Koučovací přístup

Koučink si většina lidí spojuje hlavně s businessem a málokdo má konkrétní představu o tom, co koučink/koučování je. Jedná se o formu provázení, kdy kouč podporuje druhého člověka (případně skupinu) v rozvoji. Díky koučování je možné snadněji dosáhnout cílů, rozvíjet dovednosti, ujasnit si priority, naučit se pracovat s emocemi a lépe zvládat náročné situace. Koučink může být přínosný i ve školství, které prochází velkými změnami. Od pedagogů a vedoucích pracovníků se dnes očekává mnohem víc než dřív. Musejí vést, inspirovat a pomáhat žákům, aby objevovali svůj potenciál. Koučování může být cenným nástrojem, jak podporovat učitele, vedení škol, ale i samotné studenty na cestě k osobnímu růstu a lepším výsledkům. O koučování a koučovacím přístupu ve školním prostředí jsme si povídali s PhDr. Romanou Lisnerovou Ph.D., spoluzakladatelkou a ředitelkou soukromého gymnázia Artion.

Pokud máte někoho, kdo je ochoten navštívit vaši výuku a sdělit vám, co v hodině viděl, vyhráli jste v kantorské loterii první cenu. A nemůže být zřejmě větší profesní cti, než když se vám dostane stejného pozvání.

Na jaře letošního roku otevírá CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s., již po několikáté účastníky oceňovaný Koučovací výcvik. Jaké místo může mít koučování ve škole a co bývá pro ředitele škol nejtěžší při vedení hospitací se dozvíte přímo od zkušených lektorů Mgr. Kamily Šimůnkové (KŠ) a Mgr. Jana Froňka, Ph.D. (JF).

Operační program Jan Amos Komenský přinesl, zdá se že bez větší pozornosti pedagogické veřejnosti, nenápadnou, ale podstatnou změnu v čerpání finančních prostředků na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Jen pozorní čtenáři si všimli, že se v šablonách Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ nachází věta: „Vzdělávání je možné realizovat formou akreditovaných i neakreditovaných kurzů nebo vzdělávacích programů, stáží, nebo formou supervize/mentoringu/koučinku.“

Rozvíjet potenciál zaměstnanců stojí čas a peníze a vyžaduje spoustu energie a mentální kapacity manažera. V takové situaci výrazně pomáhá, pokud je dotyčný zaměstnanec koučovatelný. Být koučovatelný znamená, že je člověk připraven udělat to, co je potřeba ke změně, zlepšení a excelenci. Daná osoba je vnímavá ke zpětné vazbě, přijímá konstruktivní kritiku a využívá ji ke zlepšení svého pracovního výkonu. Jak si dokážete představit, nekoučovatelný jedinec je pravým opakem. Zpětné vazbě se vyhýbá, vymlouvá se, obviňuje ostatní a obecně má špatný postoj k tomu, že je jeho výkon hodnocen. Čtěte dále a zjistěte společné rysy koučovatelných zaměstnanců, abyste si mohli vytvořit realistický plán, jak své podřízené (i sebe) rozvíjet.

Koučování je dovednost či chcete-li metoda práce, která si se značným zpožděním za supervizí a mentoringem postupně nachází cestu do českých škol. Myslím, že je to cesta docela trnitá. Už samotné slovo koučování někoho možná přitahuje a láká, v jiném ale může vyvolávat spoustu otazníků, ostražitost, nebo až nelibost coby podivná novota ze světa businessu. O koučovacím přístupu ve školním prostředí jsem si povídala se svou kolegyní, učitelkou angličtiny, koučkou a lektorkou koučovacích kurzů pro učitele Jitkou Kořínkovou. Následující řádky přinášejí její pohled na přínosy koučovacího přístupu, které vnímá ve své každodenní pedagogické praxi. Doufám, že naše povídání pro vás bude inspirací, ať už to s koučováním máte jakkoli.

Učitelé i ředitelé tráví poměrně dost vzácného času tím, že se vzdělávají. Neobejdou se bez toho, protože požadavky společnosti na vybavenost občanů se proměňují velkým tempem, a mění se i samy děti. Vzdělávací politika při snaze o zvýšení kvality vzdělávání zavádí do systému novinky a potřebuje se postarat především o to, aby je přijali pedagogové, kteří je mají realizovat.

I přes sebevětší snahu má vždy vedení školy omezený čas i přehled o tom, jak jsou na tom v nejrůznějších oblastech jeho žáci. Ředitel musí často řešit, rozhodovat či facilitovat různé a někdy velmi obtížné situace či konflikty, komunikovat s širší komunitou školy a velký prostor zabírají nejrůznější administrativní, právní a technické záležitosti a vůbec řízení praktického chodu školy. Když se k tomu přidá ještě kontext dnešní doby - organizace distanční výuky a nejistota ohledně budoucího vývoje, je otázka přehledu o žácích a také vlivu na ně velmi klíčová i palčivá zároveň.