Asociace, Komory, Platformy

Přinášíme krátký přehled činností Asociace základních uměleckých škol České republiky.

Tématu duševního zdraví u dospívajících a mladých dospělých je v poslední době věnována zvýšená pozornost na všech úrovních školství i ve společenské debatě. Není se čemu divit. Potřebu zabývat se touto oblastí odhalila naplno pandemie covidu-19. Její následky a vypořádávání se s mnohočetnými lockdowny se projevily na populaci dětí a dospělých nejen v oblasti zdraví fyzického, ale především psychického. O tomto tématu jsme jistě všichni zaznamenali více informací v médiích. Obecně vzato také víme, že 50 % duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a 75 % duševních onemocnění propukne v mladé dospělosti.

„Jsme tady pro to, abychom doplnili systém podpory rodinám a školkám. Můžeme účinně propojit školku a rodiče v řešení obtížných situací a také můžeme podpořit učitelky a učitele, že v procesu vzdělávání nejsou sami,“ říká Pavlína Kráčmarová, která už 15 let úspěšně vede šternberskou neziskovou organizaci Ecce Homo a nově je také ve vedení Platformy pro včasnou péči jako její předsedkyně.

V pátek 14. 4. 2023 se konala v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky konference k tématu uměleckého vzdělávání pod osobní záštitou pana poslance Marka Výborného, s názvem „Umělecké vzdělávání – rodinné stříbro české vzdělávací soustavy v kontextu výzev 21. století“. Na konferenci vystoupil kromě jiných také Tomáš Kolafa, prezident AZUŠ ČR a ředitel ZUŠ Liberec. To nejdůležitější z jeho příspěvku si můžete přečíst níže. Na Tomáše Kolafu navázala Ivona Křivánková, výkonná ředitelka AZUŠ ČR a ředitelka ZUŠ Kroměříž. Na konferenci vystoupil také Mgr. Jan Mareš, MBA, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT ČR.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Na stránkách Řízení školy se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členem sekce středních a vyšších odborných škol je i Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt., ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

Na těchto stránkách se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které v současné době reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a jejími členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členkou SKŘ (Sekce základních škol) je i ředitelka ZŠ Německo-českého porozumění a gymnázia Thomase Manna (GTM) v Praze 8 paní Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA.

Moje zkušenosti s výukou učitelských dovedností na „peďáku“ jsou tristní – a nejsem v tom sama. I když jsem si vždycky myslela, že stereotypní myšlení a předsudky k mé povaze nepatří, byl to zřejmě omyl. Vyvedl mě z něj až Milan Ducháček, předseda Asociace pro didaktiku dějepisu (ADD) a garant oborové didaktiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. V povídání níže se můžete přesvědčit, že způsob přípravy budoucích učitelů dějepisu se leckde lepší. Rozhovor se věnuje tomu, s jakými obtížemi se studenti učitelství potýkají během přípravy i v praxi.

Jaké je současné postavení mateřských škol ve vzdělávacím systému ČR, co se změnilo od dob před sametovou revolucí před více jak třiceti lety a jaké změny dnes potřebuje předškolní vzdělávání, aby reflektovalo nejnovější výzkumy v oblasti citového, rozumového a tělesného rozvoje dětí? Na otázky odpovídá PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D., ředitelka MŠ Klášterní v Liberci a členka předsednictva Stálé konference ředitelů (SKŘ), která má v SKŘ na starosti Sekci mateřských škol.

Toho, že koncem minulého roku vznikl Etický kodex učitele, si pravděpodobně každý z vás všiml. Možná jste zaregistrovali jeho představení, ale určitě jste zaznamenali i hlasitou diskusi a argumentaci, která, místy možná až poměrně agresivně, útočila na jeho obsah, smysl i proces vzniku. Máloco vyvolalo v poslední době ve školství takovou kontroverzi. Iniciátorem kodexu je Učitelská platforma, členem jejího výkonného výboru je i Michal Kaderka. Právě jeho jsme se na kodex zeptali v rozhovoru pro Učitelský měsíčník.

Na konci minulého dílu jsem psal o okolnostech vzniku nového spolku. Je třeba se ale zmínit také o dokumentu, který Ústřední uměleckou radu (dále jen „ÚUR“) provázel od jejího vzniku – tedy o tzv. Statutu ÚUR, kterým MŠMT (dále je „Ministerstvo“) zřídilo tuto radu jako svůj poradní sbor bez právní subjektivity v květnu 1993.

Na stránkách Řízení školy se můžete již po několikáté setkat s osobností, která v současné době působí ve Stálé konferenci ředitelů (SKŘ). Jak žáky, pedagogy i kolegy ředitele vnímá PhDr. Mojmír Šemnický, MBA, ředitel Obchodní akademie Kroměříž? Čím se zabývá s kolegy v Sekci středních a vyšších odborných škol SKŘ, jejíž je předsedou?

V měsíci dubnu tohoto roku se ve švýcarském Curychu uskutečnila 31. konference Mezinárodní asociace uměleckých manažerů (IAMA), kam jsem byl vyslán jako reprezentant festivalu Pražské jaro. Jelikož také pedagogicky působím na ZUŠ, rád bych se podělil o své postřehy právě v tomto časopise.

Pokud bychom vzdělávání přirovnali k zapínání knoflíčků u košile, potom by vzdělávání v MŠ mohlo představovat ten první. První knoflíček se většinou od těch ostatních neliší, je určitě stejně důležitý, ne-li nejdůležitější, říká Mgr. Jitka Luňáková, ředitelka MŠ Klatovy a členka Stálé konference ředitelů fungující v rámci projektu SYPO Národního pedagogického institutu České republiky.

Stálá konference ředitelů společně s aktivitou Management projektu SYPO úzce spolupracují na pilotáži Modelu systému podpory vedení škol . Ředitelé, kteří cítí potřebu osobního růstu, profesního sebepoznání, a to...

Je hodně lidí, kteří mají potřebu vyjadřovat se k podobě vzdělávání v naší zemi. Je to především proto, že se domnívají, že jejich vlastní zkušenost, kterou si v mládí ze škol odnesli, je přesně to, co je v současnosti opravňuje mít nějaký „odborný názor“. A protože jsme vzdělávacím systémem prošli většinou všichni, tak v Čechách je na vzdělávání specialistou tak trochu každý z nás.

Zapojení do projektu Nory Fridrichové, učitelská setkání v regionech a diskuse k tématům seriálu Ochránce, podpora změn na pedagogických fakultách, spoluúčast na tvorbě vznikajícího středního článku či mentorská podpora pedagogům. To jsou příklady letošních aktivit Učitelské platformy.

V roce 2019 se EDUin o. p. s. rozhodl rozšířit portfolio služeb pro svou tradiční cílovou skupinu zřizovatelů škol prostřednictvím Klubu zřizovatelů.

Již několik měsíců se v ředitelském terénu zabydluje termín Stálá konference ředitelů a nyní je načase o něm něco napsat, informovat a přizvat k činnosti tohoto dosud málo známého společenství.

S dalšími administrátory jsme zakládali skupinu Učitelé+ s cílem vytvořit prostředí, kde budou moci učitelé diskutovat o svých pedagogických postupech, zjišťovat, jak to chodí na jiných školách, či sdílet své nápady a zkušenosti. A to se vzájemným respektem k rodičům, dětem i vůči sobě zároveň.