Postižení

Některé chování a jednání dětí je pro okolí a koneckonců i pro samotné konkrétní dítě velmi náročné a silně zatěžující. Navíc nám je občas skutečně nesrozumitelné. Někdy pak máme až obavy o bezpečí dítěte i druhých dětí, případně dospělých.

Častým profesním snem gymnazistů je stát se pedagogem, psychologem či speciálním pedagogem. Možnost vyzkoušet si schopnosti potřebné pro tato povolání nabízí žákům Slezského gymnázia právě spolupráce s Mateřskou školou Eliška v Opavě. Garantka projektu Mgr. Kamila Tkáčová viděla možnost propojit teoretické znalosti vyučované v předmětu základy společenských věd s praktickými dovednostmi, a proto se již v roce 2004 dohodla na spolupráci Slezského gymnázia se speciální Mateřskou školou Eliška. Tato dlouholetá spolupráce tedy studentům všech ročníků nabízí možnost vyzkoušet si, zda to, co chtějí studovat, je zároveň tím, co je bude bavit.

Ve stínu loňských oslav 70. výročí založení Technické univerzity v Liberci (dále TUL; původně od r. 1953 Vysoké školy strojní a textilní) uběhlo v tichosti pro někoho možná překvapivých 30 let od vzniku první české vysokoškolské poradny a podpůrných aktivit pro studující s různými typy zdravotního postižení, funkčních poruch či závažnějších chronických onemocnění.

Na počátku byla snaha seznámit s hlavními riziky internetu též uživatele se zrakovým postižením. Výsledkem je sada tzv. hmatových modelů (někdy označovaných jako haptické), které doplňují úspěšnou knihu On-line ZOO z edice CZ.NIC. Díky spolupráci se společností Prusa Research a její dílnou PrusaLab1) si všechny modely může na 3D tiskárně vytisknout nejen každá škola či organizace pracující s osobami se zrakovým postižením, ale také rodiče, kterým není lhostejné, čemu se jejich děti na internetu věnují.

Podpora rozvoje správného vidění u dítěte v předškolním věku je velmi důležitá, protože mnoho nedostatků, které by měly závažný dopad na vzdělávání po zahájení povinné školní docházky, je možné napravit a dopad zrakového znevýhodnění na vzdělávání tak minimalizovat. U dětí se zrakovým postižením vyššího stupně je nutné cíleně rozvíjet specifické dovednosti, jejichž rozvoj umožní další vzdělávání.

Podpora rozvoje správného vidění u dítěte v předškolním věku je velmi důležitá, protože mnoho nedostatků, které by měly závažný dopad na vzdělávání po zahájení povinné školní docházky, je možné napravit a dopad zrakového znevýhodnění na vzdělávání tak minimalizovat. U dětí se zrakovým postižením vyššího stupně je nutné cíleně rozvíjet specifické dovednosti, jejichž rozvoj umožní další vzdělávání.

Sluchová vada, pokud není u dítěte včas rozpoznána a nedochází ke sluchové rehabilitaci, může velmi významným způsobem ovlivnit úroveň komunikačních dovedností a osvojení jazyka majoritní společnosti. Předškolní věk je proto nejvýznamnějším obdobím, kdy je nutné komunikační kompetence rozvíjet.

"Zprostředkování smyslu je kritériem, které podmiňuje předávání kulturního dědictví." Reuven Feuerstein Základní škola prof. Zdeňka Matějčka, fakultní škola UJEP, uspořádala k 25. výročí svého vzniku za podpory a pod záštitou Krajského úřadu Ústeckého kraje a statutárního města Mostu a ve spolupráci s českou společností Dyslexie mezinárodní odbornou konferenci na téma expertní podpory v základní škole.

Přístup zaměřený na člověka, v odborné literatuře známý jako rogersovský, spočívá v provázení druhého v jeho životním prostoru tempem, které mu vyhovuje. K jeho přiblížení můžeme využít analogii s návštěvou cizí zahrady. Když vstupujeme do kontaktu s klientem, je to, jako bychom přicházeli na návštěvu a klient se rozhodl nás provést svou zahradou. Přirozeně půjdeme s klientem, po cestě, kterou on zvolí. Nebudeme jej předbíhat ani se zastavovat, případně navrhovat přestavbu zahrady. Zahrada není naším prostorem. Je prostorem toho druhého a my se v něm pohybujeme s respektem a úctou. Ceníme si důvěry, kterou nám pozváním projevil.

Před koncem školního roku 2016/2017 Nadace Open Society Fund Praha, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a Českomoravský odborový svaz pracovníků školství zadaly reprezentativní šetření, jehož cílem bylo zmapovat zavádění změn ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) platných od září 2016, označovaných jako společné vzdělávání. Cílem šetření bylo získat bližší informace o zkušenostech ředitelů a učitelů základních škol s implementací novelizované legislativní úpravy, zavádějící systém nárokových podpůrných opatření.

Děti s postižením jsou dnes součástí snad skoro každé školy, zkusme si proto odpovědět na následující otázky: Jaké sociální služby existují pro děti nebo osoby se zdravotním postižením? V čem je mohou podpořit? A jakou návaznost mají na školu nebo školské zařízení?