovídám ano a vysvětlím, proč považuji současný stav za alarmující. Zatímco ve vyspělých zemích je v posledních desetiletích kvalita učitelů v centru pozornosti vzdělávací politiky a vytváření příznivých podmínek pro učitelskou profesi, pro co nejkvalitnější přípravu budoucích učitelů a podporu jejich celoživotního profesního rozvoje jednou z jejích priorit, Česká republika v této oblasti zcela zaspala. Dlouhodobě neřešené problémy vyústily v krizi učitelské profese, jejíž řešení je složité a rozhodně nebude rychlé.

Návrh zákona o přídavku na bydlení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který má sjednotit poskytování finanční podpory státu v oblasti bydlení do jediné dávky, takzvaného přídavku na bydlení, a současně zrušit stávající dávky, tedy příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, bude mít nepochybně negativní dopady i do školního prostředí. Doplatí na něj ti nejbezbrannější, především děti, které si prostředí ani podmínky, ve kterých vyrůstají, nevybírají ani je nikterak nemohou ovlivnit.

Reorganizace ministerstev, natož jejich přímo řízených organizací je pro veřejnost obvykle málo zajímavá. Jsou však případy, kdy taková interní změna může mít závažné důsledky.

7. listopadu 2019 proběhla konference k představení textu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Dokument bude sloužit jako základní podkladový materiál pro tvorbu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Samotný text je dostupný na stránkách MŠMT a je určený k veřejným připomínkám. Účelem této stati tedy není jej zkráceně reprodukovat, ale spíše se zamyslet nad smyslem podobných dokumentů a také přiblížit pozadí a kontext práce na dokumentu, tedy jak vznikal a k čemu by měl a neměl sloužit.

Výbor Společnosti pro předškolní výchovu oslovil své členy, aby se vyjádřili ke zveřejněné Podkladové studii k revizi RVP PV. Tento článek je reakcí na toto oslovení a zabývá se studií od strany 19. Navazuje na článek uveřejněný ve Speciálu pro mateřské školy 3/2019 v červnu letošního roku pod stejným názvem. Jako impuls k možné revizi RVP PV předkládá výsledky výzkumné sondy 5 otázek k RVP PV, kterou realizovala Společnost pro předškolní výchovu za pomoci firmy Infra, s. r. o., studentů oboru Učitelství pro MŠ a jejich pedagožky, autorky článku. Všem 315 respondentům děkujeme za zodpovězení položených otázek.