Hodnocení

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na hodnocení a podávání zpětné vazby.

V minulé části Manažerského desatera jsme se zabývali řízením pracovního výkonu. Kapitolu jsme uzavřeli tím, že hodnotitel sdělí výsledky hodnocení hodnocenému. Ale pozor! Tím to ještě nekončí, protože s výsledky hodnocení se dá – a vlastně musí, jak často zdůrazňuje Česká školní inspekce – pracovat.

Zřizovatel není povinen školu hodnotit, nicméně je to jeho právo. Pokud se k tomu rozhodne, měl by mít jistotu, že k tomu má časové a odborné kapacity. V textu shrnujeme hlavní zásady, kterými je možné se při hodnocení školy řídit, včetně konkrétních ukázek. Článek vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Role ředitele není jednoduchá, a proto by mu měly náležet také nejvyšší odměny. Svým oceněním, a to nejen finančním, dává zřizovatel řediteli najevo, jak si váží jeho práce, odbornosti a co pro jeho školu znamená. 

Zřizovatel školy má dvě základní pravomoce: kontrolní a hodnoticí. Kontrolní činnosti jsou v praxi zřizovatelů běžně známé, hodnocení škol bývá méně využívané a je také z různých důvodů komplikovanější. Shrnujeme oblasti, kde má zřizovatel zákonem stanovené jasné povinnosti, i oblasti, v nichž se může angažovat, pokud na to najde odborné kapacity. Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Žák 8. ročníku je v 1. pololetí nehodnocen ze šesti předmětů. Náhradní termín uplynul bez toho, aby žák do školy docházel a hodnocení mohlo být doplněno. Absence je dílem omluvená, dílem neomluvená, řešíme s OSPOD. Jak postupovat při hodnocení dál? Znamená to, že automaticky opakuje ročník?

Jaký může být rozsah a obsah stanovené výukové látky, která může být předmětem přezkoušení v situaci, kdy je žák "ohodnocován" na konci druhého pololetí, jestliže v 1. pololetí nemohl být z daného předmětu hodnocen nebo z něho dostal nedostatečnou? Jde mi o to, zda je mu možné pokládat při ověřování výsledků vzdělávání otázky v tomto případu jak z materie, která byla obsahem výuky v druhém pololetí, tak z materie, která byla obsahem výuky i v prvním pololetí. Vycházíme z předpokladu, že v prvním pololetí měl z daného předmětu "N" nebo 5.

Matka žáka dala škole plnou moc s poskytováním údajů (prospěch, výchovná opatření apod.) o jejím dítěti pro svého přítele. Stačí to, nebo je potřeba souhlas i druhého zákonného zástupce (otce dítěte)? 

Do deváté třídy k nám přestoupil nový žák, který má v plánu hlásit se na střední školu do Itálie. Místo španělštiny jako druhého jazyka chce proto studovat italštinu, kterou však naše škola nenabízí. Rodiče tedy požadují, aby nemusel chodit na španělštinu a mohl se někde v klidu v tomto čase věnovat italštině. Je možné toto nějak legálně ošetřit, nebo musí zkrátka chodit na hodiny španělštiny? 

Základní škola Střílky je jedna ze základních škol, které se ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity zapojily do projektu TA ČR Vysvědčení JINAK1) . Smyslem tohoto projektu je vytvořit pilotní design vysvědčení (závěrečného hodnocení) pro základní školy, které umožňuje žákům monitorovat svůj pokrok a výsledky a podílet se na plánování svého učení. Nejprve se v tomto článku zamýšlím nad podstatou formativního hodnocení (co, jak a proč formativně hodnotit), následně nad tím, jaký smysl má formativní hodnocení ve výchovných předmětech.

ZŠ Střílky je jedna ze základních škol, která se ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity zapojila do projektu TAČR Vysvědčení JINAK1) . Smyslem tohoto projektu je vytvořit pilotní design vysvědčení (závěrečného hodnocení) pro základní školy, které umožňuje žákům monitorovat svůj pokrok a výsledky a podílet se na plánování svého učení.

Článek ve stručnosti popisuje téměř dvacetiletý vývoj hodnoticího systému Evropských škol se zaměřením především na školní zprávu – vysvědčení jako součásti cyklického procesu formativního hodnocení žáků. Jeho vývoj, funkci a využití porovnává s výstupem projektu Vývoj a implementace pilotního designu školního vysvědčení: Inovace závěrečného hodnocení žáků základní školy ve vazbě na komplexní rozvíjející hodnocení, podpořeného TAČR (TL: 05000360; dále jen Vysvědčení JINAK), který si klade za cíl inovovat závěrečné hodnocení žáků základní školy ve vazbě na komplexní rozvíjející hodnocení v České republice. Příspěvek identifikuje styčné body, které se v Evropských školách v průběhu let osvědčily.

V mnoha dnešních třídách, zejména u mladších žáků, je možné slyšet heslo „Chyba je kamarád“. Přiznám se, že ve mně právě tato slova vyvolávají rozporuplné pocity. Koho považuji za kamaráda? Toho, s kým se třeba ráda zasměji, baví mě trávit s ním čas a je ochoten mi pomoci, když to potřebuji. Nevím, zda to pro mě splňuje chyba. Klidně bych se bez chyb ve svém životě, na rozdíl od kamarádů, obešla, byť je jasné, že to není reálné. Na druhou stranu jsem ráda, že se ve školách pomalu učíme nedělat z chyby malou tragédii.

Na naší škole zajišťujeme povinnou výuku plavání formou dvou výjezdů do nedalekého bazénu a lekcemi plavání v průběhu školy v přírodě. Jak mám přistoupit k plnění či hodnocení žáka, který se: a) Neúčastnil z důvodu např. nemoci ani jednoho „dne plavání“ v průběhu školního roku a také s námi nejel na školu v přírodě. Mám tuto skutečnost nějak řešit? b) Neúčastnil z důvodu omluvenky od rodičů, že si nepřejí, aby se jejich dítě plavání účastnilo. Tuto omluvenku předalo vedení školy i na školu v přírodě. Jsou nějaké oprávněné důvody (např. potvrzení lékaře, že se nemůže této výuky zúčastnit či finanční důvody, např. podíl na dopravě) a lze některé považovat za neoprávněné (např. rodič napíše omluvenku z důvodu, že si nepřeje, aby si dítě namočilo vlasy a mohlo nastydnout)? 

V 10. díle seriálu o dílnách čtení se věnujeme specifičnosti hodnocení v tomto formátu.

Škola se odjakživa zabývá i mravy žáků. Hodnotí je průběžně, na vysvědčení a vytvořila si i škálu výchovných opatření. Tento postup má neotřesitelnou logiku. Bez přijatelného chování probíhá vyučování mnohem obtížněji a při hromadné výuce prakticky není možné. A škola chce navíc nepochybně přispět svým dílem i ke slušnému chování žáků v dospělosti. Jenže jak chování žáků ve škole hodnotit a hlavně, jakými prostředky přijatelné chování docílit?

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Jsou věci, na které vás během studia zapomněli upozornit. Jednou takovou je, budete muset rozdávat známky. Řeknete si určitě, že na tom přece nic není, každý ví, že učitel známkuje. Problém je v tom, že klasifikační stupnice má JENOM pět stupňů.

Vzhledem k tomu, že se v mediálním prostoru objevují více či méně zkreslené interpretace záměru ministerstva školství částečně oslabit význam známek a posílit jiné formy hodnocení žáků, považujeme za nutné uvést tyto informace na pravou míru.

Prosím touto cestou o vysvětlení § 52 odst. 2. V případě, že nelze žáka na konci prvního i druhého pololetí hodnotit pro nedostatek podkladů k hodnocení, je v určeném náhradním termínu hodnocení nutné realizovat formou komisionální zkoušky? Nebo je možné přezkoušení v určeném termínu zrealizovat např. před třídou (to asi jen v případě prvního pololetí)?